Pandemie ve světě: Sasko uvolňuje podmínky pro pendlery. Další země přerušily očkování AstraZenecou

Sasko rozhodlo o uvolnění podmínek pro české pendlery. Švédsko, Lotyšsko a Lucembursko se mezitím přidaly mezi země, které po zprávách o možných vedlejších účincích pozastavily očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Světová zdravotnická organizace ovšem oznámila, že žádné prokázané spojení neexistuje. Evropská léková agentura látku dál hodnotí. Maďarská lékařská komora uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Švédský úřad veřejného zdraví se rozhodl pozastavit používání proticovidové vakcíny AstraZenecy, dokud Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nedokončí zkoumání možných vedlejších účinků,“ uvedl úřad v prohlášení. 

Dočasné přerušení očkování tímto preparátem až na dva týdny v úterý ohlásilo také Lotyšsko, které to označilo za „preventivní opatření“. Pro stejný postup se rozhodlo také Lucembursko. Také jeho zástupci uvedli, že jde o obezřetnost do doby, než bude k dispozici analýza EMA. 

Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran mezitím oznámil, že očekává čtvrteční verdikt evropské vědecké komunity ohledně vakcíny AstraZenecy, který by umožnil co nejdříve obnovit očkování touto látkou. Řekl, že poměr rizika a přínosu je stále ve prospěch očkování.

Šéf tamní očkovací strategie Alain Fischer dodal, že pozastavení vakcinace látkou AstraZenecy bude jen dočasné. Počet případů lidí, u nichž se projevily nepříznivé vedlejší účinky, zůstává malý, řekl rozhlasové stanici France Inter.

V tuto chvíli tak na zmiňované stanovisko vyčkává dvacet evropských zemí. Další státy naopak s očkováním hodlají pokračovat. Například Austrálie – podobně jako Česko – v úterý uvedla,  že zastavit podávání zmiňované vakcíny neplánuje. S očkováním AstraZenecou po doporučení místních expertů pokračuje také Slovensko. Že budou látku dál používat, potvrzují i zástupci mnohých asijských zemí.

11 minut
Vyjádření Evropské lékové agentury k vakcíně AstraZeneca
Zdroj: ČT24

Šéfka EMA: Nejsou důkazy, že by AstraZeneca byla příčinou potíží

Šéfka Evropské lékové agentury Emer Cookeová v úterý uvedla, že v současnosti  nic nenaznačuje, že by vakcína od společnosti AstraZeneca způsobovala krvácení či krevní sraženiny. Dodala, že přínos očkování touto vakcínou stále převažuje možná rizika.

„Tato situace není neočekávaná. Když očkujete miliony lidí, je nevyhnutelné, že dochází k vzácným či závažným případům onemocnění následujícím po vakcinaci,“ poznamenala.

Agentura podle ní nyní hodnotí, zda problémy vyvolalo očkování, či zda se objevily nezávisle na něm. Dosavadní zkoumání expertů nenaznačuje, že by vakcíny přímo způsobovaly obtíže hlášené z evropských států.

„Stále jsme pevně přesvědčeni, že přínos vakcíny AstraZeneca při prevenci covidu-19 spojeného s rizikem hospitalizace či úmrtí převažuje nad riziky těchto vedlejších efektů,“ prohlásila Cookeová, podle které experti agentury své závěry oznámí ve čtvrtek.

Pfizer dodá EU do poloviny roku o 10 milionů dávek více

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím oznámila, že Evropská unie dostane ve druhém čtvrtletí o deset milionů více dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. Podle von der Leyenové se povedlo uspíšit část dodávky původně plánované na druhou polovinu roku. 

„Vím, jak zásadní bude druhé čtvrtletí pro postup očkování v členských státech,“ uvedla von der Leyenová, jejíž exekutiva čelí kritice některých zemí za nedostatek vakcín. Urychlení produkce americko-německého výrobce dává podle ní členským zemím „manévrovací prostor a může vyplnit mezery v dodávkách“.

Výrobce vůbec první celounijně schválené vakcíny tak podle Komise po navýšení dodá členským státům od dubna do června přes 200 milionů dávek. To jsou více než dvě třetiny z celkových zhruba 300 milionů, s nimiž Komise pro druhé čtvrtletí počítá od všech čtyř výrobců autorizovaných preparátů. Vedle AstraZenecy jsou mezi nimi ještě firmy Moderna a Johnson & Johnson.

Sasko zmírňuje podmínky pro pendlery

Německá spolková země Sasko zmírňuje podmínky pro české pendlery, nově může přes hranice dojíždět každý, koho zaměstnavatel označí za nezbytného pro chod firmy. Nutný je ale každodenní negativní test na koronavirus a nezbytné bude i nadále potvrzení okresního úřadu, který ho ale bude vydávat na návrh zaměstnavatelů.

Po úterním zasedání zemské vlády to prohlásila saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti i zdravotnictví a boj s koronavirem. „Shodli jsme se, že situace v hospodářství je velice vážná,“ zdůvodnila zmírnění podmínek Köppingová. „Jsem si vědoma, že toto rozvolnění vstupních podmínek ve skutečnosti povede ke zvýšení infekčních čísel. Pro mě je ale velice důležité to, že do Saska nemůže přijet za prací nikdo, kdo není denně testován.“

Přes hranice mohou podle ní dojíždět i učitelé či žáci. Zatímco pro pendlery rozvolnění podmínek platí ihned, tak pro školáky, děti dojíždějící do školek a osoby, které děti do školek doprovází, začne výjimka platit od soboty 20. března. Volnější podmínky pro přeshraniční cesty se týkají i příbuzných prvního stupně, tedy rodičů či dětí.

Předsedkyně Asociace pendlerů ČR Zuzana Vintrová změnu přivítala, jako problém ale podle ní vnímají pendleři vyžadované každodenní testování na koronavirus. Je to pro ně náročné časově i finančně, protože testy si podle Vintrové platí. Pokud by se musely testy dělat každý den stěrem z nosohltanu, považuje to Vintrová už za zásah do zdravotního stavu. Stěry z dutiny ústní by podle ní byly pro pendlery schůdnější.  

Maďarsko vstupuje do kritického období

Šéfka maďarského národního ústavu veřejného zdraví Cecília Müllerová v úterý řekla, že v příštích týdnech bude v zemi pravděpodobně přibývat nakažených koronavirem. Lékaři v této souvislosti varovali, že maďarské zdravotnictví vstupuje do nejkritičtějšího období za poslední půlstoletí.

Maďarská lékařská komora v prohlášení uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity. Maďarsko, kde žije asi 9,8 milionu obyvatel, k úterý eviduje 529 122 nakažených koronavirem a 17 226 případů úmrtí. Více než tisíc pacientů potřebuje plicní ventilaci. První dávku vakcíny v zemi dostalo asi 1,35 milionu lidí, obě dávky pak 399 505 lidí.

V Turecku naočkovali tajně téměř všechny poslance

V Turecku dostali vakcínu proti covidu-19 téměř všichni poslanci parlamentu bez ohledu na to, zda spadají do kategorií stanovených vládním očkovacím harmonogramem. Tvrdí to poslanec Mustafa Yeneroglu, který přednostní očkování odmítl jako neetické. Informoval o tom turecký zpravodajský server Duvar.

„Mnozí poslanci, kteří nesplňují věková kritéria, už byli očkováni. Velmi mě rozčílilo, když jsem se to dozvěděl,“ uvedl Yeneroglu. Podle něj vakcínu dostali členové vládní strany i opoziční poslanci. „Nabídli mi vakcínu před třemi týdny, ale já jim řekl: To se nebojíte Boha?“ dodal Yeneroglu, který je jediným poslancem Strany demokracie a pokroku (DEVA).

V zemi zatím obě potřebné dávky vakcíny od čínské firmy Sinovac Biotech dostalo asi 3,57 milionu lidí. V první fázi byli očkováni zdravotníci, lidé starší 65 let, invalidé a lidé v domovech pro seniory. Koncem února začali očkovat lidi od 50 let věku, osoby s chronickou nemocí, vojáky, policisty a zaměstnance veřejné dopravy a potravinářských odvětví.

Mnohé třídy ve Washingtonu zůstávají prázdné

Přesně rok nebyla většina dětí z hlavního města USA ve škole. Washington má velmi přísná kritéria pro jejich znovuotevření. Mnoho tříd proto dál zůstává prázdných. Rodiče dětí i mnozí studenti po dvanácti měsících už virtuální vzdělávání z domova nepovažují za přínos. Žádají, aby samospráva hledala cesty, jak školy otevřít a neopakovala jen, že něco nejde.

Pedagogové, kteří se vrátili k učení ve škole, dostali přednost při očkování. Hygienické podmínky jsou i tak přísné - dezinfekce lavic a společných prostor se opakuje mnohokrát denně. Některým rodičům se nelíbí přístup města. Otevřené jsou zde restaurace a třeba i fitness centra. Školy se ale otevírají jen velmi pomalu. Mnozí obyvatelé hlavního města proto obviňují politiky, že upřednostňují ekonomiku na úkor vzdělávání. Někde zavedli téměř nesplnitelná omezení a jinde jsou benevolentní.

Znovuotevření škol pro všechny žáky a v celé zemi vyhlásil prezident Joe Biden za prioritu. S rouškami, dezinfekcí i testováním se mají podle plánu další děti do tříd vrátit už v příštích týdnech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...