Pandemie ve světě: Sasko uvolňuje podmínky pro pendlery. Další země přerušily očkování AstraZenecou

Sasko rozhodlo o uvolnění podmínek pro české pendlery. Švédsko, Lotyšsko a Lucembursko se mezitím přidaly mezi země, které po zprávách o možných vedlejších účincích pozastavily očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Světová zdravotnická organizace ovšem oznámila, že žádné prokázané spojení neexistuje. Evropská léková agentura látku dál hodnotí. Maďarská lékařská komora uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Švédský úřad veřejného zdraví se rozhodl pozastavit používání proticovidové vakcíny AstraZenecy, dokud Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nedokončí zkoumání možných vedlejších účinků,“ uvedl úřad v prohlášení. 

Dočasné přerušení očkování tímto preparátem až na dva týdny v úterý ohlásilo také Lotyšsko, které to označilo za „preventivní opatření“. Pro stejný postup se rozhodlo také Lucembursko. Také jeho zástupci uvedli, že jde o obezřetnost do doby, než bude k dispozici analýza EMA. 

Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran mezitím oznámil, že očekává čtvrteční verdikt evropské vědecké komunity ohledně vakcíny AstraZenecy, který by umožnil co nejdříve obnovit očkování touto látkou. Řekl, že poměr rizika a přínosu je stále ve prospěch očkování.

Šéf tamní očkovací strategie Alain Fischer dodal, že pozastavení vakcinace látkou AstraZenecy bude jen dočasné. Počet případů lidí, u nichž se projevily nepříznivé vedlejší účinky, zůstává malý, řekl rozhlasové stanici France Inter.

V tuto chvíli tak na zmiňované stanovisko vyčkává dvacet evropských zemí. Další státy naopak s očkováním hodlají pokračovat. Například Austrálie – podobně jako Česko – v úterý uvedla,  že zastavit podávání zmiňované vakcíny neplánuje. S očkováním AstraZenecou po doporučení místních expertů pokračuje také Slovensko. Že budou látku dál používat, potvrzují i zástupci mnohých asijských zemí.

Nahrávám video

Šéfka EMA: Nejsou důkazy, že by AstraZeneca byla příčinou potíží

Šéfka Evropské lékové agentury Emer Cookeová v úterý uvedla, že v současnosti  nic nenaznačuje, že by vakcína od společnosti AstraZeneca způsobovala krvácení či krevní sraženiny. Dodala, že přínos očkování touto vakcínou stále převažuje možná rizika.

„Tato situace není neočekávaná. Když očkujete miliony lidí, je nevyhnutelné, že dochází k vzácným či závažným případům onemocnění následujícím po vakcinaci,“ poznamenala.

Agentura podle ní nyní hodnotí, zda problémy vyvolalo očkování, či zda se objevily nezávisle na něm. Dosavadní zkoumání expertů nenaznačuje, že by vakcíny přímo způsobovaly obtíže hlášené z evropských států.

„Stále jsme pevně přesvědčeni, že přínos vakcíny AstraZeneca při prevenci covidu-19 spojeného s rizikem hospitalizace či úmrtí převažuje nad riziky těchto vedlejších efektů,“ prohlásila Cookeová, podle které experti agentury své závěry oznámí ve čtvrtek.

Pfizer dodá EU do poloviny roku o 10 milionů dávek více

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím oznámila, že Evropská unie dostane ve druhém čtvrtletí o deset milionů více dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. Podle von der Leyenové se povedlo uspíšit část dodávky původně plánované na druhou polovinu roku. 

„Vím, jak zásadní bude druhé čtvrtletí pro postup očkování v členských státech,“ uvedla von der Leyenová, jejíž exekutiva čelí kritice některých zemí za nedostatek vakcín. Urychlení produkce americko-německého výrobce dává podle ní členským zemím „manévrovací prostor a může vyplnit mezery v dodávkách“.

Výrobce vůbec první celounijně schválené vakcíny tak podle Komise po navýšení dodá členským státům od dubna do června přes 200 milionů dávek. To jsou více než dvě třetiny z celkových zhruba 300 milionů, s nimiž Komise pro druhé čtvrtletí počítá od všech čtyř výrobců autorizovaných preparátů. Vedle AstraZenecy jsou mezi nimi ještě firmy Moderna a Johnson & Johnson.

Sasko zmírňuje podmínky pro pendlery

Německá spolková země Sasko zmírňuje podmínky pro české pendlery, nově může přes hranice dojíždět každý, koho zaměstnavatel označí za nezbytného pro chod firmy. Nutný je ale každodenní negativní test na koronavirus a nezbytné bude i nadále potvrzení okresního úřadu, který ho ale bude vydávat na návrh zaměstnavatelů.

Po úterním zasedání zemské vlády to prohlásila saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti i zdravotnictví a boj s koronavirem. „Shodli jsme se, že situace v hospodářství je velice vážná,“ zdůvodnila zmírnění podmínek Köppingová. „Jsem si vědoma, že toto rozvolnění vstupních podmínek ve skutečnosti povede ke zvýšení infekčních čísel. Pro mě je ale velice důležité to, že do Saska nemůže přijet za prací nikdo, kdo není denně testován.“

Přes hranice mohou podle ní dojíždět i učitelé či žáci. Zatímco pro pendlery rozvolnění podmínek platí ihned, tak pro školáky, děti dojíždějící do školek a osoby, které děti do školek doprovází, začne výjimka platit od soboty 20. března. Volnější podmínky pro přeshraniční cesty se týkají i příbuzných prvního stupně, tedy rodičů či dětí.

Předsedkyně Asociace pendlerů ČR Zuzana Vintrová změnu přivítala, jako problém ale podle ní vnímají pendleři vyžadované každodenní testování na koronavirus. Je to pro ně náročné časově i finančně, protože testy si podle Vintrové platí. Pokud by se musely testy dělat každý den stěrem z nosohltanu, považuje to Vintrová už za zásah do zdravotního stavu. Stěry z dutiny ústní by podle ní byly pro pendlery schůdnější.  

Maďarsko vstupuje do kritického období

Šéfka maďarského národního ústavu veřejného zdraví Cecília Müllerová v úterý řekla, že v příštích týdnech bude v zemi pravděpodobně přibývat nakažených koronavirem. Lékaři v této souvislosti varovali, že maďarské zdravotnictví vstupuje do nejkritičtějšího období za poslední půlstoletí.

Maďarská lékařská komora v prohlášení uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity. Maďarsko, kde žije asi 9,8 milionu obyvatel, k úterý eviduje 529 122 nakažených koronavirem a 17 226 případů úmrtí. Více než tisíc pacientů potřebuje plicní ventilaci. První dávku vakcíny v zemi dostalo asi 1,35 milionu lidí, obě dávky pak 399 505 lidí.

V Turecku naočkovali tajně téměř všechny poslance

V Turecku dostali vakcínu proti covidu-19 téměř všichni poslanci parlamentu bez ohledu na to, zda spadají do kategorií stanovených vládním očkovacím harmonogramem. Tvrdí to poslanec Mustafa Yeneroglu, který přednostní očkování odmítl jako neetické. Informoval o tom turecký zpravodajský server Duvar.

„Mnozí poslanci, kteří nesplňují věková kritéria, už byli očkováni. Velmi mě rozčílilo, když jsem se to dozvěděl,“ uvedl Yeneroglu. Podle něj vakcínu dostali členové vládní strany i opoziční poslanci. „Nabídli mi vakcínu před třemi týdny, ale já jim řekl: To se nebojíte Boha?“ dodal Yeneroglu, který je jediným poslancem Strany demokracie a pokroku (DEVA).

V zemi zatím obě potřebné dávky vakcíny od čínské firmy Sinovac Biotech dostalo asi 3,57 milionu lidí. V první fázi byli očkováni zdravotníci, lidé starší 65 let, invalidé a lidé v domovech pro seniory. Koncem února začali očkovat lidi od 50 let věku, osoby s chronickou nemocí, vojáky, policisty a zaměstnance veřejné dopravy a potravinářských odvětví.

Mnohé třídy ve Washingtonu zůstávají prázdné

Přesně rok nebyla většina dětí z hlavního města USA ve škole. Washington má velmi přísná kritéria pro jejich znovuotevření. Mnoho tříd proto dál zůstává prázdných. Rodiče dětí i mnozí studenti po dvanácti měsících už virtuální vzdělávání z domova nepovažují za přínos. Žádají, aby samospráva hledala cesty, jak školy otevřít a neopakovala jen, že něco nejde.

Pedagogové, kteří se vrátili k učení ve škole, dostali přednost při očkování. Hygienické podmínky jsou i tak přísné - dezinfekce lavic a společných prostor se opakuje mnohokrát denně. Některým rodičům se nelíbí přístup města. Otevřené jsou zde restaurace a třeba i fitness centra. Školy se ale otevírají jen velmi pomalu. Mnozí obyvatelé hlavního města proto obviňují politiky, že upřednostňují ekonomiku na úkor vzdělávání. Někde zavedli téměř nesplnitelná omezení a jinde jsou benevolentní.

Znovuotevření škol pro všechny žáky a v celé zemi vyhlásil prezident Joe Biden za prioritu. S rouškami, dezinfekcí i testováním se mají podle plánu další děti do tříd vrátit už v příštích týdnech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 1 hhodinou

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 1 hhodinou

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 3 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 11 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 13 hhodinami

Evropský pohled