Počty ukrajinských uprchlíků stoupají. Do Polska jich uteklo už téměř 1,5 milionu

Za dva týdny uprchlo přes hranice Ukrajiny před válkou více než 2,3 milionu lidí, informovala ve čtvrtek Mezinárodní organizace pro migraci, přičemž naprostá většina z nich zamířila do sousedních zemí a do Česka. Nejvíce příchozích eviduje Polsko, od začátku ruské invaze překročilo polsko-ukrajinské hranice 1,43 milionu osob. V ostatních evropských státech je jich nyní přes 236 tisíc, uvádí OSN. Minulý týden se Evropská unie dohodla na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny a nejméně na rok jim zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Evropská komise odhaduje, že by jich do EU mohlo přijít až osm milionů.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle pohraniční stráže dorazilo ve středu do Polska zhruba 118 tisíc lidí. Největší nápor zažily hraniční přechody v neděli, kdy přes ně za jediný den přešlo směrem z Ukrajiny 142 tisíc osob. Od středeční půlnoci do 7:00 odbavili na polských hranicích 22 tisíc lidí. 

Povaha přechodu se však změnila. „Zatímco před týdnem přicházely do Polska z Ukrajiny velké vlny uprchlíků, kteří se nestíhali odbavovat, tak nyní spíše autobusy už na ukrajinské straně naloží uprchlíky a přejedou hranici organizovaně,“ popisuje zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. I zásob je na hranicích podle něj dostatek.

„Je tu spousta jídla i pití, které sem navozili dobrovolníci a které zůstávají často nevyužité, protože lidé často vyskočí z autobusů, dají si teplé jídlo a čaj, a pokračují dále,“ uvádí Papadopulos.

Nahrávám video

Podle středečních údajů Mezinárodní organizace pro migraci už Ukrajinu kvůli válce za dva týdny opustilo celkem více než 2,2 milionu osob.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s odkazem na údaje mobilních operátorů uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku se blíží dvěma stům tisícům. Jeho úřad udělil ke středeční půlnoci 108 114 speciálních víz pro uprchlíky.

Vysoké počty příchozích hlásí také Rumunsko a Moldavsko. Do Rumunska za dva týdny dorazilo na 320 tisíc lidí z Ukrajiny, více než polovina z nich přišla přes území Moldavska, píše agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě s počtem obyvatel asi 2,6 milionu, teď hostí kolem sta tisíc uprchlíků. 

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek řekl, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201 706 lidí z Ukrajiny.

Čeští vojáci na Slovensku postavili tábor

Také na Slovensko do čtvrtka dorazilo přes 165 tisíc uprchlíků, informovala tamní policie. Za čtyřiadvacet hodin do čtvrtečního rána to bylo bezmála dvanáct tisíc osob. Čeští vojáci proto u Liptovského Mikuláše postavili tábor pro čtyři sta běženců. Provozovat ho budou nejméně měsíc, informuje armáda na Twitteru.

Na Slovensko v pondělí vyjeli logistici z Pardubic a Lipníku nad Bečvou. Na místě nyní působí v rámci společného cvičení. Většina vojáků se následně vrátí, další provoz tábora bude zajišťovat asi dvacítka příslušníků české armády.

Slovenská i česká vláda již jejich působení v počtu až padesáti vojáků schválily, vyslání odsouhlasil také branný výbor české sněmovny, a to v rámci mandátu pro až 650 příslušníků. Z nich bude na Slovensku většina působit u mnohonárodnostní jednotky Severoatlantické aliance.

Tlak na západní země je ve srovnání s těmi na východě mnohem menší. Do Německa dorazilo na 80 tisíc Ukrajinců, do Francie zhruba 6500. Británie je připravena přijmout dvě stě tisíc uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z těch, již se chtějí do Británie dostat, má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 uprchlíků, do Itálie podle agentury ANSA přibližně sedmnáct tisíc. V Řecku je podle policejní statistiky na 4600 uprchlíků.

Rozdílné podmínky pro přijetí

Podmínky pro vstup a přijetí se však liší. Británie zatím vydala víza pěti stům Ukrajinců, přičemž o ně požádalo deset tisíc lidí, z nichž většina míří za příbuznými. Další možností, jak se do této země dostat, je zajistit si sponzora. Ve francouzském Calais bylo například 600 uprchlíků odkázáno na to, aby se orientovali na jiné destinace než na Británii, kam původně směřovali.

Londýn sice slíbil, že administrativní proceduru urychlí, ale na britském vízovém úřadě v Bruselu se ve čtvrtek ráno objevilo oznámení, že se úřad omlouvá, ale že je bezprecedentní situací přetížen. Radí uprchlíkům, že než se vydají na toto pracoviště, mají o vízum požádat on-line.

Do Francie dorazilo ve středu podle pohraniční policie 6540 Ukrajinců, z nichž tři tisíce už byly ubytovány především v pařížském regionu, zbylé mohou ubytovat příbuzní. Francouzi nabídli ubytování pro 20 tisíc uprchlíků, podniky pak pro šest tisíc. Nabídka v tomto směru zatím převyšuje poptávku.

Pro přijetí Ukrajinců, kteří už ve Francii mají příbuzné, se tento týden vyslovil i krajně pravicový kandidát na prezidenta Eric Zemmour, který patří ke stoupencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Zemmour ocenil obezřetný přístup Británie k vydávání víz a tvrdil, že Ukrajinci jsou Francii kulturně bližší než muslimové a budou se lépe přizpůsobovat.

Italský pravicový politik, Putinův stoupenec a odpůrce migrantů Matteo Salvini tento týden dokonce přijel do Polska s tvrzením, že chce pomáhat těm, kdo uprchli před válkou, a koordinovat cestu a ubytování uprchlíků v Itálii.

Uprchlíci míří většinou za příbuznými

Podle italského ministerstva vnitra je v zemi nyní 17 tisíc ukrajinských uprchlíků, mezi nimiž je přes osm tisíc žen a sedm tisíc nezletilých. Míří hlavně do Říma, Milána, Bologni a Neapole. Fabio Prevedello z evropského kulturního svazu Itálie-Ukrajina odhaduje, že do Itálie může dorazit 800 tisíc až 900 tisíc Ukrajinců. Vychází z faktu, že v Itálii už 250 tisíc Ukrajinců žije a že za nimi budou uprchlíci směřovat.

Řecká policie má informaci, že do země od začátku invaze dorazilo asi 4600 Ukrajinců, mezi nimi 1400 dětí. Někteří patří k ukrajinské řecké komunitě více než sto tisíc lidí, jejichž předkové přišli do oblasti Černého moře v 6. století.

„Ukrajinci míří většinou tam, kde mají příbuzné a známé,“ řekl ministr pro migraci Notis Mitarakis. V Řecku žije podle něj asi 25 tisíc Ukrajinců a pracují nejčastěji ve stavebnictví a jako pomocníci v domácnosti. Těm, kteří odešli bez dokladů, pomáhají na hraničním přechodu s Bulharskem Promachonas pracovníci ukrajinského konzulátu.

Asi pět kilometrů od hranice je připraveno provizorní ubytování v buňkách. Příchozí tam mohou zůstat první dva tři dny, místo je zásobeno potravinami. Zatím je využilo několik desítek lidí. Podle vlády je v Řecku k dispozici 140 tisíc pracovních míst v zemědělství a padesát tisíc v cestovním ruchu.

Španělsko má připraveno ubytování pro dvanáct tisíc Ukrajinců. Vláda oznámila, že uprchlíkům zpřístupní pracovní trh, zdravotní péči, finanční pomoc a vzdělání. V souladu s rozhodnutím EU nepotřebují Ukrajinci do Španělska vízum a mají zajištěno roční povolení dočasného pobytu. Ve Španělsku to bude platit i pro občany jiných zemí, kteří měli v době invaze na Ukrajině povolení k pobytu a uprchli, a dále pro Ukrajince, kteří byli v den začátku invaze, tedy 24. února, ve Španělsku a nemohou se vrátit. 

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky způsobila válka na Ukrajině nejhorší uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Při migrační krizi v roce 2015, kdy do Evropy ve velkém mířili uprchlíci z válkou zmítané Sýrie, dorazilo za celý rok asi 1,3 milionu běženců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 9 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 11 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 13 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...