Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová rozlítila srbského prezidenta Aleksandra Vučiče. Na svém facebookovém profilu totiž nasdílela fotografie s poznámkou, což vyznělo jako kritika jeho podřízenosti USA. Prezident Srbska vyjádření ruské mluvčí označil za „primitivismus“, ta se později omluvila. Mluvčí Evropské komise oznámil, že Unie je znepokojena přesunem srbské ambasády do Jeruzaléma.
Mluvčí ruského ministerstva naštvala Srby. Na sítě přidala příspěvek zesměšňující Vučiče
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na svém Facebooku zveřejnila dvojici fotografií – na první je Vučić sedící shrbeně na židli před mohutným Trumpovým stolem. Na druhé je snímek nohou spoře oděné herečky Sharon Stoneové ze známé scény se sexuálním podtextem ve filmu Základní instinkt.
„Když jste pozvaní do Bílého domu, židli vám přistaví jako u výslechu, usaďte se jako na fotografii číslo 2. Ať jste kdokoliv. Věřte mi,“ napsala poznámku k příspěvku.
Reakce ze Srbska, které platí za blízkého spojence Ruska, na sebe nenechala dlouho čekat. Místopředseda Vučičovy vládnoucí strany Marko Djurić na Twitteru přispěchal na prezidentovu obranu: „Prezident nikdy proti Rusku neřekl jediné špatné slovo, ani na tom místě (v Bílém domě). Tento prezident čekal u ruského prezidenta na přijetí půldruhé hodiny (…) Že Vám není hanba!“
Sám Vučić vyjádření Zacharovové označil za „primitivismus“ a připomněl, že Srbsko je podle něj jedinou zemí, která vůči Rusku nezavedla hospodářské sankce a která s ní jako jediná spolupracuje ve vojenské či energetické oblasti.
Zacharovová později svůj příspěvek změnila. „Prosím o prominutí, můj příspěvek byl špatně pochopen,“ napsala. Chtěla prý jen upozornit na neuctivé chování Trumpova protokolu.
Srbský prezident Vučič na jednání v Rakousku
Snaha normalizovat vztahy mezi Srbskem a Kosovem
Vučić podepsal v pátek s americkým zprostředkováním dohodu o normalizaci vztahů s Kosovem, které Bělehrad považuje za svou odštěpeneckou provincii. Dohoda má v obou zemích přispět k hospodářskému růstu.
Obsahuje ale i řadu ujednání, která jsou součástí zahraničněpolitické agendy USA – ať už jsou to dohody s Izraelem či budování telekomunikačních sítí páté generace (5G). Bělehrad souhlasil, že přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Priština a židovský stát by zase měly navázat oficiální diplomatické styky.
Podpis vyvolal v Srbsku mimo jiné i kritiku. „Srbsko a Kosovo byly na tomto jednání použity, neřkuli zneužity, pro nějaké jiné cíle, které jsou strategicky důležitější pro USA než západní Balkán, jako je Blízký východ, Čína nebo Rusko,“ uvedl v televizi N1 novinář Vukašin Obradović s tím, že jej nejvíce překvapil bod dohody, který zavazuje Bělehrad k přesunu velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma.
„Soudě podle záběrů to překvapilo i prezidenta Vučiče,“ dodal Obradović. Narážel tak na twitterový příspěvek švédského diplomata Carla Bildta, který zveřejnil video z podepisovacího aktu v Oválné pracovně s titulkem: „Chvíle, kdy se Vučić dozvěděl, že přesune své velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma“. Spekulace, že bod týkající se Jeruzaléma dodaly USA do textu na poslední chvílí bez Vučičova vědomí, označil prezident za nesmysl.
EU je znepokojena přesunem srbské ambasády do Jeruzaléma
Mluvčí Evropské komise prohlásil, že Unii závazek Bělehradu přesunout srbské velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma znepokojil. I nadále ale Unie hodlá zprostředkovávat dialog mezi Srbskem a Kosovem. Mluvčí to řekl poté, co se Vučič a kosovský premiér Avdullah Hoti sešli v Bruselu k dalšímu kolu rozhovorů s unijními představiteli.
EU stejně jako většina států světa Jeruzalém za hlavní město Izraele neuznává, neboť si na něj činí nárok i Palestinci. Brusel požaduje, aby kandidátské státy včetně Srbska sladily svou zahraniční politiku s jednotnou politikou unijní. „V této souvislosti jsou jakékoli diplomatické kroky, které mohou zpochybnit společnou politiku EU vůči Jeruzalému, velmi znepokojující a politováníhodné,“ prohlásil k srbskému rozhodnutí mluvčí Komise Peter Stano.
Dialog mezi Bělehradem a Prištinou začal s pomocí EU již v roce 2011. Jeho cílem je uvolnit napětí ve vzájemných vztazích obou zemí a ulehčit obyvatelům jejich strasti v každodenním životě, způsobené například omezením cestování či obchodními restrikcemi. Od listopadu 2018 byly rozhovory přerušeny a obnovit se je podařilo až v červenci.
Lajčák: Srbsko i Kosovo chtějí do EU
Podle unijního zmocněnce pro dialog obou zemí Miroslava Lajčáka oba političtí vůdci potvrdili, že jejich státy usilují o začlenění do EU. Pondělní jednání se podle něj točila především okolo ekonomické spolupráce a lidí zmizelých a vysídlených v době války z let 1998–99. „Je mi potěšením oznámit, že jsme v těchto tématech dospěli k pokroku,“ uvedl po jednání Lajčák. Rozhovory budou podle něj pokračovat příští týden na úrovni expertních skupin, lídři by se měli znovu sejít ještě do konce září.
Obě země přímé rozhovory vedou 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.
Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU – Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.
