Pandemie ve světě: Chci naštvat neočkované, prohlásil Macron. Itálie schválila povinnou vakcinaci pro starší padesáti let

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal pozdvižení v Národním shromáždění, když navrhl tvrdá opatření proti neočkovaným. Italská vláda ve středu schválila povinné očkování proti nemoci covid-19 pro lidi starší 50 let. Izrael zaznamenal téměř 12 tisíc nově nakažených, nejvíc od začátku pandemie v zemi. Také USA hlásí další extrémně vysoký přírůstek a počet hospitalizovaných se blíží rekordu z loňského ledna. Anglie i přes vysoká čísla uvolní pravidla pro cestování.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

„Chci opravdu naštvat neočkované. A tak v tom budeme pokračovat až do konce. To je strategie,“ uvedl francouzský prezident. „Nebudu je zavírat do vězení, nebudu je násilím očkovat. A tak je potřeba jim říct: od 15. ledna už nemůžete jít do restaurace, nemůžete jít na skleničku, nemůžete jít na kávu, nemůžete jít do divadla, nemůžete jít do kina,“ dodal Macron.

Jeho výroky otřásly Národním shromážděním a donutily předsedajícího zasedání, aby uprostřed noci na středu přerušil jednání poslanců kvůli chaosu, který mezi nimi vyvolaly. Zákonodárci v úterý večer pokračovali v debatě o zákoně, který změní covidpas na očkovací pas.

Vládou plánovaný očkovací pas bude vyžadovat potvrzení o očkování, pouhý negativní test stačit nebude. Neočkovaní tak nebudou moci navštěvovat pohostinská a jiná volnočasová zařízení.

Macronovy výroky vyvolaly tři měsíce před prvním kolem prezidentským kolem silnou kritiku zleva i zprava. Ultralevicový prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon ze strany Nepodrobená Francie je označil za děsivé. „Má prezident kontrolu nad tím, co pronáší? WHO říká: 'Raději přesvědčovat než nutit'. A on? 'Ještě víc naštvat'. Otřesné,“ napsal na Twitteru. 

Podle Marine Le Penové, kandidátky krajně pravicového Národního sdružení (RN), „by to prezident neměl říkat. Garant jednoty národa se jej tvrdošíjně snaží rozdělit a předpokládá, že z neočkovaných lidí udělá občany druhé kategorie. Emmanuel Macron není hoden svého úřadu“.

Francie umožní pracovat infikovaným zdravotníkům

Ve Francii rychle roste množství nových případů, počet zjištěných nákaz koronavirem v zemi poprvé překonal 300 tisíc za den. Konkrétně jich úřady zaznamenaly 332 252. Je to celoevropský denní rekord od začátku pandemie.

Agentura AP uvedla, že Francie umožní infikovaným zdravotníkům, kteří nemají příznaky covidu, dál pracovat. Důvodem je obava, že by jich mohl být nedostatek, pokud jich příliš skončí v karanténě. Země si podle AP uvědomuje, že mohou tito pracovníci nakazit ostatní personál. Například nemocnice v jihofrancouzském Marseille uvedla, že nové možnosti využije, pokud bude situace velmi napjatá a pozitivní nález bude mít kolem padesáti procent zaměstnanců. V takové situaci ale ještě není.

Anglie mění podmínky pro vstup do země

Velká Británie zaznamenala celkem 194 747 nových případů nákazy koronavirem, což je o něco méně než v úterý, kdy jich bylo rekordních 218 724. Přes vysoká čísla nově infikovaných premiér Boris Johnson oznámil, že cestující do Anglie se už nebudou muset dopředu testovat. Stačit bude test po příjezdu, informovala agentura Reuters.

Nová pravidla budou platit od pátku. Počítají také s tím, že cestující nebudou po příjezdu potřebovat PCR test, na jehož výsledky dosud museli čekat v karanténě. Nově bude stačit antigenní test. PCR test bude potřeba jen v případě, že antigenní test vyjde pozitivně. Johnson v parlamentu změnu pravidel vysvětlil tím, že ta dosavadní odrazovala řadu lidí od cestování do země.

Ústřední vláda v Londýně určuje protiepidemická pravidla pouze pro Anglii. Regionální vlády ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku si stanovují vlastní opatření v boji s šířením koronaviru.

Izrael hlásí rekordní nárůst nakažených

Izrael za poslední den zaznamenal celkem 11 978 případů koronaviru, což je nejvíce od začátku pandemie. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel a uvádí, že za prudký nárůst může vysoce nakažlivá varianta omikron a dochází k němu navzdory cestovním omezením a karanténním pravidlům.

Úterní bilance překonala dosavadní maximum ze 2. září, kdy Izrael při vlně nákaz zaviněné variantou delta zaznamenal 11 345 nově infikovaných.

Země nedávno začala očkovat čtvrtou dávkou osoby starší 60 let, zdravotníky a lidi s narušenou imunitou. The Times of Israel píše, že ačkoliv počty očkovaných v zemi stabilně rostou, vzestupný trend zpomaluje větší neochota k očkování mezi ultraortodoxní a arabskou částí populace i hlasití odpůrci očkování.   

Nahrávám video
Horizont ČT24: Izraelský přístup pohledem exministra Prymuly
Zdroj: ČT24

Bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula nepovažuje izraelský přístup za šťastný. Uvádí, že pokud se očkuje vakcínami, které nekorespondují s variantami covidu, které zde kolují, tak by se muselo očkovat velmi „frekventně.“ Tedy po dvou, třech měsících. Protože sice v izraelském případě silně narostou protilátky, ale pak zase rychle padají a po dvou měsících jejich účinnost není zdaleka taková jako na začátku.

Za cestu tedy vidí připravit vakcínu, která koresponduje s omikronem, nebo deltou. Českou situaci považuje za lepší v tom, že se zde třetí dávkou očkovalo mnohem později a měla by v „omikronové vlně“ hrát svou roli. Za určité štěstí považuje také to, že omikron je při rychlém šíření klinicky méně závažný. Jinak bychom museli volit cestu překotné vakcinace a to by nebylo šťastné, dodal Prymula.

Rychlý nástup koronavirové varianty omikron pokračuje také ve Spojených státech. Podle odhadů Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) už stojí za téměř všemi novými případy infekce. USA zaznamenaly další extrémně vysoký přírůstek a počet lidí hospitalizovaných s koronavirem se blíží rekordu z loňského ledna. Nemocnice však oproti předchozím vlnám epidemie hlásí menší podíl vážných případů.

Rekordní přírůstky koronavirových infekcí hlásí také Švédsko a Nizozemsko. Švédsko zaznamenalo v úterý 17 320 nových případů koronavirové infekce, což je nový denní rekord. Ten hlásí také Nizozemsko s více než 24 tisíci případy za posledních 24 hodin. V obou zemích prudké nárůsty počtů infikovaných zjevně souvisí mimo jiné s rychlým šířením varianty omikron. 

Australské úřady nařídily Djokovičovi opustit zemi

Výjimka z očkování proti koronaviru pro tenisovou světovou jedničku Novaka Djokoviče rozhořčila australskou veřejnost. Premiér Scott Morrison požádal o důkazy, že krok komise, která výjimku udělila, byl oprávněný

Australské úřady nakonec tenistovi odepřely vstup do země a podle informací listu The Age musí ještě během dne (ve čtvrtek) odcestovat. Důvodem je špatný typ víza, které mu nyní bylo zrušeno. Srbský hráč chtěl do Austrálie vstoupit na základě dokumentu, který neumožňuje zdravotní výjimku z očkování proti koronaviru.

Austrálie bojovala s koronavirem uzávěrou hranic a dlouhými lockdowny, ale varianta omikron tam v posledních dnech přinesla rekordní přírůstky nakažených v řádech desítek tisíc lidí denně. Za těchto okolností výjimka pro neočkovaného Djokoviče vyvolala vlnu nevole. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na guvernéra kolumbijského departementu Putumayo později uvedla, že zahynulo nejméně 34 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 20 mminutami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...