Posilující dávka vakcíny proti covidu funguje skvěle, ukázala studie na statisících lidech

První rozsáhlá reálná studie účinnosti posilovacích očkování proti covidu-19 ukázala, že tato chrání aproti hospitalizaci ž z 93 %, a to i proti deltě. Výsledek je podle autorů přesvědčivým důkazem, že variantu lze kontrolovat pomocí současné generace vakcín, aniž by bylo třeba složitě testovat a schvalovat nové.

Studie vznikla v Izraeli, který začal jako první s posilovacími dávkami, nejprve u seniorů. Už první data naznačovala, že účinky třetí injekce jsou vynikající – ale výsledky pocházely jen z omezeného počtu osob.

Izrael začal očkovat posilovací vakcínou, protože se tam v červenci začala masivně šířit varianta delta, která dokázala zejména u seniorů částečně obejít imunitní ochranu i u očkovaných oběma dávkami. Země pak několik měsíců musela epidemii krotit – počty nakažených překonaly všechny předchozí rekordy, nicméně úmrtnost díky očkování přes vyšší agresivitu varianty delta zůstala méně než poloviční.

Proto Izrael 13. července zahájil posilovací očkování, dlouho před ostatními, a shromáždil od té doby obrovské množství údajů. Časopis Lancet teď vydal analýzu, která z tohoto zdroje informací vychází.

Studie vychází z období od 30. července do 23. září letošního roku, které se shoduje s většinou čtvrté izraelské vlny – ta vyvrcholila počátkem září s přibližně deseti tisíci novými případy a třiceti úmrtími denně. Téměř všechny se týkaly varianty delta.

Jak vypadala studie

Autoři porovnávali 728 321 osob, které dostaly třetí dávku vakcíny Pfizer, se stejným počtem osob, které dostaly „jen“ dvě injekce stejné očkovací látky. Druhá skupina byla pečlivě vybrána tak, aby se co nejvíce shodovala s první skupinou, a to podle všech myslitelných sociodemografických charakteristik – včetně věku, pohlaví, místa bydliště, zdravotního stavu a známého rizikového chování a naopak chování, které se vyhýbá riziku.

Zásadním zjištěním této práce je, že už týden po podání posilující dávky bylo riziko hospitalizace s covidem o 93 % nižší než u lidí, kteří dostali dvě dávky. Třetí dávka také velmi silně chránila proti tomu, aby byl člověk hospitalizován s těžkým průběhem – tam byla účinnost vyšší o 92 procent. Nečekaně vysoká byla účinnost i proti nákaze (o 88 procent vyšší) a nákaze s příznaky (91 procent). Tyto výsledky jsou dost podobné jako v předchozí studii, ta ale byla méně rozsáhlá a nekontrolovala sociodemografické ukazatele.

Ochrana před úmrtím, která byla „jen“ o 81 procent vyšší, by mohla vypadat ve srovnání s předchozími čísly jako zklamání, ale autoři práce to vyvrací. Už druhá dávka totiž chrání natolik spolehlivě, že úmrtí bylo naprosté minimum; data jsou tedy v tomto ohledu velmi omezená – po třetí dávce totiž zemřelo za celou dobu studie na covid jen pouhých sedm osob.

Studie uvádí, že účinnost boosteru byla konzistentní napříč všemi demografickými skupinami, včetně osob starších 70 let; právě tato skupina je přitom covidem nejvíce zasažená a nejvíc plní nemocnice a také nejčastěji umírá.

„Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že třetí dávka vakcíny je vysoce účinná proti závažným následkům spojeným s covidem-19 v různých věkových skupinách a populačních podskupinách, a to týden po třetí dávce,“ uvedl hlavní autor studie profesor Ran Balicer z výzkumného ústavu Clalit Research Institute ve svém prohlášení.

Velkou otázkou, na kterou studie nedokáže odpovědět, je, zda je ochrana po posilovací dávce trvalejší než po původních dvou dávkách, o které je známo, že přibližně po šesti měsících slábne. To budou izraelští vědci studovat v dalších měsících a letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...