Odveta za Houston. Čína nařídila uzavření konzulátu USA ve městě Čcheng-tu

Peking v pátek nařídil uzavřít konzulát Spojených států ve městě Čcheng-tu. Reagoval tak na obdobný krok USA, které tento týden rozhodly o uzavření čínského konzulátu v Houstonu, informovaly zahraniční agentury. Čínská vláda už dříve postup Washingtonu označila za provokaci a porušení mezinárodního práva. Spojené státy nyní vyzvala k nápravě „chybného rozhodnutí“.

„Čínské ministerstvo zahraničních věcí informovalo velvyslanectví Spojených států v Číně o svém rozhodnutí vzít zpět souhlas se zřízením a činností generálního konzulátu Spojených států v Čcheng-tu,“ uvedla čínská diplomacie v prohlášení. 

Její mluvčí Wang Wen-pin ve zdůvodnění čínského kroku řekl, že někteří zaměstnanci amerického konzulátu v Čcheng-tu se vměšovali do čínských vnitřních záležitostí, poškozovali čínské bezpečnostní zájmy a prováděli aktivity, které nebyly v souladu s jejich diplomatickým posláním. Konkrétní příklady těchto aktivit ale Wang neuvedl. Zrušení konzulátu v metropoli provincie S'-čchuan je „legitimní a nutnou reakcí na nerozumné jednání USA“, dodal.

Bílý dům nařídil v úterý uzavřít do 72 hodin čínský konzulát v Houstonu, nejlidnatějším městě státu Texas. Zastupitelský úřad se totiž podle něj podílel na vykrádání duševního vlastnictví. Podle agentury AP se čínští špioni pokoušeli ukrást data z několika zařízení v Texasu.

Šéfredaktor listu Global Times, který vydává vládnoucí čínská komunistická strana, nyní na Twitteru uvedl, že také americký konzulát v Čcheng-tu dostal lhůtu k uzavření 72 hodin, tedy do pondělních 10:00 místního času (4:00 SELČ).

Peking v pátek vyzval, aby Washington své „chybné rozhodnutí“ o uzavření houstonského konzulátu změnil, a umožnil tak návrat k normálním bilaterálním vztahům. „Krok Spojených států vážně porušil mezinárodní právo, základní normy mezinárodních vztahů a ujednání z čínsko-americké konzulární úmluvy,“ míní čínská diplomacie.

Prezident Donald Trump ale nevyloučil, že by se mohly po Houstonu uzavřít čínské konzuláty i v dalších městech.

Konzulát v Čcheng-tu se nachází relativně blízko Tibetu

Spojené státy mají v pevninské Číně velvyslanectví v Pekingu a pět konzulátů: ve městech Šanghaj, Kuang-čou (Kanton), Šen-jang, Wu-chan a právě v Čcheng-tu. Další konzulát mají v Hongkongu. Zastupitelský úřad v Čcheng-tu, fungující od roku 1985, je považován za strategicky významný, neboť se nachází relativně blízko Tibetu.

Podle agentury Reuters má téměř 200 zaměstnanců, z nichž 150 jsou místně najatí pracovníci. Kolik lidí je na konzulátu v současné době, není agentuře Reuters známo vzhledem k tomu, že během počátečního stadia koronavirové epidemie v Číně byl značný počet amerických diplomatů ze země evakuován.

Nařízením o jeho uzavření pokračují už několik měsíců trvající diplomatické roztržky, které pramení z celé řady témat včetně situace v Hongkongu nebo čínských nároků na zdroje v Jihočínském moři. USA v posledních týdnech zavádějí nové protičínské sankce, obvinily dva Číňany z krádeže obchodních tajemství pro vládu v Pekingu a tvrdě kritizují Čínu v souvislosti se šířením koronaviru. Nyní americká diplomacie vydala varování, podle nějž Američané v Číně čelí riziku svévolného zadržování.

Ještě v únoru přitom prezident Trump opakoval, že Čína v boji proti nákaze odvádí „velmi dobrou práci“, a prohlásil, že vzájemné vztahy považuje za „velmi dobré“. Nyní ovšem američtí činitelé včetně šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christophera Wraye označují čínskou vládu za ústřední zahraniční hrozbu pro USA.

Nahrávám video

Šámalová: Peking viní USA, že používají strategii studené války

„Současná situace mezi Čínou a Spojenými státy není něco, co bychom viděli rádi. Veškerou zodpovědnost za to nesou USA,“ reagovala na současný vývoj v pátek čínská diplomacie.

Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové Peking obviňuje Spojené státy, že používají strategii studené války a že Trumpově administrativě jde pouze o body v kampani před prezidentskými volbami.

Čína přitom nekomentuje konkrétní případy svých zadržených občanů v USA, uvedla Šámalová. „Dají se ale očekávat nějaké reciproční kroky. Osobně bych čekala, že dojde k zadržení amerických občanů buď v Číně, nebo v Hongkongu, kde už to umožňuje zákon o národní bezpečnosti. Ti by také mohli být obviněni ze špionáže,“ poznamenala zpravodajka.

FBI zatkl Číňanku ukrývající se na konzulátu

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) zatkli čínskou vědkyni, která se podle ministerstva spravedlnosti ukryla před stíháním v USA na čínský konzulát v San Franciscu. Podezřelá je ze zatajení své příslušnosti k čínské armádě v žádosti o americká víza.

Ministerstvo spravedlnosti ve čtvrtek oznámilo, že za vízové podvody byli zadrženi tři čínští občané a čtvrtý se skrývá na sanfranciském konzulátu. Podle FBI je touto čtvrtou osobou vědecká pracovnice Tchang Ťüan. Zatajila, že má cokoli společného s čínskou armádou, avšak FBI našel její fotografie, na nichž je ve vojenské uniformě.

U kalifornského federálního soudu byla Tchang obviněna z utajování členství v čínské armádě. Podle prokuratury nejde o izolovaný případ, ale o součást „programu vedeného čínskou armádou“ s cílem dostat vojenské vědce do USA pod lživými záminkami.

Za jakých okolností byla Číňanka zatčena, není známo. První soudní stání je naplánováno na pondělí a při něm mají být okolnosti zadržení zveřejněny. Podle televize CNBC ženě hrozí v případě usvědčení až deset let za mřížemi a pokuta 250 tisíc dolarů (5,6 milionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 1 mminutou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.