Londýn a část Anglie čeká nejvyšší stupeň karanténních opatření. Britští experti upozornili WHO na nový kmen koronaviru

Britský premiér Boris Johnson kvůli rychlému šíření nákazy ohlásil zpřísnění karanténních opatření pro Londýn a jihovýchod Anglie, kde žije asi třetina obyvatel Spojeného království. Stalo se tak poté, co experti vlády v čele s hlavním poradcem pro zdravotnictví Chrisem Whittym usoudili, že nový kmen koronaviru SARS-CoV-2 detekovaný na jihu Anglie se může šířit rychleji než ostatní. Whitty v prohlášení uvedl, že o věci byla informována Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podle britských vědců se nová verze viru přenáší o sedmdesát procent snadněji a už zřejmě překročila hranice ostrovního státu. „Myslíme si, že to může být i v jiných zemích,“ řekl vědecký expert Patrick Vallance. „Možná to začalo tady (v Británii), ale nevíme to jistě,“ dodal. Vallance podle agentury Reuters rovněž uvedl, že vakcíny se jeví jako postačující k vytvoření imunitní reakce i v případě nového kmene. 

Johnson v souvislosti s tím ohlásil zavedení nejvyššího stupně karanténních omezení v Londýně a na jihovýchodě a východě Anglie od nedělního rána na dva týdny. 

Až dosud byly v Británii tři úrovně omezení, Johnson nyní vyhlásil čtvrtý. Nové restrikce podle premiéra zhruba odpovídají omezením zavedeným v listopadu v Anglii. Zavřít budou muset obchody, které nejsou považované za základní, a také krytá sportoviště. Lidé by měli pracovat z domova, neměli by cestovat mezi oblastmi, bohoslužby zůstávají povolené.

Znamená to drastickou změnu vládních plánů zmírnit restrikce o vánočních svátcích. „S velmi těžkým srdcem musím říci, že nemůžeme pokračovat s Vánoci podle plánu. Upřímně ale věřím, že pro to neexistuje žádná alternativa,“ řekl Johnson.

Uzávěru, která začne platit již od půlnoci, ohlásil také Wales, kde tamní úřady původně plánovaly zpřísnit restrikce až po Vánocích. To Severní Irsko plány přes svátky nezměnilo a oznámilo, že karanténa přijde hned po nich, uvedla agentura AP.

Ve Skotsku premiérka Nicola Sturgeonová podle BBC uvedla, že omezení proti nákaze se zmírní pouze pro Štědrý den. Tento krok objasnila tím, že vzhledem k nové, snadněji přenositelné verzi koronaviru je nutná „silná prevence“.

Další vakcína proti koronaviru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil mimořádné použití vakcíny proti covidu-19 od americké biotechnologické společnosti Moderna. Navazuje tak na události před týdnem, kdy úřad schválil očkování látkou od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech, které začalo v pondělí.

„Zajištěním dostupnosti dvou vakcín pro prevenci covidu-19 učinil FDA další klíčový krok v boji proti globální pandemii, která ve Spojených státech denně zapříčiní obrovské množství hospitalizací a úmrtí,“ uvedl šéf úřadu Stephen Hahn. Spojené státy se tak staly první zemí, která tuto vakcínu povolila, napsala agentura AP.

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku Pfizeru výhodu v tom, že nemusí být skladována v extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. Svou účinnost totiž neztrácí ani při teplotách, jež jsou v normálních domácích mrazácích.

Moderna se může využít v hůře dostupných místech

Předpokládá se, že vakcína Moderny se bude používat v hůře dostupných místech, například ve venkovských nemocnicích. Moderna má s americkou vládou uzavřeny dohody, podle kterých má do konce června příštího roku dodat 200 milionů dávek vakcíny, z toho 20 milionů již v letošním roce. Vakcína se aplikuje ve dvou dávkách v rozmezí čtyř týdnů, napsala agentura Reuters.

Ve Švýcarsku už se může očkovat vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Místní regulační orgán Swissmedic nasazení přípravku povolil ve standardním schvalovacím řízení a uvedl, že plnohodnotný souhlas s použitím udělil jako první na světě. 

Swissmedic ve věci rozhodl dva měsíce po přijetí žádosti od výrobců. „Dostupná data ukázala poměrně vysokou míru účinnosti ve všech zkoumaných věkových skupinách, čímž byly splněny bezpečnostní požadavky,“ citovala agentura Reuters z prohlášení na webu agentury. „Díky průběžnému procesu jsme (…) byli schopni rychle dospět k rozhodnutí a zároveň plně dodržet tři nejdůležitější podmínky ohledně bezpečnosti, účinnosti a kvality,“ dodává Swissmedic.

3 minuty
Události ČT: Vakcína od Moderny v USA a začátek očkování v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izrael odstartoval očkování, první vakcínu dostal premiér Netanjahu

Izrael začal očkovat své obyvatele proti koronaviru. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami premiér Benjamin Netanjahu, aby očkovací kampaň podpořil, informovala agentura AFP.

Jednasedmdesátiletý předseda vlády byl očkován večer v nemocnici poblíž Tel Avivu. Hned po něm přišel na řadu ministr zdravotnictví Juli Edelstein. V neděli očkování čeká prezidenta Reuvena Rivlina.

„Je to velký den pro Izrael. Věřím v tuto vakcínu. Konec pandemie je na dohled, do Izraele míří miliony dávek vakcíny,“ prohlásil premiér Netanjahu a vyzval přitom občany, aby následovali jeho příkladu.

Podle dřívějších informací médií chce vláda aplikovat denně až 60 tisíc dávek vakcíny, při tomto tempu by mohly být koncem ledna očkovány až dva miliony lidí. Celkem má Izrael 8,9 milionu obyvatel.

Slovensko zpřísňuje

Na Slovensku se od soboty zpřísňují protiepidemická opatření, vládní nařízení prozatím zůstane v platnosti do 29. prosince. Uzavře se řada prodejen a služeb, například fitness centra, divadla, kina i kadeřnictví. Restaurace mohou vydávat jídlo jen přes okénko. Nadále jsou zakázány hromadné akce, kostely zůstanou přístupné jen pro menší počet věřících než dosud.

Nařízení se naopak nevztahuje na lázně, prodejny potravin a dalších základních životních potřeb, drogerie, lékárny, pošty či banky. Hotely a lyžařská střediska zůstanou otevřeny, návštěvníci ale nadále potřebují negativní výsledek testu.

Během zákazu vycházení budou na Slovensku povoleny cesty do zaměstnání či na nákupy nezbytných životních potřeb, vánočního stromku či ryb, k lékaři, na bohoslužby, případně do přírody nebo na vyzvednutí zásilek z internetových obchodů. Členové jedné domácnosti by se měli setkat nanejvýše s jednou další rodinou.

3 minuty
Události ČT: Slovenský lockdown s výjimkami
Zdroj: ČT24

V platnosti slovenské úřady ponechaly nařízení, že lidé přijíždějící na Slovensko z rizikových zemí, tedy i z Česka, až na výjimky potřebují negativní výsledek testu starý maximálně 72 hodin. V opačném případě by museli v zemi do karantény. Výjimky z předkládání testů mají například posádky v nákladní dopravě, dále autobusů, vlaků a letadel, jakož i cestující při tranzitu přes Slovensko.

„Od pátku Slovensko pro příchozí lidi z České republiky uznává i antigenní testy. Uznává je všem, nejen studentům a pendlerům, jak to bylo dosud. Zda se to změní i opačným směrem, tedy ze Slovenska do Česka, zatím jisté není. Čeká se ještě na reakci českých úřadů,“ doplnil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

V Rakousku povinně do karantény

Rakousko od soboty rozšiřuje cestovní varování na téměř všechny země světa. Cestovatelé z Česka musí při příjezdu do desetidenní karantény, a to i tehdy, když předloží negativní test na covid-19. Ukončit karanténu předčasně lze podstoupením PCR nebo antigenního testu s negativním výsledkem, a to nejdříve pátý den po vstupu do Rakouska. Specifická varování se netýkají služebních cest nebo pendlerů.

Přísné restrikce platí i v Řecku. V části severního Řecka a v části okresu Attika, kde leží i hlavní město Atény, je navíc od soboty naprosto omezen volný pohyb.

„Opatření budou platit sedm dní a obnášejí to, že od páté hodiny večerní do páté hodiny ranní bude naprosto zakázaný pohyb lidí venku, budou zavřeny naprosto veškeré služby, kostely, obchody a podobně, je to naprostý lockdown. Výjimku budou mít jenom pracovníci policie či zdravotnictví nebo lidé, kteří nemohou jinak, než jít do práce,“ popsal spolupracovník ČT na Balkáně Thomas Kulidakis. Vláda podle něj zřejmě otevře jen na Vánoce a na Tři krále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...