Nemějme růžové brýle o vnitřních problémech Ukrajiny. Cesta do EU je šancí k jejich řešení, řekl Lipavský

Nahrávám video

Ministři zahraničí Evropské unie jednali na Ukrajině, v hlavním městě bojující země. V Kyjevě hovořili o cestě Ukrajiny do Unie. Napadená země má podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) řadu vnitřních problémů, které po ruské invazi nikam nezmizely. Právě podmínky, kterými Evropská unie podmiňuje své rozšíření, však mohou pro zemi znamenat ojedinělou příležitost, jak své problémy vyřešit. Řekl to v pořadu Interview ČT24, kde se věnoval i povolební situaci na Slovensku.

Zástupci diplomacií všech unijních států se setkali mimo území EU historicky poprvé. Už jen doprava sedmadvaceti vysokých politiků do válčící země, kde je přerušený letový provoz a jejíž železniční tratě Moskva považuje za legitimní cíle, byla složitou bezpečnostní operací. „Základním bezpečnostním opatřením u každé z takto náročných cest je, že se o tom dopředu nemluví,“ popsal Lipavský. „Deset hodin na pryčně přes noc může být poměrně náročných,“ dodal.

Lipavský byl v Kyjevě za posledních šest let již poosmé. „Kyjev byl čtyřmilionové město, dnes tam žije výrazně méně lidí. Na druhou stranu, není to ten nejdepresivnější Kyjev, který jsem viděl první rok války,“ popsal tamní atmosféru.

Jednání ministrů zahraničí v ukrajinské metropoli bylo vyjádřením podpory napadenému státu, zároveň přineslo konkrétní kroky. „Je to hodně o symbolice, ale i o praktických věcech, které se však domlouvají na každé radě ministrů zahraničních věcí,“ přiblížil.

Z jednání vyplynulo, že by Ukrajina mohla obdržet pět miliard eur z Evropského mírové nástroje. Prostředky doposud blokovalo Maďarsko. „Problém se ještě definitivně nerozetnul. Nicméně z informací, které dostávám, jsme blízko řešení. Věřím tomu, že se podaří získat souhlas posledního členského státu,“ uvedl Lipavský.

Ohledně plánovaného velkého balíku evropské podpory však nevznáší připomínky pouze maďarští představitelé, upozornil ministr. „Celá řada členských států má poměrně konkrétní dotazy – jaké mechanismy to budou, jak budou uplatněny, jakým způsobem z toho bude možné čerpat. I my vznášíme tyto dotazy v rámci jednání v Bruselu. Je opravdu legitimní si otázky klást,“ přiblížil.

Balík pomoci by podle něj měl být „vnitřně spravedlivý“. „Není to o tom, že by evropské státy nechtěly pomáhat Ukrajině. Myslím si, že se všichni snaží pomáhat, jak jim to jejich situace dovolí. Věřím, že Evropská komise a (šéf unijní diplomacie) Josep Borrell budou schopni přinést takový návrh, který bude celkově přijat s větším potleskem,“ řekl.

Západ požaduje ukrajinské reformy

Ve Spojených státech se nyní mluví o reformních požadavcích směrem k ukrajinským institucím, které mají podmínit pokračující pomoc zemi. Dokument podepsal bezpečnostní poradce prezidenta Joea Bidena Mike Pyle, reagoval tak na kritiku republikánů.

Lipavský upozornil, že minulý týden americký Kongres při hlasování o navýšení rozpočtového stropu federální vlády vyloučil podporu Ukrajiny ve výši šesti miliard dolarů. „Uvidíme v následujících týdnech a měsících jednání, která povedou k tomu, aby prezident Joe Biden mohl pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ zmínil Lipavský. Ministr věří, že Spojené státy v pomoci napadené zemi setrvají. Očekává však, že Washington směrem ke Kyjevu určité požadavky vznese.

Reformy požaduje také Evropská unie. Jsou podmínkami pro pokračování přístupového procesu. „Je to dáno tím, že se musí sladit právní řády. Evropská unie je především postavena na tom, že jednotlivé zákony společně fungují. Někdy to je až absurdní, ale to je ten důvod, proč potom můžete pohodlně vyvážet zboží po celé Evropě nebo volně cestovat,“ zdůvodnil Lipavský.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle něj ministrům v Kyjevě potvrdil, že chce Ukrajinu na vstup do EU připravit. „Chce pozměnit pět tisíc zákonů,“ přiblížil Lipavský. „Je to jejich obrovská šance, aby se vypořádali s korupcí, různými neefektivními věcmi, aby provedli reformu justice nebo protikorupčních orgánů,“ vyjmenoval. „Nemějme růžové brýle – Ukrajina má celou řadu vnitřních problémů. Problémy ruskou agresí nezmizely,“ dodal.

Kyjev nemůže jít cestou rétorických výpadů, domnívá se ministr

Nedávné personální změny – například v čele ukrajinského ministerstva obrany – Lipavský vnímá jako interní záležitost, kterou mu nepřísluší hodnotit. „Pokud ale chce Ukrajina získat kandidátský status, potom je namístě podle kritérií, které Evropa má, posuzovat, jestli je, nebo není připravena,“ podotkl.

Například spor o vývoz ukrajinského obilí do Evropy podle něj ukazuje, že Kyjev nemůže jít „cestou razantních rétorických a agresivnějších výpadů“, ale naopak si to musí „prakticky odpracovat a najít reálné řešení“.

Podle ministra zahraničí se ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu střídají fáze nadšené podpory a vyčerpání. „Je důležité si vždy uvědomit, co hájíme. Co jsou zájmy Česka, co jsou zájmy evropské, kde se shodujeme a na tom se pravidelně utvrzovat. Musíme v tom být vytrvalí.“

„Věřím, že Ukrajina se dokáže ubránit, že dokáže obnovit svoji územní celistvost, že dokáže uhájit svoji suverenitu,“ dodal.

Některé prvky slovenské kampaně mohou prosáknout i do Česka

Lipavský se v pořadu Interview ČT24 vyjádřil také k situaci po slovenských parlamentních volbách. V zemi zvítězil Smer–SD bývalého premiéra Roberta Fica, kterého prezidentka Zuzana Čaputová již pověřila mandátem k sestavení vlády. „Pro mě bylo klíčové, že možný budoucí premiér hovořil o tom, že má pokračovat slovenská orientace v Evropské unii, NATO,“ okomentoval Lipavský.

Český ministr zahraničí se před volbami vyjádřil kriticky k politické kampani Smeru. Vyslovil přání, aby Fico odstoupil od „některých naprosto nehorázných výroků“, které se týkaly konfliktu na Ukrajině. Také prezident Petr Pavel před volbami řekl, že návrat Fica do premiérského úřadu by mohl vést ke zhoršení česko-slovenských vztahů.

Nyní je však podle Lipavského zejména důležité, jakým bude Slovensko pod novým vedením partnerem na mezinárodních jednáních. „Věřím tomu, že až proti sobě zasedne slovenská a česká vláda, tak můžeme prakticky pracovat na otázkách, které nás tíží,“ okomentoval Lipavský. Mezi aktuální problémy podle něj spadá například nelegální migrace, kvůli které česká vláda odsouhlasila zavedení namátkových kontrol na hranicích se Slovenskem.

V otázce vojenské pomoci Ukrajině, kterou Fico v kampani odmítal, bude podle ministra záležet na tom, „co to přesně bude znamenat, jak se to přesně projeví, jak tuto rétorickou větu promítne do reálného konání slovenské vlády“. „Na to si musíme počkat,“ dodal.

Některé prvky ze slovenské kampaně, kterou média často označovala jako vyhrocenou, se podle něj mohou přelít i do Česka. „My se od sebe ve střední Evropě vzájemně inspirujeme. Také jsme si jako lidé, co obývají střední Evropu, hodně podobní, fungují na nás podobné recepty,“ podotkl. „Je možné, že něco, co jsme viděli během volební kampaně na Slovensku, zažijeme i zde v Česku,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komunální volby v Dolním Sasku podle propočtu vyhrála Merzova CDU

Nejsilnější stranou v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku se stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.
před 27 mminutami

Švédové volili parlament, pravicová vláda si při sčítání hlasů drží těsný náskok

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Výsledky voleb se očekávají v průběhu večera. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Závod s časem. Ukrajina před topnou sezonou opravuje energetickou infrastrukturu

Ukrajinu čeká těžká zima, připustil tamní premiér Serhij Koreckyj. Podle předsedy vlády je však energetika lépe připravena čelit ruským úderům než před minulou zimou. Přesto úřady už teď vyzývají obyvatele, aby se připravili na možné výpadky proudu a tepla. Topná sezona začne za pár týdnů.
před 5 hhodinami

Deset tisíc vyhnaných za jediný den. Znovu se bojuje, Jemenci prchají

Téměř 86 tisíc lidí muselo kvůli obnovení bojů v Jemenu opustit své domovy, napsala agentura AFP. Jen za poslední den jejich počet vzrostl o deset tisíc, uvedla v neděli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
před 7 hhodinami

Ruské drony útočily poblíž polské hranice, zasáhly vlak do Varšavy, uvádí Kyjev

Ruský dron na západě Ukrajiny poblíž hranic s Polskem zasáhl lokomotivu osobního vlaku, oznámily v neděli ukrajinské dráhy. Díky včasné výstraze dle nich nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn. Souprava jela z Kyjeva do Varšavy a ruský dron ji napadl poblíž hraničního přechodu Jahodyn–Dorohusk, kde již dříve ruský bezpilotní letoun zasáhl čerpací stanici, na které vzplály dva kamiony, informují média. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla ropnou rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Indonésii se převrátila loď. Několik lidí zemřelo, 130 se pohřešuje

Záchranáři v Indonésii z lodi, kterou v Jávském moři zastihlo nepříznivé počasí, zachránili 107 lidí. Šest osob zemřelo, informovaly v neděli podle agentury Reuters tamní úřady. Podle nich bylo na palubě plavidla 243 lidí, 130 osob se tedy pohřešuje. Reuters s odvoláním na instituci, která má na starosti záchranné a pátrací operace, dříve během dne napsala, že se loď potopila. Indonéský ministr dopravy Dudy Purwagandhi později upřesnil, že se plavidlo nepotopilo, ale převrátilo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
před 12 hhodinami

Burza kryptoměn sponzorovala polskou pravici i sport, její krach řeší policie

Varšava řeší zpřísnění kontroly kryptoměn. Debatu přiživila aféra spojená s platformou Zondacrypto, která patřila k výrazným sponzorům polské pravice i sportu. Úřady kvůli podezření z korupce a podvodu zadržely několik lidí, mezi nimi také šéfa Polského olympijského výboru. Vláda navíc tvrdí, že financování společnosti bylo napojené na Rusko.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.