Srbsko a Kosovo normalizují ekonomické vztahy. Trump je přiměl i ke sblížení s Izraelem

Srbsko a Kosovo se ve Washingtonu dohodly na normalizaci ekonomických vztahů, oznámil Donald Trump, který jednal s prezidentem Aleksandrem Vučičem a premiérem Avdullahem Hotim. Hovořil o velkém pokroku. Vučič po jednání mluvil o odtrženecké provincii, zatímco Hoti o vidině vzájemného uznání. Součástí dohody je i přesun srbské ambasády do Jeruzaléma a navázání styků mezi Kosovem a Izraelem.

Prezidenti Srbska a USA a premiér Kosova v Bílém domě
Zdroj: Reuters Autor: LEAH MILLIS

„Díky zaměření na ekonomický růst mohly obě země dospět k zásadnímu průlomu,“ prohlásil Trump po jednání s odkazem na dlouhodobě zablokovanou situaci. Kosovo usiluje o mezinárodní uznání, Srbsko to odmítá a považuje ho za svou součást.

Vučič také mluvil o velkém kroku vpřed, avšak dodal, že mezi Srbskem a jeho odštěpeneckou provincií panuje stále řada problémů. Hoti naznačil, že dohoda by měla vést ke vzájemnému uznání obou zemí.

Bez politiky to nepůjde, říkají analytici

Podle řady analytiků, které oslovil web Balkan Insight, je však řešení ekonomických sporů bez politického urovnání téměř nemožné. Uvádí příklad železničního spojení, které bylo přerušeno během války v roce 1998. V únoru letošního roku oba státy podepsaly díky zprostředkování amerických diplomatů dohodu o jeho obnovení.

Jenže okamžitě vyvstala řada problémů. Například cizinci cestující nejprve do Kosova nemohou pokračovat do Srbska, protože to neuznává vzájemnou hranici jako mezinárodní. Cestovat nemohou ani Kosované, protože Srbsko neuznává jejich pasy.

„Žádný ze sporů nemůže být vyřešen bez politické dohody, protože všechny oblasti srbsko-kosovských vztahů, od ekonomických přes kulturní, náboženské a jakékoliv jiné, jsou vždy prodchnuty politikou,“ cituje web novináře srbského deníku Danas Aleksandra Miloševiče.

Podobně jsou na tom například i stoprocentní tarify uvalené v listopadu 2018 na dovoz srbského zboží. Kosovo k nim přistoupilo v odvetě za to, že Srbsko zablokovalo jeho začlenění do mezinárodních organizací jako třeba Interpol.

Miloševič poznamenává, že za normálních okolností se státy rozhodují o tarifech na základě ekonomických kritérií. „V případě Srbska a Kosova je to redukováno výhradně na politiku,“ říká.