Povodňová situace v Evropě se uklidňuje. Škody jsou ale ohromné

Praha - Situace v zemích Střední Evropy postižených záplavami se pomalu stabilizuje. Stav vody v Labi začíná pozvolna klesat i na severu Německa, byť leckde zůstávají velké plochy pod vodou. Přívalová vlna v Dunaji postupuje přes jih Maďarska k srbsko-chorvatskému pomezí a dál do Srbska. Německo už oznámilo, že zřídí do 5. července fond na obnovu oblastí postižených povodněmi. Vloží do něj až osm miliard eur (205 miliard Kč). Podobný fond v Německu fungoval už po záplavách v roce 2002, tehdy v něm bylo zhruba 6,5 miliardy eur.

V sasko-anhaltském okrese Stendal, kde kvůli záplavám vyhlásili stav přírodní katastrofy, museli vojáci prorazit padesátimetrový úsek silnice, aby vysokou vodu zvládli.

Navzdory opadající vodě napětí neklesá v Meklenbursku - Předním Pomořansku. Na více místech tam totiž voda prosakuje promáčenými hrázemi, které jsou proto zpevňovány pytli s pískem.

V Lauenburgu nedaleko Hamburku, kde byla ještě ve středu hrozivá situace, si opatrně oddechli. Město se v uplynulých dnech dostalo až 30 centimetrů pod vodu, ale hladina Labe již druhý den klesá, i když jen velice pomalu. Místní krizový štáb hlásí, že nápor vodního živlu zatím hráze vydržely, nikde se neobjevily trhliny.

V Bavorsku už mezitím opadla i druhá záplavová vlna na Dunaji. Nové deště, předvídané meteorology na dnešní večer, by mohly stav vody opět zvednout, nicméně větší problémy se nečekají.

Následky škod po povodni v Německu
Zdroj: Jens Wolf/ČTK/DPA

Příval rozvodněného Dunaje mezitím postoupil ze severu Maďarska, kde hladina už klesá, na jih země. Kolem města Moháče nyní stav veletoku kulminuje. Protipovodňová opatření nadále platí na úseku podél řeky dlouhém 570 kilometrů.

Dunaj se už rozvodnil na severu Srbska a vyšší stav vody je až v Novém Sadu. Tam, kde voda vystoupila ze břehů, jsou ale zaplaveny spíše jen víkendové chaty blízko řeky. Hlavní povodňový příval v Srbsku očekávají dnes večer a během pátku. Velké obavy v zemi ze záplav ale zatím nepanují.

Němci dají na pomoc obětem povodní osm miliard eur, více než v roce 2002

Výše povodňového fondu podle kancléřky Merkelové odpovídá tomu, že letošní povodně napáchaly větší škody než rozvodněné řeky před jedenácti lety. „Není to podle nás žádná malicherná částka, ale suma vycházející z reality,“ podotkla šéfka vlády. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich dnes výši povodňových škod v Německu odhadl minimálně na 7,5 až osm miliard eur.

Polovinu prostředků do fondu dá německý stát a druhou polovinu spolkové země. Merkelová zdůraznila, že tyto peníze nebudou získávány zvýšením daní nebo mimořádnými odvody jako po záplavách v roce 2002. Připustila ale, že na straně státu si vynutí nové zadlužení.

Kromě těchto osmi miliard eur chce Německo na popovodňovou obnovu získat finance také od Evropské unie. EU už dříve postiženým zemím pomoc přislíbila. Nárok na prostředky z evropského fondu solidarity mají státy, kde škody přesáhnou přesně stanovenou výši. V případě Německa je to 3,6 miliardy eur. Nejsou však určeny na okamžitou pomoc, ale na výstavbu protipovodňových opatření nebo obnovu infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

VideoNa ukrajinské frontě se potkávají Kolumbijci, kteří doma bojovali proti sobě

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.
před 44 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 14 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 15 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 15 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...