Pandemie ve světě: Německo prodloužilo kontroly na hranicích, Slováci nesmějí cestovat

Německo o dva týdny prodloužilo stálé hraniční kontroly s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko. Kontroly původně platily do středeční půlnoci. Slovenský kabinet zakázal obyvatelům země cesty do zahraničí na dovolenou, zpřísnil tím stávající zákaz vycházení. Nejhorší dny za celou dobu pandemie zažívá Brazílie, kde za posledních 24 hodin zemřelo téměř tři tisíce lidí s covidem-19. Země zažívá nejhoší zdravotnický kolaps ve své historii.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Stálou ostrahu pomezí s Českem a Tyrolskem zavedlo Německo 14. února, aby si vynutilo dodržování karanténních opatření.

Mluvčí ministerstva vnitra Steve Alter minulý týden v pátek prohlásil, že dosavadní hodnocení ukazuje, že kontroly jsou sice účinné, ale šíření koronaviru zcela zastavit nedokážou. To spustilo spekulace, že by se Německo mohlo vrátit k namátkovým kontrolám.

Po zrušení stálých kontrol volá nejen Česko s Rakouskem, ale vyzvala k němu i Evropská unie. Německo dosud uvolnění režimu odmítalo a zdůvodňovalo to snahou zabránit šíření mutací z Česka a Tyrolska do Německa. Česká republika a také většina Tyrolska je na seznamu oblastí s výskytem mutací koronaviru. Na tomto seznamu je i francouzský departement Moselle, proti kterému ale Německo stále kontroly neuplatňuje, což Vídeň s Prahou kritizují jako nepoměr.

Z oblastí s mutacemi smí do Německa cestovat jen Němci, cizinci žijící trvale v Německu, nákladní dopravci či vybraní pendleři, pokud se prokážou negativním testem na koronavirus. Všichni s výjimkou přeshraničních pracovníků a řidičů kamionů musí po příjezdu do karantény.

Slovenská vláda prodloužila nouzový stav

Slovenská vláda o dalších 40 dnů prodloužila nouzový stav, který v zemi platí od loňského října a který by jinak skončil tento pátek. Informovala o tom vicepremiérka Veronika Remišová. Prodloužení stavu nouze bude muset dodatečně potvrdit parlament, ve kterém mají vládní strany pohodlnou většinu. Někteří koaliční poslanci se ale k věci už dopředu postavili odmítavě.

Na Slovensku zůstane v platnosti zákaz vycházení s výjimkami. V současnosti je v zemi kromě jiného omezeno cestování mezi okresy a zaměstnanci potřebují potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus i na cestu do práce. Výrazné omezení pohybu lidí na veřejných místech platí rovněž večer a částečně v noci. Nově podle náměstka ministra zdravotnictví Petera Stachury nebude možné cestovat do ciziny za účelem rekreace.

Slovensko nadále čelí silné druhé vlně koronaviru, byť za poslední týden se epidemická situace v zemi mírně zlepšila. V nemocnicích ale zůstává obsazeno téměř 90 procent lůžek pro covidové pacienty v nejvážnějším stavu.

Kabinet premiéra Igora Matoviče například také schválil návrh novely zákona, na jehož základě stát vyplatí příbuzným každého zdravotníka, jenž podlehl covidu-19, odškodné zhruba 58 700 eur (1,5 milionu korun). Také s touto novinkou ještě musí souhlasit parlament.

Slovensko ve středu také téměř tři měsíce po začátku očkování spustilo nový elektronický registrační systém. Ten podle úřadů celý proces přihlašování výrazně zjednoduší. Nově tak obyvatelé země již nebudou muset čekat na průběžné uvolňování termínů. Podobný způsob registrace, jako nyní zavedlo Slovensko, už funguje v Česku. 

Covid zabíjí také na Ukrajině

Ukrajina zaznamenala během uplynulého dne 289 úmrtí souvisejících s nákazou koronavirem, je to dosud nejvíc. Předchozí nejvyšší počet úmrtí kvůli nákaze za jediný den zaznamenala Ukrajina 11. prosince, kdy virus zabil 285 Ukrajinců.

O prudkém zhoršení situace podle listu Ukrajinska pravda svědčí také 11 833 nově potvrzených případů nákazy a hospitalizace 4887 lidí s covidem-19. To také představuje nový rekord, skoro o 15 procent vyšší než předchozí z 11. března, kdy muselo být hospitalizováno 4250 nakažených, uvedl ukrajinský ministr zdravotnictví.

Na konci loňského roku, kdy na Ukrajině vrcholila druhá vlna epidemie, počet hospitalizovaných nepřekračoval 2000 za den. Později však počet lidí, kteří potřebovali lékařskou péči v nemocnicích, začal růst.

Austrálie chce po EU AstruZenecu

Austrálie požádá Evropskou unii, aby umožnila vývoz jednoho milionu dávek vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca. Dodávka preparátů má posloužit pro očkování v Papui Nové Guineji, kde se rozvinulo ohnisko nákazy. Na začátku března Itálie s podporou Evropské komise zablokovala vývoz 250 tisíc preparátů do Oceánie. EU nevyhověla předchozím výzvám, aby vývoz vakcín do Austrálie umožnila.

„Uzavřeli jsme na ně smlouvu, uhradili jsme je a chceme tedy dostat tyto vakcíny, abychom mohli podpořit naše nejbližší sousedy,“ uvedl australský premiér Scott Morrison. Austrálie již darovala Papui Nové Guineji 8000 dávek vakcín a chce jí poskytnout další milion dávek, které má země dostat ze zemí Evropské unie.

Austrálie poukazuje, že EU zablokovala vývoz kvůli dobré epidemické situaci v zemi. Nyní by ale dodávka posloužila pro stát, kde se epidemie zhoršuje. Austrálie se obává, že by se nákaza mohla rozšířit i za hranice země a že by v Papui Nové Guineji mohla vzniknout nová mutace viru.

Devítimilionová Papua Nová Guinea vykazuje relativně nízká čísla nakažených koronavirem, údaje jsou ale zkreslené nízkým počtem provedených testů. Země se potýká se silným růstem výskytu nákazy a hrozí kolaps nemocnic, varovaly místní úřady. Podle australských zdravotnických expertů má testování v Papui Nové Guineji alarmující výsledky. Například polovina těhotných žen, jež nastupují do nemocnice, má pozitivní test na koronavirus.

Očkování zmiňovanou látkou přitom v posledních dnech některé země přerušily. Učinily tak po zprávách o možných vedlejších účincích. Světová zdravotnická organizace (WHO) ale ve středu uvedla, že podávání vakcíny od firmy AstraZeneca nadále doporučuje. Přínosy vakcíny podle představitelů WHO převažují nad možnými riziky. Těmi se organizace nadále zabývá.

Podobně se v úterý vyjádřila šéfka Evropské lékové agentury (EMA) Emer Cookeová. Ta uvedla, že v současnosti nic nenaznačuje, že by vakcína způsobovala krvácení či krevní sraženiny. EMA ale preparát nadále hodnotí a stanovisko by měla vydat ve čtvrtek. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že si brzy nechá vakcínu společnosti AstraZeneca píchnout. 

Brazílie zažívá zdravotnický kolaps

I epidemická situace v Brazílii se dál zhoršuje. Místní ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 za den dosáhlo nejvyšší hodnoty od začátku epidemie a blíží se ke třem tisícům. Podle odborníků země zažívá nejhorší zdravotnický kolaps ve svých dějinách.

V noci na středu brazilské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že za předchozích 24 hodin zemřelo 2841 pacientů, u kterých byl diagnostikován covid-19. To je vůbec nejvyšší hodnota od začátku epidemie a o 600 úmrtí více než předchozí maximum z minulého týdne. Počet případů infekce objevených za poslední den dosáhl téměř 84 tisíc, což je třetí nejvyšší údaj od počátku pandemie.

Podle státního střediska zdravotnického výzkumu Fiocruz Brazílie čelí nejhoršímu zdravotnickému a nemocničnímu kolapsu ve svých dějinách. „Je naprosto naléhavé a nutné posílit soubor nelékových opatření, jež vedou ke zpomalení či znemožnění přenosu nákazy,“ uvedl ústav. Ten doporučuje omezení hospodářských aktivit, které nejsou nezbytné pro chod státu a společnosti, striktní dodržování rozestupů a nošení roušek a zrychlení očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Noční íránské útoky zabily nejméně deset lidí. Izrael pokračuje v bombardování

Nejméně šest mrtvých si vyžádaly zásahy íránských raket ve městě Bat Jam v centrální části Izraele, kde pohřešují desítky lidí. Počet obětí íránského útoku na město Tamra na severu země mezitím stoupl ze tří na čtyři, všechny jsou to ženy z jedné rodiny, uvedla izraelská média. Zranění při íránských útocích podle záchranářů utrpělo mezi 140 až dvěma stovkami lidí. Židovský stát mezitím pokračoval v útocích na Írán, kde od prvního izraelského útoku dle Teheránu zemřelo přes sto lidí.
06:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zastavíme útoky, když totéž udělá Izrael, tvrdí ministr zahraničí Íránu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle agentur Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Írán podniká na Izrael raketové útoky od pátečního večera poté, co Izrael zaútočil na vojenské cíle a jaderná zařízení v Íránu.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 5 hhodinami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 8 hhodinami

Írán znovu útočí na Izrael

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izrael pokračuje v útocích na Írán

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.
před 15 hhodinami
Načítání...