Severoatlantická aliance chce ve východní Evropě rozmístit nové vojenské jednotky. V některých zemích už buduje sklady a zásoby pro případné vojenské nasazení. Před čtvrtečním a pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO to v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle něj jde o reakci na chování Ruska. Vzájemné dohody NATO a Ruska tím Aliance podle Stoltenberga neporušuje.
„O podrobnostech právě nyní debatujeme, o přesném rozsahu sil, v jakých zemích a podobně,“ řekl Stoltenberg. Na detaily je podle něj ještě brzy, věc ale bude dohodnuta nejpozději na červencovém aliančním summitu ve Varšavě.
Připustil ale, že na stole jsou konkrétní návrhy, týkající se posílení o několik praporů s vojáky různých aliančních států ve východní části NATO, včetně tří pobaltských států. Právě Estonsko, Litva a Lotyšsko dávají najevo své rostoucí znepokojení z chování Ruska.
Záměr, aby tyto jednotky byly složeny z vojáků několika aliančních zemí, je podle Stoltenberga důležitý. „Je to velmi jasný signál, že útok na jednoho spojence by byl útokem na celou Alianci,“ vysvětlil.
Podobné posilování podle něj není porušením dohody NATO a Ruska z roku 1997, podle které nemělo NATO v někdejších zemích Sovětského svazu trvale rozmísťovat významné vojenské síly. „Vše, co děláme, je obranné a plně v souladu s našimi mezinárodními závazky,“ prohlásil Stoltenberg.
NATO začíná budovat sklady a zásoby
Americký velvyslanec u NATO Douglas Lute uvedl, že podle nového modelu budou vojenská uskupení více připravená k boji než tomu bylo dosud. „Chceme se od ujišťování (spojenců) dostat k odstrašování (případného protivníka),“ vysvětlil Lute.
NATO také začíná v některých státech budovat sklady a zásoby tak, aby vojáci v případě nasazení měli potřebné vybavení rychle k dispozici. Spojené státy zvýšily na čtyřnásobek finance na své síly a techniku v Evropě, připomněl Stoltenberg.
„Potřebujeme sílu a schopnost odstrašení, proto spouštíme největší změny vojenských schopností Aliance od konce studené války. A zároveň to podtrhuje potřebu průhlednosti, předpověditelnosti a dialogu s Ruskem,“ upozornil generální tajemník Aliance.
Tématem je i podpora Iráku a Afghánistánu
Druhou významnou oblastí, kterou nyní NATO řeší, je hrozba z jihu, tedy rostoucí napětí na Blízkém východě a terorismus. Ministři budou mluvit o další podpoře Iráku i budoucí finanční a vojenské podpoře Afghánistánu. „Aktuálně se podílíme na výcviku několika stovek vojáků v Jordánsku. Dostali jsme žádost od premiéra Abádího i na cvičení v Iráku. Tuto žádost zvážíme,“ uvedl Stoltenberg.
Vztahy NATO a Ruska se výrazně zhoršily předloni v důsledku ukrajinské krize. Podle Stoltenberga by se opět měla na úrovni velvyslanců sejít Rada NATO–Rusko. Ministři zahraničí Aliance o tom budou jednat ve čtvrtek a v pátek, kdy se také seznámí s výsledky posledního podobného jednání koncem dubna. Schůzka tehdy v zásadě ukázala, že mezi blokem a Moskvou dál trvají zásadní neshody.
