Pandemie ve světě: Chci naštvat neočkované, prohlásil Macron. Itálie schválila povinnou vakcinaci pro starší padesáti let

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal pozdvižení v Národním shromáždění, když navrhl tvrdá opatření proti neočkovaným. Italská vláda ve středu schválila povinné očkování proti nemoci covid-19 pro lidi starší 50 let. Izrael zaznamenal téměř 12 tisíc nově nakažených, nejvíc od začátku pandemie v zemi. Také USA hlásí další extrémně vysoký přírůstek a počet hospitalizovaných se blíží rekordu z loňského ledna. Anglie i přes vysoká čísla uvolní pravidla pro cestování.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

„Chci opravdu naštvat neočkované. A tak v tom budeme pokračovat až do konce. To je strategie,“ uvedl francouzský prezident. „Nebudu je zavírat do vězení, nebudu je násilím očkovat. A tak je potřeba jim říct: od 15. ledna už nemůžete jít do restaurace, nemůžete jít na skleničku, nemůžete jít na kávu, nemůžete jít do divadla, nemůžete jít do kina,“ dodal Macron.

Jeho výroky otřásly Národním shromážděním a donutily předsedajícího zasedání, aby uprostřed noci na středu přerušil jednání poslanců kvůli chaosu, který mezi nimi vyvolaly. Zákonodárci v úterý večer pokračovali v debatě o zákoně, který změní covidpas na očkovací pas.

Vládou plánovaný očkovací pas bude vyžadovat potvrzení o očkování, pouhý negativní test stačit nebude. Neočkovaní tak nebudou moci navštěvovat pohostinská a jiná volnočasová zařízení.

Macronovy výroky vyvolaly tři měsíce před prvním kolem prezidentským kolem silnou kritiku zleva i zprava. Ultralevicový prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon ze strany Nepodrobená Francie je označil za děsivé. „Má prezident kontrolu nad tím, co pronáší? WHO říká: 'Raději přesvědčovat než nutit'. A on? 'Ještě víc naštvat'. Otřesné,“ napsal na Twitteru. 

Podle Marine Le Penové, kandidátky krajně pravicového Národního sdružení (RN), „by to prezident neměl říkat. Garant jednoty národa se jej tvrdošíjně snaží rozdělit a předpokládá, že z neočkovaných lidí udělá občany druhé kategorie. Emmanuel Macron není hoden svého úřadu“.

Francie umožní pracovat infikovaným zdravotníkům

Ve Francii rychle roste množství nových případů, počet zjištěných nákaz koronavirem v zemi poprvé překonal 300 tisíc za den. Konkrétně jich úřady zaznamenaly 332 252. Je to celoevropský denní rekord od začátku pandemie.

Agentura AP uvedla, že Francie umožní infikovaným zdravotníkům, kteří nemají příznaky covidu, dál pracovat. Důvodem je obava, že by jich mohl být nedostatek, pokud jich příliš skončí v karanténě. Země si podle AP uvědomuje, že mohou tito pracovníci nakazit ostatní personál. Například nemocnice v jihofrancouzském Marseille uvedla, že nové možnosti využije, pokud bude situace velmi napjatá a pozitivní nález bude mít kolem padesáti procent zaměstnanců. V takové situaci ale ještě není.

Anglie mění podmínky pro vstup do země

Velká Británie zaznamenala celkem 194 747 nových případů nákazy koronavirem, což je o něco méně než v úterý, kdy jich bylo rekordních 218 724. Přes vysoká čísla nově infikovaných premiér Boris Johnson oznámil, že cestující do Anglie se už nebudou muset dopředu testovat. Stačit bude test po příjezdu, informovala agentura Reuters.

Nová pravidla budou platit od pátku. Počítají také s tím, že cestující nebudou po příjezdu potřebovat PCR test, na jehož výsledky dosud museli čekat v karanténě. Nově bude stačit antigenní test. PCR test bude potřeba jen v případě, že antigenní test vyjde pozitivně. Johnson v parlamentu změnu pravidel vysvětlil tím, že ta dosavadní odrazovala řadu lidí od cestování do země.

Ústřední vláda v Londýně určuje protiepidemická pravidla pouze pro Anglii. Regionální vlády ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku si stanovují vlastní opatření v boji s šířením koronaviru.

Izrael hlásí rekordní nárůst nakažených

Izrael za poslední den zaznamenal celkem 11 978 případů koronaviru, což je nejvíce od začátku pandemie. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel a uvádí, že za prudký nárůst může vysoce nakažlivá varianta omikron a dochází k němu navzdory cestovním omezením a karanténním pravidlům.

Úterní bilance překonala dosavadní maximum ze 2. září, kdy Izrael při vlně nákaz zaviněné variantou delta zaznamenal 11 345 nově infikovaných.

Země nedávno začala očkovat čtvrtou dávkou osoby starší 60 let, zdravotníky a lidi s narušenou imunitou. The Times of Israel píše, že ačkoliv počty očkovaných v zemi stabilně rostou, vzestupný trend zpomaluje větší neochota k očkování mezi ultraortodoxní a arabskou částí populace i hlasití odpůrci očkování.   

8 minut
Horizont ČT24: Izraelský přístup pohledem exministra Prymuly
Zdroj: ČT24

Bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula nepovažuje izraelský přístup za šťastný. Uvádí, že pokud se očkuje vakcínami, které nekorespondují s variantami covidu, které zde kolují, tak by se muselo očkovat velmi „frekventně.“ Tedy po dvou, třech měsících. Protože sice v izraelském případě silně narostou protilátky, ale pak zase rychle padají a po dvou měsících jejich účinnost není zdaleka taková jako na začátku.

Za cestu tedy vidí připravit vakcínu, která koresponduje s omikronem, nebo deltou. Českou situaci považuje za lepší v tom, že se zde třetí dávkou očkovalo mnohem později a měla by v „omikronové vlně“ hrát svou roli. Za určité štěstí považuje také to, že omikron je při rychlém šíření klinicky méně závažný. Jinak bychom museli volit cestu překotné vakcinace a to by nebylo šťastné, dodal Prymula.

Rychlý nástup koronavirové varianty omikron pokračuje také ve Spojených státech. Podle odhadů Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) už stojí za téměř všemi novými případy infekce. USA zaznamenaly další extrémně vysoký přírůstek a počet lidí hospitalizovaných s koronavirem se blíží rekordu z loňského ledna. Nemocnice však oproti předchozím vlnám epidemie hlásí menší podíl vážných případů.

Rekordní přírůstky koronavirových infekcí hlásí také Švédsko a Nizozemsko. Švédsko zaznamenalo v úterý 17 320 nových případů koronavirové infekce, což je nový denní rekord. Ten hlásí také Nizozemsko s více než 24 tisíci případy za posledních 24 hodin. V obou zemích prudké nárůsty počtů infikovaných zjevně souvisí mimo jiné s rychlým šířením varianty omikron. 

Australské úřady nařídily Djokovičovi opustit zemi

Výjimka z očkování proti koronaviru pro tenisovou světovou jedničku Novaka Djokoviče rozhořčila australskou veřejnost. Premiér Scott Morrison požádal o důkazy, že krok komise, která výjimku udělila, byl oprávněný

Australské úřady nakonec tenistovi odepřely vstup do země a podle informací listu The Age musí ještě během dne (ve čtvrtek) odcestovat. Důvodem je špatný typ víza, které mu nyní bylo zrušeno. Srbský hráč chtěl do Austrálie vstoupit na základě dokumentu, který neumožňuje zdravotní výjimku z očkování proti koronaviru.

Austrálie bojovala s koronavirem uzávěrou hranic a dlouhými lockdowny, ale varianta omikron tam v posledních dnech přinesla rekordní přírůstky nakažených v řádech desítek tisíc lidí denně. Za těchto okolností výjimka pro neočkovaného Djokoviče vyvolala vlnu nevole. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...