Po dronovém útoku hoří klíčový ruský přístav Usť-Luga

V ruském přístavu Usť-Luga u Baltského moře vypukl požár poté, co ho zasáhly drony. Uvádějí to místní úřady i ruské telegramové kanály. Ukrajina uvádí, že zasáhla také ledoborec v přístavu Vyborg. Moskva dále tvrdí, že ukrajinský útok připravil o dodávky elektřiny statisíce lidí v Bělgorodské oblasti. Rusko zároveň opět zaútočilo na Ukrajinu, kde v Černihivské oblasti připravilo o dodávky proudu sto padesát tisíc lidí a v Oděské oblasti zabilo nejméně jednoho člověka.

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že v jeho regionu zničila protivzdušná obrana 56 dronů a že nikdo nebyl zraněn. Poznamenal ale, že po dronovém útoku vypukl požár v přístavu Usť-Luga, který patří ke klíčovým bodům pro export ruské ropy a plynu.

Ukrajina se k tomu zatím nevyjádřila. Kyjev cílí na vojenskou a energetickou infrastrukturu podporující ruské válečné úsilí, ne vždy se ale k těmto útokům oficiálně hlásí. Dříve tento týden zasáhly ukrajinské drony jiný ruský baltský přístav Primorsk, který je největším ruským ropným přístavem na Baltu.

Ukrajinský generální štáb nicméně uvedl, že v loděnicích v ruském přístavu Vyborg poblíž finských hranic byl zasažen vojenský objekt. Pravděpodobně se podle něj jedná o hlídkový ledoborec Purga, který měla využívat pohraniční služba ruské tajné služby FSB. Podobná plavidla podle ukrajinské armády plní úkoly jako ledoborce i vojenské lodě.

Příspěvek armáda doprovodila snímkem, který zachycuje plavidlo silně nakloněné na levý bok. Gubernátor Drozděnko v souvislosti s útokem na Vyborg pouze uvedl, že byla poškozena střecha obytného domu.

Petrohradský gubernátor Alexandra Beglov dále tvrdí, že několik obytných domů a automobilů utrpělo škody v důsledku dronového útoku na ostrově Kronštadt. Řada ruských letišť musela podle ruské státní agentury TASS přerušit provoz.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že celkem v noci na středu jeho protivzdušná obrana zneškodnila 389 ukrajinských dronů, především v severozápadní a centrální části Ruska. Kolik bezpilotních letounů Ukrajina na Rusko údajně celkem vyslala, ministerstvo jako vždy neuvedlo a nezmínilo ani žádné informace o případných škodách.

Podle údajů agentury TASS byl tento ukrajinský útok největší za poslední rok. Naposledy bylo podle ní během jediného útoku zničeno více než tři sta ukrajinských dronů 10. března 2025, konkrétně 337.

Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov tvrdí, že na 450 tisíc lidí se po ukrajinských útocích na energetické cíle ocitlo bez elektřiny v příhraniční Bělgorodské oblasti. Velké množství lidí je podle něj také bez dodávek vody a tepla.

Zatímco ukrajinské útoky na ruská energetická zařízení jsou selektivní, cílí zpravidla na objekty důležité pro vedení války a podle expertů je jejich dopad na civilisty omezený, Rusko záměrně ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu s cílem způsobit co největší utrpení civilistům. Své útoky na energetiku stupňuje vždy během zimy. Konkrétně v Bělgorodské oblasti se také opakovaně stalo, že škody napáchaly chyby ruské armády.

Rusko útočilo na energetiku v Černihivské oblasti, v Oděské zabilo člověka

Také v noci na úterý zasáhla Moskva ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po ruském útoku zůstali bez energie odběratelé na severu Ukrajiny zejména v Černihivu a přilehlých regionech. Celkem jde o zhruba 150 tisíc lidí.

Ruské útoky zasáhly opět také jih Oděské oblasti poblíž hranic s Rumunskem. Místní bezpečnostní složky informovaly, že úder na obytnou čtvrť způsobil požár, který zcela zničil jeden dům a poškodil dalších šest budov. Podle předběžných údajů zahynul nejméně jeden člověk a jedna další osoba utrpěla zranění.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko v noci na středu zaútočilo na Ukrajinu 147 drony, z nichž 121 se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit. Zaznamenány byly zásahy 24 dronů na osmnácti místech a dopady sestřelených dronů ve třech lokalitách.

Rusko v úterý provedlo neobvyklý denní masivní nálet

V úterý přes den vyslalo Rusko na Ukrajinu 556 útočných dronů. Dohromady i s nočním útokem Rusové podle Kyjeva vyslali na Ukrajinu během 24 hodin téměř tisíc dronů. Web The Kyiv Independent uvedl, že celkem za posledních 24 hodin zahynulo na Ukrajině sedm lidí a nejméně padesát utrpělo zranění.

Během úterního útoku Rusko zasáhlo mimo jiné Vinnyckou oblast ve střední Ukrajině. Předsedkyně její správy Natalja Zabolotná ve středu uvedla, že počet zraněných po úterním úderu stoupl na osmnáct. Dva lidé jsou ve vážném stavu. V západoukrajinském Lvově, kde Rusové v úterý mimo jiné zasáhli památku UNESCO, zůstává v nemocnicích sedm zraněných, stav tří lidí je vážný. V celé Lvovské oblasti bylo zraněno přes třicet lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 3 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 7 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 7 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.