Vrcholní představitelé Srbska a Kosova v neděli obnovili rozhovory o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti se spojili prostřednictvím videokonference pod záštitou šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella. Následovat bude přímé jednání obou politiků ve čtvrtek v Bruselu, sdělil po videokonferenci zmocněnec EU pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.
„Jsem rád, že mohu říci, že po summitu v Paříži a dnešním setkání se dialog o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, zprostředkovaný Evropskou unií, po 20 měsících vrátil na správnou cestu,“ prohlásil podle médií slovenský diplomat ve službách EU. Dodal, že dnes byly domluveny „hlavní prvky procesu“ jednání a agenda příštího, přímého setkání v Bruselu.
Summitem ve francouzské metropoli přitom měl na mysli páteční rokování na téma obnovení dialogu Srbska a Kosova, které se rovněž konalo ve formě videokonference. Vedle Vučiče a Hotiho se ho zúčastnili také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednání inicioval.
Dialog mezi Bělehradem a Prištinou je zamrzlý od listopadu 2018. Obě země navazují kontakt dvacet let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.
Borrell v prohlášení k obnovení rozhovorů řekl, že dosažení dohody o normalizaci vztahů je „zásadní pro lepší budoucnost pro lid Kosova a Srbska“ a také pro perspektivu jejich začlenění do evropských struktur a pro bezpečnost a stabilitu v regionu.
„Tyto rozhovory budou vyžadovat politickou odvahu z obou stran. Budou vyžadovat odhodlání a zapojení v duchu kompromisu a pragmatismu,“ zdůraznil Borrell. „Není to jednoduchý proces, nikdy nebyl, ale je naléhavě nutné usilovat o mír a prosperitu v zájmu společné budoucnosti,“ řekl šéf unijní diplomacie.
V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že „vzájemné uznání“ obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.
Macron a Merkelová pak po videokonferenci oznámili, že Vučić i Hoti „souhlasili s obnovením dialogu“ a „prohloubením spolupráce“ v různých oblastech v zájmu obnovení důvěry.
Jednání začala v březnu 2011
Jednání, bez nichž podle EU tyto země nemohou aspirovat na členství v bloku, započala v březnu roku 2011 a vzešlo z nich na 30 smluv, které však většinou nebyly dodržovány. Bělehrad tvrdí, že ze své strany splnil vše dojednané, zatímco Priština nic.
Srbům především vadí, že nebyla kvůli silnému odporu radikálních albánských politických kruhů realizována dohoda o vytvoření společenství srbských obcí na severu Kosova, které obývá silná srbská menšina. Priština trvá na požadavku, aby dohoda o normalizaci vztahů zakotvila vzájemné uznání Srbska a Kosova.
Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU – vedle Slovenska a Španělska k nim patří Kypr, Rumunsko a Řecko.
