Pandemie ve světě: Chci naštvat neočkované, prohlásil Macron. Itálie schválila povinnou vakcinaci pro starší padesáti let

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal pozdvižení v Národním shromáždění, když navrhl tvrdá opatření proti neočkovaným. Italská vláda ve středu schválila povinné očkování proti nemoci covid-19 pro lidi starší 50 let. Izrael zaznamenal téměř 12 tisíc nově nakažených, nejvíc od začátku pandemie v zemi. Také USA hlásí další extrémně vysoký přírůstek a počet hospitalizovaných se blíží rekordu z loňského ledna. Anglie i přes vysoká čísla uvolní pravidla pro cestování.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

„Chci opravdu naštvat neočkované. A tak v tom budeme pokračovat až do konce. To je strategie,“ uvedl francouzský prezident. „Nebudu je zavírat do vězení, nebudu je násilím očkovat. A tak je potřeba jim říct: od 15. ledna už nemůžete jít do restaurace, nemůžete jít na skleničku, nemůžete jít na kávu, nemůžete jít do divadla, nemůžete jít do kina,“ dodal Macron.

Jeho výroky otřásly Národním shromážděním a donutily předsedajícího zasedání, aby uprostřed noci na středu přerušil jednání poslanců kvůli chaosu, který mezi nimi vyvolaly. Zákonodárci v úterý večer pokračovali v debatě o zákoně, který změní covidpas na očkovací pas.

Vládou plánovaný očkovací pas bude vyžadovat potvrzení o očkování, pouhý negativní test stačit nebude. Neočkovaní tak nebudou moci navštěvovat pohostinská a jiná volnočasová zařízení.

Macronovy výroky vyvolaly tři měsíce před prvním kolem prezidentským kolem silnou kritiku zleva i zprava. Ultralevicový prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon ze strany Nepodrobená Francie je označil za děsivé. „Má prezident kontrolu nad tím, co pronáší? WHO říká: 'Raději přesvědčovat než nutit'. A on? 'Ještě víc naštvat'. Otřesné,“ napsal na Twitteru. 

Podle Marine Le Penové, kandidátky krajně pravicového Národního sdružení (RN), „by to prezident neměl říkat. Garant jednoty národa se jej tvrdošíjně snaží rozdělit a předpokládá, že z neočkovaných lidí udělá občany druhé kategorie. Emmanuel Macron není hoden svého úřadu“.

Francie umožní pracovat infikovaným zdravotníkům

Ve Francii rychle roste množství nových případů, počet zjištěných nákaz koronavirem v zemi poprvé překonal 300 tisíc za den. Konkrétně jich úřady zaznamenaly 332 252. Je to celoevropský denní rekord od začátku pandemie.

Agentura AP uvedla, že Francie umožní infikovaným zdravotníkům, kteří nemají příznaky covidu, dál pracovat. Důvodem je obava, že by jich mohl být nedostatek, pokud jich příliš skončí v karanténě. Země si podle AP uvědomuje, že mohou tito pracovníci nakazit ostatní personál. Například nemocnice v jihofrancouzském Marseille uvedla, že nové možnosti využije, pokud bude situace velmi napjatá a pozitivní nález bude mít kolem padesáti procent zaměstnanců. V takové situaci ale ještě není.

Anglie mění podmínky pro vstup do země

Velká Británie zaznamenala celkem 194 747 nových případů nákazy koronavirem, což je o něco méně než v úterý, kdy jich bylo rekordních 218 724. Přes vysoká čísla nově infikovaných premiér Boris Johnson oznámil, že cestující do Anglie se už nebudou muset dopředu testovat. Stačit bude test po příjezdu, informovala agentura Reuters.

Nová pravidla budou platit od pátku. Počítají také s tím, že cestující nebudou po příjezdu potřebovat PCR test, na jehož výsledky dosud museli čekat v karanténě. Nově bude stačit antigenní test. PCR test bude potřeba jen v případě, že antigenní test vyjde pozitivně. Johnson v parlamentu změnu pravidel vysvětlil tím, že ta dosavadní odrazovala řadu lidí od cestování do země.

Ústřední vláda v Londýně určuje protiepidemická pravidla pouze pro Anglii. Regionální vlády ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku si stanovují vlastní opatření v boji s šířením koronaviru.

Izrael hlásí rekordní nárůst nakažených

Izrael za poslední den zaznamenal celkem 11 978 případů koronaviru, což je nejvíce od začátku pandemie. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel a uvádí, že za prudký nárůst může vysoce nakažlivá varianta omikron a dochází k němu navzdory cestovním omezením a karanténním pravidlům.

Úterní bilance překonala dosavadní maximum ze 2. září, kdy Izrael při vlně nákaz zaviněné variantou delta zaznamenal 11 345 nově infikovaných.

Země nedávno začala očkovat čtvrtou dávkou osoby starší 60 let, zdravotníky a lidi s narušenou imunitou. The Times of Israel píše, že ačkoliv počty očkovaných v zemi stabilně rostou, vzestupný trend zpomaluje větší neochota k očkování mezi ultraortodoxní a arabskou částí populace i hlasití odpůrci očkování.   

Nahrávám video

Bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula nepovažuje izraelský přístup za šťastný. Uvádí, že pokud se očkuje vakcínami, které nekorespondují s variantami covidu, které zde kolují, tak by se muselo očkovat velmi „frekventně.“ Tedy po dvou, třech měsících. Protože sice v izraelském případě silně narostou protilátky, ale pak zase rychle padají a po dvou měsících jejich účinnost není zdaleka taková jako na začátku.

Za cestu tedy vidí připravit vakcínu, která koresponduje s omikronem, nebo deltou. Českou situaci považuje za lepší v tom, že se zde třetí dávkou očkovalo mnohem později a měla by v „omikronové vlně“ hrát svou roli. Za určité štěstí považuje také to, že omikron je při rychlém šíření klinicky méně závažný. Jinak bychom museli volit cestu překotné vakcinace a to by nebylo šťastné, dodal Prymula.

Rychlý nástup koronavirové varianty omikron pokračuje také ve Spojených státech. Podle odhadů Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) už stojí za téměř všemi novými případy infekce. USA zaznamenaly další extrémně vysoký přírůstek a počet lidí hospitalizovaných s koronavirem se blíží rekordu z loňského ledna. Nemocnice však oproti předchozím vlnám epidemie hlásí menší podíl vážných případů.

Rekordní přírůstky koronavirových infekcí hlásí také Švédsko a Nizozemsko. Švédsko zaznamenalo v úterý 17 320 nových případů koronavirové infekce, což je nový denní rekord. Ten hlásí také Nizozemsko s více než 24 tisíci případy za posledních 24 hodin. V obou zemích prudké nárůsty počtů infikovaných zjevně souvisí mimo jiné s rychlým šířením varianty omikron. 

Australské úřady nařídily Djokovičovi opustit zemi

Výjimka z očkování proti koronaviru pro tenisovou světovou jedničku Novaka Djokoviče rozhořčila australskou veřejnost. Premiér Scott Morrison požádal o důkazy, že krok komise, která výjimku udělila, byl oprávněný

Australské úřady nakonec tenistovi odepřely vstup do země a podle informací listu The Age musí ještě během dne (ve čtvrtek) odcestovat. Důvodem je špatný typ víza, které mu nyní bylo zrušeno. Srbský hráč chtěl do Austrálie vstoupit na základě dokumentu, který neumožňuje zdravotní výjimku z očkování proti koronaviru.

Austrálie bojovala s koronavirem uzávěrou hranic a dlouhými lockdowny, ale varianta omikron tam v posledních dnech přinesla rekordní přírůstky nakažených v řádech desítek tisíc lidí denně. Za těchto okolností výjimka pro neočkovaného Djokoviče vyvolala vlnu nevole. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 1 hhodinou

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 4 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 6 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 7 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 8 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...