Londýn a část Anglie čeká nejvyšší stupeň karanténních opatření. Britští experti upozornili WHO na nový kmen koronaviru

Britský premiér Boris Johnson kvůli rychlému šíření nákazy ohlásil zpřísnění karanténních opatření pro Londýn a jihovýchod Anglie, kde žije asi třetina obyvatel Spojeného království. Stalo se tak poté, co experti vlády v čele s hlavním poradcem pro zdravotnictví Chrisem Whittym usoudili, že nový kmen koronaviru SARS-CoV-2 detekovaný na jihu Anglie se může šířit rychleji než ostatní. Whitty v prohlášení uvedl, že o věci byla informována Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podle britských vědců se nová verze viru přenáší o sedmdesát procent snadněji a už zřejmě překročila hranice ostrovního státu. „Myslíme si, že to může být i v jiných zemích,“ řekl vědecký expert Patrick Vallance. „Možná to začalo tady (v Británii), ale nevíme to jistě,“ dodal. Vallance podle agentury Reuters rovněž uvedl, že vakcíny se jeví jako postačující k vytvoření imunitní reakce i v případě nového kmene. 

Johnson v souvislosti s tím ohlásil zavedení nejvyššího stupně karanténních omezení v Londýně a na jihovýchodě a východě Anglie od nedělního rána na dva týdny. 

Až dosud byly v Británii tři úrovně omezení, Johnson nyní vyhlásil čtvrtý. Nové restrikce podle premiéra zhruba odpovídají omezením zavedeným v listopadu v Anglii. Zavřít budou muset obchody, které nejsou považované za základní, a také krytá sportoviště. Lidé by měli pracovat z domova, neměli by cestovat mezi oblastmi, bohoslužby zůstávají povolené.

Znamená to drastickou změnu vládních plánů zmírnit restrikce o vánočních svátcích. „S velmi těžkým srdcem musím říci, že nemůžeme pokračovat s Vánoci podle plánu. Upřímně ale věřím, že pro to neexistuje žádná alternativa,“ řekl Johnson.

Uzávěru, která začne platit již od půlnoci, ohlásil také Wales, kde tamní úřady původně plánovaly zpřísnit restrikce až po Vánocích. To Severní Irsko plány přes svátky nezměnilo a oznámilo, že karanténa přijde hned po nich, uvedla agentura AP.

Ve Skotsku premiérka Nicola Sturgeonová podle BBC uvedla, že omezení proti nákaze se zmírní pouze pro Štědrý den. Tento krok objasnila tím, že vzhledem k nové, snadněji přenositelné verzi koronaviru je nutná „silná prevence“.

Další vakcína proti koronaviru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil mimořádné použití vakcíny proti covidu-19 od americké biotechnologické společnosti Moderna. Navazuje tak na události před týdnem, kdy úřad schválil očkování látkou od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech, které začalo v pondělí.

„Zajištěním dostupnosti dvou vakcín pro prevenci covidu-19 učinil FDA další klíčový krok v boji proti globální pandemii, která ve Spojených státech denně zapříčiní obrovské množství hospitalizací a úmrtí,“ uvedl šéf úřadu Stephen Hahn. Spojené státy se tak staly první zemí, která tuto vakcínu povolila, napsala agentura AP.

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku Pfizeru výhodu v tom, že nemusí být skladována v extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. Svou účinnost totiž neztrácí ani při teplotách, jež jsou v normálních domácích mrazácích.

Moderna se může využít v hůře dostupných místech

Předpokládá se, že vakcína Moderny se bude používat v hůře dostupných místech, například ve venkovských nemocnicích. Moderna má s americkou vládou uzavřeny dohody, podle kterých má do konce června příštího roku dodat 200 milionů dávek vakcíny, z toho 20 milionů již v letošním roce. Vakcína se aplikuje ve dvou dávkách v rozmezí čtyř týdnů, napsala agentura Reuters.

Ve Švýcarsku už se může očkovat vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Místní regulační orgán Swissmedic nasazení přípravku povolil ve standardním schvalovacím řízení a uvedl, že plnohodnotný souhlas s použitím udělil jako první na světě. 

Swissmedic ve věci rozhodl dva měsíce po přijetí žádosti od výrobců. „Dostupná data ukázala poměrně vysokou míru účinnosti ve všech zkoumaných věkových skupinách, čímž byly splněny bezpečnostní požadavky,“ citovala agentura Reuters z prohlášení na webu agentury. „Díky průběžnému procesu jsme (…) byli schopni rychle dospět k rozhodnutí a zároveň plně dodržet tři nejdůležitější podmínky ohledně bezpečnosti, účinnosti a kvality,“ dodává Swissmedic.

3 minuty
Události ČT: Vakcína od Moderny v USA a začátek očkování v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izrael odstartoval očkování, první vakcínu dostal premiér Netanjahu

Izrael začal očkovat své obyvatele proti koronaviru. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami premiér Benjamin Netanjahu, aby očkovací kampaň podpořil, informovala agentura AFP.

Jednasedmdesátiletý předseda vlády byl očkován večer v nemocnici poblíž Tel Avivu. Hned po něm přišel na řadu ministr zdravotnictví Juli Edelstein. V neděli očkování čeká prezidenta Reuvena Rivlina.

„Je to velký den pro Izrael. Věřím v tuto vakcínu. Konec pandemie je na dohled, do Izraele míří miliony dávek vakcíny,“ prohlásil premiér Netanjahu a vyzval přitom občany, aby následovali jeho příkladu.

Podle dřívějších informací médií chce vláda aplikovat denně až 60 tisíc dávek vakcíny, při tomto tempu by mohly být koncem ledna očkovány až dva miliony lidí. Celkem má Izrael 8,9 milionu obyvatel.

Slovensko zpřísňuje

Na Slovensku se od soboty zpřísňují protiepidemická opatření, vládní nařízení prozatím zůstane v platnosti do 29. prosince. Uzavře se řada prodejen a služeb, například fitness centra, divadla, kina i kadeřnictví. Restaurace mohou vydávat jídlo jen přes okénko. Nadále jsou zakázány hromadné akce, kostely zůstanou přístupné jen pro menší počet věřících než dosud.

Nařízení se naopak nevztahuje na lázně, prodejny potravin a dalších základních životních potřeb, drogerie, lékárny, pošty či banky. Hotely a lyžařská střediska zůstanou otevřeny, návštěvníci ale nadále potřebují negativní výsledek testu.

Během zákazu vycházení budou na Slovensku povoleny cesty do zaměstnání či na nákupy nezbytných životních potřeb, vánočního stromku či ryb, k lékaři, na bohoslužby, případně do přírody nebo na vyzvednutí zásilek z internetových obchodů. Členové jedné domácnosti by se měli setkat nanejvýše s jednou další rodinou.

3 minuty
Události ČT: Slovenský lockdown s výjimkami
Zdroj: ČT24

V platnosti slovenské úřady ponechaly nařízení, že lidé přijíždějící na Slovensko z rizikových zemí, tedy i z Česka, až na výjimky potřebují negativní výsledek testu starý maximálně 72 hodin. V opačném případě by museli v zemi do karantény. Výjimky z předkládání testů mají například posádky v nákladní dopravě, dále autobusů, vlaků a letadel, jakož i cestující při tranzitu přes Slovensko.

„Od pátku Slovensko pro příchozí lidi z České republiky uznává i antigenní testy. Uznává je všem, nejen studentům a pendlerům, jak to bylo dosud. Zda se to změní i opačným směrem, tedy ze Slovenska do Česka, zatím jisté není. Čeká se ještě na reakci českých úřadů,“ doplnil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

V Rakousku povinně do karantény

Rakousko od soboty rozšiřuje cestovní varování na téměř všechny země světa. Cestovatelé z Česka musí při příjezdu do desetidenní karantény, a to i tehdy, když předloží negativní test na covid-19. Ukončit karanténu předčasně lze podstoupením PCR nebo antigenního testu s negativním výsledkem, a to nejdříve pátý den po vstupu do Rakouska. Specifická varování se netýkají služebních cest nebo pendlerů.

Přísné restrikce platí i v Řecku. V části severního Řecka a v části okresu Attika, kde leží i hlavní město Atény, je navíc od soboty naprosto omezen volný pohyb.

„Opatření budou platit sedm dní a obnášejí to, že od páté hodiny večerní do páté hodiny ranní bude naprosto zakázaný pohyb lidí venku, budou zavřeny naprosto veškeré služby, kostely, obchody a podobně, je to naprostý lockdown. Výjimku budou mít jenom pracovníci policie či zdravotnictví nebo lidé, kteří nemohou jinak, než jít do práce,“ popsal spolupracovník ČT na Balkáně Thomas Kulidakis. Vláda podle něj zřejmě otevře jen na Vánoce a na Tři krále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 3 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 4 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 6 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 11 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...