Posilující dávka vakcíny proti covidu funguje skvěle, ukázala studie na statisících lidech

První rozsáhlá reálná studie účinnosti posilovacích očkování proti covidu-19 ukázala, že tato chrání aproti hospitalizaci ž z 93 %, a to i proti deltě. Výsledek je podle autorů přesvědčivým důkazem, že variantu lze kontrolovat pomocí současné generace vakcín, aniž by bylo třeba složitě testovat a schvalovat nové.

Studie vznikla v Izraeli, který začal jako první s posilovacími dávkami, nejprve u seniorů. Už první data naznačovala, že účinky třetí injekce jsou vynikající – ale výsledky pocházely jen z omezeného počtu osob.

Izrael začal očkovat posilovací vakcínou, protože se tam v červenci začala masivně šířit varianta delta, která dokázala zejména u seniorů částečně obejít imunitní ochranu i u očkovaných oběma dávkami. Země pak několik měsíců musela epidemii krotit – počty nakažených překonaly všechny předchozí rekordy, nicméně úmrtnost díky očkování přes vyšší agresivitu varianty delta zůstala méně než poloviční.

Proto Izrael 13. července zahájil posilovací očkování, dlouho před ostatními, a shromáždil od té doby obrovské množství údajů. Časopis Lancet teď vydal analýzu, která z tohoto zdroje informací vychází.

Studie vychází z období od 30. července do 23. září letošního roku, které se shoduje s většinou čtvrté izraelské vlny – ta vyvrcholila počátkem září s přibližně deseti tisíci novými případy a třiceti úmrtími denně. Téměř všechny se týkaly varianty delta.

Jak vypadala studie

Autoři porovnávali 728 321 osob, které dostaly třetí dávku vakcíny Pfizer, se stejným počtem osob, které dostaly „jen“ dvě injekce stejné očkovací látky. Druhá skupina byla pečlivě vybrána tak, aby se co nejvíce shodovala s první skupinou, a to podle všech myslitelných sociodemografických charakteristik – včetně věku, pohlaví, místa bydliště, zdravotního stavu a známého rizikového chování a naopak chování, které se vyhýbá riziku.

Zásadním zjištěním této práce je, že už týden po podání posilující dávky bylo riziko hospitalizace s covidem o 93 % nižší než u lidí, kteří dostali dvě dávky. Třetí dávka také velmi silně chránila proti tomu, aby byl člověk hospitalizován s těžkým průběhem – tam byla účinnost vyšší o 92 procent. Nečekaně vysoká byla účinnost i proti nákaze (o 88 procent vyšší) a nákaze s příznaky (91 procent). Tyto výsledky jsou dost podobné jako v předchozí studii, ta ale byla méně rozsáhlá a nekontrolovala sociodemografické ukazatele.

Ochrana před úmrtím, která byla „jen“ o 81 procent vyšší, by mohla vypadat ve srovnání s předchozími čísly jako zklamání, ale autoři práce to vyvrací. Už druhá dávka totiž chrání natolik spolehlivě, že úmrtí bylo naprosté minimum; data jsou tedy v tomto ohledu velmi omezená – po třetí dávce totiž zemřelo za celou dobu studie na covid jen pouhých sedm osob.

Studie uvádí, že účinnost boosteru byla konzistentní napříč všemi demografickými skupinami, včetně osob starších 70 let; právě tato skupina je přitom covidem nejvíce zasažená a nejvíc plní nemocnice a také nejčastěji umírá.

„Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že třetí dávka vakcíny je vysoce účinná proti závažným následkům spojeným s covidem-19 v různých věkových skupinách a populačních podskupinách, a to týden po třetí dávce,“ uvedl hlavní autor studie profesor Ran Balicer z výzkumného ústavu Clalit Research Institute ve svém prohlášení.

Velkou otázkou, na kterou studie nedokáže odpovědět, je, zda je ochrana po posilovací dávce trvalejší než po původních dvou dávkách, o které je známo, že přibližně po šesti měsících slábne. To budou izraelští vědci studovat v dalších měsících a letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...