Hlubší konflikt mezi Kyjevem a Moskvou zřejmě nenastane, protože rizika jsou pro ruského prezidenta Vladimira Putina příliš velká. V Interview ČT24 to řekl historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj mohla být cílem Ruska v Kerčském průlivu podobná akce jako v roce 2008 v Gruzii, avšak výsledek je „hodně polovičatý“. Na Ukrajině nicméně zůstává destabilizující a nenormální situace, jejichž „výrobu“ Putin podle Svobody skvěle ovládá.
Putin je mistr přes výrobu nenormálních situací, říká ukrajinista Svoboda
Putin si je podle Davida Svobody vědom, že válečný konflikt by byl „velké sousto“. Ukrajinista se proto domnívá, že incident v Kerčském průlivu možná měl mít původně „gruzínskou koncovku“, tedy že se Rusko podobně jako v případě konfliktu v Jižní Osetii v roce 2008 snažilo vyprovokovat ostřejší reakci ukrajinského námořnictva, jehož lodě by pak potopilo.
„Byl by to takový ojedinělý, ohraničený a rychle uzavřený incident, který by Putinovi určitě body přihrál (pokud jde o jeho popularitu v Rusku – pozn. red.), protože velký konflikt by se z toho asi nerozhořel – byť by to bilo do očí a byl by to obrovský akt zvůle a agrese. Ale mělo by to jasnou koncovku. Místo toho jsme svědky něčeho hodně polovičatého,“ řekl Svoboda.
Zdůraznil také, že Rusko na zadržené ukrajinské námořníky uplatňuje trestní právo, konkrétně je viní z pokusu o nelegální překročení hranice. Podle Svobody tak činí proto, že se zdráhá námořníky označit za válečné zajatce.
„Tím by Putin přiznal kartu a rozbil takový ten pochybný výklad ‚my tam nejsme, my s tím nemáme nic společného'. Najednou by musel přiznat, ‚dnes poprvé vlastníme ukrajinské válečné zajatce'. Proto se to snaží celé kriminalizovat, ale má to jakousi pachuť, je to něco takového nedotaženého a dost možná že z toho Putina ještě bude bolet hlava,“ myslí si ukrajinista.
„Jde o oblast, kterou se Putinovi nepodařilo dobýt v roce 2014“
Význam oblasti na pobřeží Azovského moře netkví jen v ekonomice. „Je to oblast, kterou se Putinovi nezdařilo podle toho původního scénáře z roku 2014 dobýt. Je to oblast, která se kryje s pozemním koridorem mezi obsazenými oblastmi Donbasu a Krymem, a je tedy jakýmsi měkkým podbřiškem ukrajinského masivu,“ připomíná Svoboda.
Situace v Azovském moři má samozřejmě i politický dopad. „Destabilizuje to sociální smír a konsenzus na ukrajinské straně, protože vojenský stav (válečný stav – pozn. red.) není nic levného, ekonomika nemůže fungovat tak docela normálně. Ta situace je zkrátka nenormální a Putin je mistr přes výrobu nenormálních situací,“ míní ukrajinista.
Ukrajinista a historik David Svoboda mluvil v Interview ČT24 také o historii Ukrajiny a Krymu či o vztazích Ruska a NATO. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.