Posilující dávka vakcíny proti covidu funguje skvěle, ukázala studie na statisících lidech

První rozsáhlá reálná studie účinnosti posilovacích očkování proti covidu-19 ukázala, že tato chrání aproti hospitalizaci ž z 93 %, a to i proti deltě. Výsledek je podle autorů přesvědčivým důkazem, že variantu lze kontrolovat pomocí současné generace vakcín, aniž by bylo třeba složitě testovat a schvalovat nové.

Studie vznikla v Izraeli, který začal jako první s posilovacími dávkami, nejprve u seniorů. Už první data naznačovala, že účinky třetí injekce jsou vynikající – ale výsledky pocházely jen z omezeného počtu osob.

Izrael začal očkovat posilovací vakcínou, protože se tam v červenci začala masivně šířit varianta delta, která dokázala zejména u seniorů částečně obejít imunitní ochranu i u očkovaných oběma dávkami. Země pak několik měsíců musela epidemii krotit – počty nakažených překonaly všechny předchozí rekordy, nicméně úmrtnost díky očkování přes vyšší agresivitu varianty delta zůstala méně než poloviční.

Proto Izrael 13. července zahájil posilovací očkování, dlouho před ostatními, a shromáždil od té doby obrovské množství údajů. Časopis Lancet teď vydal analýzu, která z tohoto zdroje informací vychází.

Studie vychází z období od 30. července do 23. září letošního roku, které se shoduje s většinou čtvrté izraelské vlny – ta vyvrcholila počátkem září s přibližně deseti tisíci novými případy a třiceti úmrtími denně. Téměř všechny se týkaly varianty delta.

Jak vypadala studie

Autoři porovnávali 728 321 osob, které dostaly třetí dávku vakcíny Pfizer, se stejným počtem osob, které dostaly „jen“ dvě injekce stejné očkovací látky. Druhá skupina byla pečlivě vybrána tak, aby se co nejvíce shodovala s první skupinou, a to podle všech myslitelných sociodemografických charakteristik – včetně věku, pohlaví, místa bydliště, zdravotního stavu a známého rizikového chování a naopak chování, které se vyhýbá riziku.

Zásadním zjištěním této práce je, že už týden po podání posilující dávky bylo riziko hospitalizace s covidem o 93 % nižší než u lidí, kteří dostali dvě dávky. Třetí dávka také velmi silně chránila proti tomu, aby byl člověk hospitalizován s těžkým průběhem – tam byla účinnost vyšší o 92 procent. Nečekaně vysoká byla účinnost i proti nákaze (o 88 procent vyšší) a nákaze s příznaky (91 procent). Tyto výsledky jsou dost podobné jako v předchozí studii, ta ale byla méně rozsáhlá a nekontrolovala sociodemografické ukazatele.

Ochrana před úmrtím, která byla „jen“ o 81 procent vyšší, by mohla vypadat ve srovnání s předchozími čísly jako zklamání, ale autoři práce to vyvrací. Už druhá dávka totiž chrání natolik spolehlivě, že úmrtí bylo naprosté minimum; data jsou tedy v tomto ohledu velmi omezená – po třetí dávce totiž zemřelo za celou dobu studie na covid jen pouhých sedm osob.

Studie uvádí, že účinnost boosteru byla konzistentní napříč všemi demografickými skupinami, včetně osob starších 70 let; právě tato skupina je přitom covidem nejvíce zasažená a nejvíc plní nemocnice a také nejčastěji umírá.

„Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že třetí dávka vakcíny je vysoce účinná proti závažným následkům spojeným s covidem-19 v různých věkových skupinách a populačních podskupinách, a to týden po třetí dávce,“ uvedl hlavní autor studie profesor Ran Balicer z výzkumného ústavu Clalit Research Institute ve svém prohlášení.

Velkou otázkou, na kterou studie nedokáže odpovědět, je, zda je ochrana po posilovací dávce trvalejší než po původních dvou dávkách, o které je známo, že přibližně po šesti měsících slábne. To budou izraelští vědci studovat v dalších měsících a letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 15 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 18 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 20 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 21 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 23 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...