Posilující dávka vakcíny proti covidu funguje skvěle, ukázala studie na statisících lidech

První rozsáhlá reálná studie účinnosti posilovacích očkování proti covidu-19 ukázala, že tato chrání aproti hospitalizaci ž z 93 %, a to i proti deltě. Výsledek je podle autorů přesvědčivým důkazem, že variantu lze kontrolovat pomocí současné generace vakcín, aniž by bylo třeba složitě testovat a schvalovat nové.

Studie vznikla v Izraeli, který začal jako první s posilovacími dávkami, nejprve u seniorů. Už první data naznačovala, že účinky třetí injekce jsou vynikající – ale výsledky pocházely jen z omezeného počtu osob.

Izrael začal očkovat posilovací vakcínou, protože se tam v červenci začala masivně šířit varianta delta, která dokázala zejména u seniorů částečně obejít imunitní ochranu i u očkovaných oběma dávkami. Země pak několik měsíců musela epidemii krotit – počty nakažených překonaly všechny předchozí rekordy, nicméně úmrtnost díky očkování přes vyšší agresivitu varianty delta zůstala méně než poloviční.

Proto Izrael 13. července zahájil posilovací očkování, dlouho před ostatními, a shromáždil od té doby obrovské množství údajů. Časopis Lancet teď vydal analýzu, která z tohoto zdroje informací vychází.

Studie vychází z období od 30. července do 23. září letošního roku, které se shoduje s většinou čtvrté izraelské vlny – ta vyvrcholila počátkem září s přibližně deseti tisíci novými případy a třiceti úmrtími denně. Téměř všechny se týkaly varianty delta.

Jak vypadala studie

Autoři porovnávali 728 321 osob, které dostaly třetí dávku vakcíny Pfizer, se stejným počtem osob, které dostaly „jen“ dvě injekce stejné očkovací látky. Druhá skupina byla pečlivě vybrána tak, aby se co nejvíce shodovala s první skupinou, a to podle všech myslitelných sociodemografických charakteristik – včetně věku, pohlaví, místa bydliště, zdravotního stavu a známého rizikového chování a naopak chování, které se vyhýbá riziku.

Zásadním zjištěním této práce je, že už týden po podání posilující dávky bylo riziko hospitalizace s covidem o 93 % nižší než u lidí, kteří dostali dvě dávky. Třetí dávka také velmi silně chránila proti tomu, aby byl člověk hospitalizován s těžkým průběhem – tam byla účinnost vyšší o 92 procent. Nečekaně vysoká byla účinnost i proti nákaze (o 88 procent vyšší) a nákaze s příznaky (91 procent). Tyto výsledky jsou dost podobné jako v předchozí studii, ta ale byla méně rozsáhlá a nekontrolovala sociodemografické ukazatele.

Ochrana před úmrtím, která byla „jen“ o 81 procent vyšší, by mohla vypadat ve srovnání s předchozími čísly jako zklamání, ale autoři práce to vyvrací. Už druhá dávka totiž chrání natolik spolehlivě, že úmrtí bylo naprosté minimum; data jsou tedy v tomto ohledu velmi omezená – po třetí dávce totiž zemřelo za celou dobu studie na covid jen pouhých sedm osob.

Studie uvádí, že účinnost boosteru byla konzistentní napříč všemi demografickými skupinami, včetně osob starších 70 let; právě tato skupina je přitom covidem nejvíce zasažená a nejvíc plní nemocnice a také nejčastěji umírá.

„Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že třetí dávka vakcíny je vysoce účinná proti závažným následkům spojeným s covidem-19 v různých věkových skupinách a populačních podskupinách, a to týden po třetí dávce,“ uvedl hlavní autor studie profesor Ran Balicer z výzkumného ústavu Clalit Research Institute ve svém prohlášení.

Velkou otázkou, na kterou studie nedokáže odpovědět, je, zda je ochrana po posilovací dávce trvalejší než po původních dvou dávkách, o které je známo, že přibližně po šesti měsících slábne. To budou izraelští vědci studovat v dalších měsících a letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled