Povodňová situace v Evropě se uklidňuje. Škody jsou ale ohromné

Praha - Situace v zemích Střední Evropy postižených záplavami se pomalu stabilizuje. Stav vody v Labi začíná pozvolna klesat i na severu Německa, byť leckde zůstávají velké plochy pod vodou. Přívalová vlna v Dunaji postupuje přes jih Maďarska k srbsko-chorvatskému pomezí a dál do Srbska. Německo už oznámilo, že zřídí do 5. července fond na obnovu oblastí postižených povodněmi. Vloží do něj až osm miliard eur (205 miliard Kč). Podobný fond v Německu fungoval už po záplavách v roce 2002, tehdy v něm bylo zhruba 6,5 miliardy eur.

V sasko-anhaltském okrese Stendal, kde kvůli záplavám vyhlásili stav přírodní katastrofy, museli vojáci prorazit padesátimetrový úsek silnice, aby vysokou vodu zvládli.

Navzdory opadající vodě napětí neklesá v Meklenbursku - Předním Pomořansku. Na více místech tam totiž voda prosakuje promáčenými hrázemi, které jsou proto zpevňovány pytli s pískem.

V Lauenburgu nedaleko Hamburku, kde byla ještě ve středu hrozivá situace, si opatrně oddechli. Město se v uplynulých dnech dostalo až 30 centimetrů pod vodu, ale hladina Labe již druhý den klesá, i když jen velice pomalu. Místní krizový štáb hlásí, že nápor vodního živlu zatím hráze vydržely, nikde se neobjevily trhliny.

V Bavorsku už mezitím opadla i druhá záplavová vlna na Dunaji. Nové deště, předvídané meteorology na dnešní večer, by mohly stav vody opět zvednout, nicméně větší problémy se nečekají.

Následky škod po povodni v Německu
Zdroj: Jens Wolf/ČTK/DPA

Příval rozvodněného Dunaje mezitím postoupil ze severu Maďarska, kde hladina už klesá, na jih země. Kolem města Moháče nyní stav veletoku kulminuje. Protipovodňová opatření nadále platí na úseku podél řeky dlouhém 570 kilometrů.

Dunaj se už rozvodnil na severu Srbska a vyšší stav vody je až v Novém Sadu. Tam, kde voda vystoupila ze břehů, jsou ale zaplaveny spíše jen víkendové chaty blízko řeky. Hlavní povodňový příval v Srbsku očekávají dnes večer a během pátku. Velké obavy v zemi ze záplav ale zatím nepanují.

Němci dají na pomoc obětem povodní osm miliard eur, více než v roce 2002

Výše povodňového fondu podle kancléřky Merkelové odpovídá tomu, že letošní povodně napáchaly větší škody než rozvodněné řeky před jedenácti lety. „Není to podle nás žádná malicherná částka, ale suma vycházející z reality,“ podotkla šéfka vlády. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich dnes výši povodňových škod v Německu odhadl minimálně na 7,5 až osm miliard eur.

Polovinu prostředků do fondu dá německý stát a druhou polovinu spolkové země. Merkelová zdůraznila, že tyto peníze nebudou získávány zvýšením daní nebo mimořádnými odvody jako po záplavách v roce 2002. Připustila ale, že na straně státu si vynutí nové zadlužení.

Kromě těchto osmi miliard eur chce Německo na popovodňovou obnovu získat finance také od Evropské unie. EU už dříve postiženým zemím pomoc přislíbila. Nárok na prostředky z evropského fondu solidarity mají státy, kde škody přesáhnou přesně stanovenou výši. V případě Německa je to 3,6 miliardy eur. Nejsou však určeny na okamžitou pomoc, ale na výstavbu protipovodňových opatření nebo obnovu infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled