Putin je mistr přes výrobu nenormálních situací, říká ukrajinista Svoboda

26 minut
Ukrajinista Svoboda v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Hlubší konflikt mezi Kyjevem a Moskvou zřejmě nenastane, protože rizika jsou pro ruského prezidenta Vladimira Putina příliš velká. V Interview ČT24 to řekl historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj mohla být cílem Ruska v Kerčském průlivu podobná akce jako v roce 2008 v Gruzii, avšak výsledek je „hodně polovičatý“. Na Ukrajině nicméně zůstává destabilizující a nenormální situace, jejichž „výrobu“ Putin podle Svobody skvěle ovládá.

Putin si je podle Davida Svobody vědom, že válečný konflikt by byl „velké sousto“. Ukrajinista se proto domnívá, že incident v Kerčském průlivu možná měl mít původně „gruzínskou koncovku“, tedy že se Rusko podobně jako v případě konfliktu v Jižní Osetii v roce 2008 snažilo vyprovokovat ostřejší reakci ukrajinského námořnictva, jehož lodě by pak potopilo.

„Byl by to takový ojedinělý, ohraničený a rychle uzavřený incident, který by Putinovi určitě body přihrál (pokud jde o jeho popularitu v Rusku – pozn. red.), protože velký konflikt by se z toho asi nerozhořel – byť by to bilo do očí a byl by to obrovský akt zvůle a agrese. Ale mělo by to jasnou koncovku. Místo toho jsme svědky něčeho hodně polovičatého,“ řekl Svoboda.

Zdůraznil také, že Rusko na zadržené ukrajinské námořníky uplatňuje trestní právo, konkrétně je viní z pokusu o nelegální překročení hranice. Podle Svobody tak činí proto, že se zdráhá námořníky označit za válečné zajatce. 

„Tím by Putin přiznal kartu a rozbil takový ten pochybný výklad ‚my tam nejsme, my s tím nemáme nic společného'. Najednou by musel přiznat, ‚dnes poprvé vlastníme ukrajinské válečné zajatce'. Proto se to snaží celé kriminalizovat, ale má to jakousi pachuť, je to něco takového nedotaženého a dost možná že z toho Putina ještě bude bolet hlava,“ myslí si ukrajinista.

„Jde o oblast, kterou se Putinovi nepodařilo dobýt v roce 2014“

Význam oblasti na pobřeží Azovského moře netkví jen v ekonomice. „Je to oblast, kterou se Putinovi nezdařilo podle toho původního scénáře z roku 2014 dobýt. Je to oblast, která se kryje s pozemním koridorem mezi obsazenými oblastmi Donbasu a Krymem, a je tedy jakýmsi měkkým podbřiškem ukrajinského masivu,“ připomíná Svoboda. 

Situace v Azovském moři má samozřejmě i politický dopad. „Destabilizuje to sociální smír a konsenzus na ukrajinské straně, protože vojenský stav (válečný stav – pozn. red.) není nic levného, ekonomika nemůže fungovat tak docela normálně. Ta situace je zkrátka nenormální a Putin je mistr přes výrobu nenormálních situací,“ míní ukrajinista. 

Ukrajinista a historik David Svoboda mluvil v Interview ČT24 také o historii Ukrajiny a Krymu či o vztazích Ruska a NATO. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 14 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami
Načítání...