Nemějme růžové brýle o vnitřních problémech Ukrajiny. Cesta do EU je šancí k jejich řešení, řekl Lipavský

28 minut
Interview ČT24 – Jan Lipavský (3. 10. 2023)
Zdroj: ČT24

Ministři zahraničí Evropské unie jednali na Ukrajině, v hlavním městě bojující země. V Kyjevě hovořili o cestě Ukrajiny do Unie. Napadená země má podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) řadu vnitřních problémů, které po ruské invazi nikam nezmizely. Právě podmínky, kterými Evropská unie podmiňuje své rozšíření, však mohou pro zemi znamenat ojedinělou příležitost, jak své problémy vyřešit. Řekl to v pořadu Interview ČT24, kde se věnoval i povolební situaci na Slovensku.

Zástupci diplomacií všech unijních států se setkali mimo území EU historicky poprvé. Už jen doprava sedmadvaceti vysokých politiků do válčící země, kde je přerušený letový provoz a jejíž železniční tratě Moskva považuje za legitimní cíle, byla složitou bezpečnostní operací. „Základním bezpečnostním opatřením u každé z takto náročných cest je, že se o tom dopředu nemluví,“ popsal Lipavský. „Deset hodin na pryčně přes noc může být poměrně náročných,“ dodal.

Lipavský byl v Kyjevě za posledních šest let již poosmé. „Kyjev byl čtyřmilionové město, dnes tam žije výrazně méně lidí. Na druhou stranu, není to ten nejdepresivnější Kyjev, který jsem viděl první rok války,“ popsal tamní atmosféru.

Jednání ministrů zahraničí v ukrajinské metropoli bylo vyjádřením podpory napadenému státu, zároveň přineslo konkrétní kroky. „Je to hodně o symbolice, ale i o praktických věcech, které se však domlouvají na každé radě ministrů zahraničních věcí,“ přiblížil.

Z jednání vyplynulo, že by Ukrajina mohla obdržet pět miliard eur z Evropského mírové nástroje. Prostředky doposud blokovalo Maďarsko. „Problém se ještě definitivně nerozetnul. Nicméně z informací, které dostávám, jsme blízko řešení. Věřím tomu, že se podaří získat souhlas posledního členského státu,“ uvedl Lipavský.

Ohledně plánovaného velkého balíku evropské podpory však nevznáší připomínky pouze maďarští představitelé, upozornil ministr. „Celá řada členských států má poměrně konkrétní dotazy – jaké mechanismy to budou, jak budou uplatněny, jakým způsobem z toho bude možné čerpat. I my vznášíme tyto dotazy v rámci jednání v Bruselu. Je opravdu legitimní si otázky klást,“ přiblížil.

Balík pomoci by podle něj měl být „vnitřně spravedlivý“. „Není to o tom, že by evropské státy nechtěly pomáhat Ukrajině. Myslím si, že se všichni snaží pomáhat, jak jim to jejich situace dovolí. Věřím, že Evropská komise a (šéf unijní diplomacie) Josep Borrell budou schopni přinést takový návrh, který bude celkově přijat s větším potleskem,“ řekl.

Západ požaduje ukrajinské reformy

Ve Spojených státech se nyní mluví o reformních požadavcích směrem k ukrajinským institucím, které mají podmínit pokračující pomoc zemi. Dokument podepsal bezpečnostní poradce prezidenta Joea Bidena Mike Pyle, reagoval tak na kritiku republikánů.

Lipavský upozornil, že minulý týden americký Kongres při hlasování o navýšení rozpočtového stropu federální vlády vyloučil podporu Ukrajiny ve výši šesti miliard dolarů. „Uvidíme v následujících týdnech a měsících jednání, která povedou k tomu, aby prezident Joe Biden mohl pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ zmínil Lipavský. Ministr věří, že Spojené státy v pomoci napadené zemi setrvají. Očekává však, že Washington směrem ke Kyjevu určité požadavky vznese.

Reformy požaduje také Evropská unie. Jsou podmínkami pro pokračování přístupového procesu. „Je to dáno tím, že se musí sladit právní řády. Evropská unie je především postavena na tom, že jednotlivé zákony společně fungují. Někdy to je až absurdní, ale to je ten důvod, proč potom můžete pohodlně vyvážet zboží po celé Evropě nebo volně cestovat,“ zdůvodnil Lipavský.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle něj ministrům v Kyjevě potvrdil, že chce Ukrajinu na vstup do EU připravit. „Chce pozměnit pět tisíc zákonů,“ přiblížil Lipavský. „Je to jejich obrovská šance, aby se vypořádali s korupcí, různými neefektivními věcmi, aby provedli reformu justice nebo protikorupčních orgánů,“ vyjmenoval. „Nemějme růžové brýle – Ukrajina má celou řadu vnitřních problémů. Problémy ruskou agresí nezmizely,“ dodal.

Kyjev nemůže jít cestou rétorických výpadů, domnívá se ministr

Nedávné personální změny – například v čele ukrajinského ministerstva obrany – Lipavský vnímá jako interní záležitost, kterou mu nepřísluší hodnotit. „Pokud ale chce Ukrajina získat kandidátský status, potom je namístě podle kritérií, které Evropa má, posuzovat, jestli je, nebo není připravena,“ podotkl.

Například spor o vývoz ukrajinského obilí do Evropy podle něj ukazuje, že Kyjev nemůže jít „cestou razantních rétorických a agresivnějších výpadů“, ale naopak si to musí „prakticky odpracovat a najít reálné řešení“.

Podle ministra zahraničí se ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu střídají fáze nadšené podpory a vyčerpání. „Je důležité si vždy uvědomit, co hájíme. Co jsou zájmy Česka, co jsou zájmy evropské, kde se shodujeme a na tom se pravidelně utvrzovat. Musíme v tom být vytrvalí.“

„Věřím, že Ukrajina se dokáže ubránit, že dokáže obnovit svoji územní celistvost, že dokáže uhájit svoji suverenitu,“ dodal.

Některé prvky slovenské kampaně mohou prosáknout i do Česka

Lipavský se v pořadu Interview ČT24 vyjádřil také k situaci po slovenských parlamentních volbách. V zemi zvítězil Smer–SD bývalého premiéra Roberta Fica, kterého prezidentka Zuzana Čaputová již pověřila mandátem k sestavení vlády. „Pro mě bylo klíčové, že možný budoucí premiér hovořil o tom, že má pokračovat slovenská orientace v Evropské unii, NATO,“ okomentoval Lipavský.

Český ministr zahraničí se před volbami vyjádřil kriticky k politické kampani Smeru. Vyslovil přání, aby Fico odstoupil od „některých naprosto nehorázných výroků“, které se týkaly konfliktu na Ukrajině. Také prezident Petr Pavel před volbami řekl, že návrat Fica do premiérského úřadu by mohl vést ke zhoršení česko-slovenských vztahů.

Nyní je však podle Lipavského zejména důležité, jakým bude Slovensko pod novým vedením partnerem na mezinárodních jednáních. „Věřím tomu, že až proti sobě zasedne slovenská a česká vláda, tak můžeme prakticky pracovat na otázkách, které nás tíží,“ okomentoval Lipavský. Mezi aktuální problémy podle něj spadá například nelegální migrace, kvůli které česká vláda odsouhlasila zavedení namátkových kontrol na hranicích se Slovenskem.

V otázce vojenské pomoci Ukrajině, kterou Fico v kampani odmítal, bude podle ministra záležet na tom, „co to přesně bude znamenat, jak se to přesně projeví, jak tuto rétorickou větu promítne do reálného konání slovenské vlády“. „Na to si musíme počkat,“ dodal.

Některé prvky ze slovenské kampaně, kterou média často označovala jako vyhrocenou, se podle něj mohou přelít i do Česka. „My se od sebe ve střední Evropě vzájemně inspirujeme. Také jsme si jako lidé, co obývají střední Evropu, hodně podobní, fungují na nás podobné recepty,“ podotkl. „Je možné, že něco, co jsme viděli během volební kampaně na Slovensku, zažijeme i zde v Česku,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...