Londýn a část Anglie čeká nejvyšší stupeň karanténních opatření. Britští experti upozornili WHO na nový kmen koronaviru

Britský premiér Boris Johnson kvůli rychlému šíření nákazy ohlásil zpřísnění karanténních opatření pro Londýn a jihovýchod Anglie, kde žije asi třetina obyvatel Spojeného království. Stalo se tak poté, co experti vlády v čele s hlavním poradcem pro zdravotnictví Chrisem Whittym usoudili, že nový kmen koronaviru SARS-CoV-2 detekovaný na jihu Anglie se může šířit rychleji než ostatní. Whitty v prohlášení uvedl, že o věci byla informována Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podle britských vědců se nová verze viru přenáší o sedmdesát procent snadněji a už zřejmě překročila hranice ostrovního státu. „Myslíme si, že to může být i v jiných zemích,“ řekl vědecký expert Patrick Vallance. „Možná to začalo tady (v Británii), ale nevíme to jistě,“ dodal. Vallance podle agentury Reuters rovněž uvedl, že vakcíny se jeví jako postačující k vytvoření imunitní reakce i v případě nového kmene. 

Johnson v souvislosti s tím ohlásil zavedení nejvyššího stupně karanténních omezení v Londýně a na jihovýchodě a východě Anglie od nedělního rána na dva týdny. 

Až dosud byly v Británii tři úrovně omezení, Johnson nyní vyhlásil čtvrtý. Nové restrikce podle premiéra zhruba odpovídají omezením zavedeným v listopadu v Anglii. Zavřít budou muset obchody, které nejsou považované za základní, a také krytá sportoviště. Lidé by měli pracovat z domova, neměli by cestovat mezi oblastmi, bohoslužby zůstávají povolené.

Znamená to drastickou změnu vládních plánů zmírnit restrikce o vánočních svátcích. „S velmi těžkým srdcem musím říci, že nemůžeme pokračovat s Vánoci podle plánu. Upřímně ale věřím, že pro to neexistuje žádná alternativa,“ řekl Johnson.

Uzávěru, která začne platit již od půlnoci, ohlásil také Wales, kde tamní úřady původně plánovaly zpřísnit restrikce až po Vánocích. To Severní Irsko plány přes svátky nezměnilo a oznámilo, že karanténa přijde hned po nich, uvedla agentura AP.

Ve Skotsku premiérka Nicola Sturgeonová podle BBC uvedla, že omezení proti nákaze se zmírní pouze pro Štědrý den. Tento krok objasnila tím, že vzhledem k nové, snadněji přenositelné verzi koronaviru je nutná „silná prevence“.

Další vakcína proti koronaviru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil mimořádné použití vakcíny proti covidu-19 od americké biotechnologické společnosti Moderna. Navazuje tak na události před týdnem, kdy úřad schválil očkování látkou od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech, které začalo v pondělí.

„Zajištěním dostupnosti dvou vakcín pro prevenci covidu-19 učinil FDA další klíčový krok v boji proti globální pandemii, která ve Spojených státech denně zapříčiní obrovské množství hospitalizací a úmrtí,“ uvedl šéf úřadu Stephen Hahn. Spojené státy se tak staly první zemí, která tuto vakcínu povolila, napsala agentura AP.

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku Pfizeru výhodu v tom, že nemusí být skladována v extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. Svou účinnost totiž neztrácí ani při teplotách, jež jsou v normálních domácích mrazácích.

Moderna se může využít v hůře dostupných místech

Předpokládá se, že vakcína Moderny se bude používat v hůře dostupných místech, například ve venkovských nemocnicích. Moderna má s americkou vládou uzavřeny dohody, podle kterých má do konce června příštího roku dodat 200 milionů dávek vakcíny, z toho 20 milionů již v letošním roce. Vakcína se aplikuje ve dvou dávkách v rozmezí čtyř týdnů, napsala agentura Reuters.

Ve Švýcarsku už se může očkovat vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Místní regulační orgán Swissmedic nasazení přípravku povolil ve standardním schvalovacím řízení a uvedl, že plnohodnotný souhlas s použitím udělil jako první na světě. 

Swissmedic ve věci rozhodl dva měsíce po přijetí žádosti od výrobců. „Dostupná data ukázala poměrně vysokou míru účinnosti ve všech zkoumaných věkových skupinách, čímž byly splněny bezpečnostní požadavky,“ citovala agentura Reuters z prohlášení na webu agentury. „Díky průběžnému procesu jsme (…) byli schopni rychle dospět k rozhodnutí a zároveň plně dodržet tři nejdůležitější podmínky ohledně bezpečnosti, účinnosti a kvality,“ dodává Swissmedic.

3 minuty
Události ČT: Vakcína od Moderny v USA a začátek očkování v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izrael odstartoval očkování, první vakcínu dostal premiér Netanjahu

Izrael začal očkovat své obyvatele proti koronaviru. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami premiér Benjamin Netanjahu, aby očkovací kampaň podpořil, informovala agentura AFP.

Jednasedmdesátiletý předseda vlády byl očkován večer v nemocnici poblíž Tel Avivu. Hned po něm přišel na řadu ministr zdravotnictví Juli Edelstein. V neděli očkování čeká prezidenta Reuvena Rivlina.

„Je to velký den pro Izrael. Věřím v tuto vakcínu. Konec pandemie je na dohled, do Izraele míří miliony dávek vakcíny,“ prohlásil premiér Netanjahu a vyzval přitom občany, aby následovali jeho příkladu.

Podle dřívějších informací médií chce vláda aplikovat denně až 60 tisíc dávek vakcíny, při tomto tempu by mohly být koncem ledna očkovány až dva miliony lidí. Celkem má Izrael 8,9 milionu obyvatel.

Slovensko zpřísňuje

Na Slovensku se od soboty zpřísňují protiepidemická opatření, vládní nařízení prozatím zůstane v platnosti do 29. prosince. Uzavře se řada prodejen a služeb, například fitness centra, divadla, kina i kadeřnictví. Restaurace mohou vydávat jídlo jen přes okénko. Nadále jsou zakázány hromadné akce, kostely zůstanou přístupné jen pro menší počet věřících než dosud.

Nařízení se naopak nevztahuje na lázně, prodejny potravin a dalších základních životních potřeb, drogerie, lékárny, pošty či banky. Hotely a lyžařská střediska zůstanou otevřeny, návštěvníci ale nadále potřebují negativní výsledek testu.

Během zákazu vycházení budou na Slovensku povoleny cesty do zaměstnání či na nákupy nezbytných životních potřeb, vánočního stromku či ryb, k lékaři, na bohoslužby, případně do přírody nebo na vyzvednutí zásilek z internetových obchodů. Členové jedné domácnosti by se měli setkat nanejvýše s jednou další rodinou.

3 minuty
Události ČT: Slovenský lockdown s výjimkami
Zdroj: ČT24

V platnosti slovenské úřady ponechaly nařízení, že lidé přijíždějící na Slovensko z rizikových zemí, tedy i z Česka, až na výjimky potřebují negativní výsledek testu starý maximálně 72 hodin. V opačném případě by museli v zemi do karantény. Výjimky z předkládání testů mají například posádky v nákladní dopravě, dále autobusů, vlaků a letadel, jakož i cestující při tranzitu přes Slovensko.

„Od pátku Slovensko pro příchozí lidi z České republiky uznává i antigenní testy. Uznává je všem, nejen studentům a pendlerům, jak to bylo dosud. Zda se to změní i opačným směrem, tedy ze Slovenska do Česka, zatím jisté není. Čeká se ještě na reakci českých úřadů,“ doplnil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

V Rakousku povinně do karantény

Rakousko od soboty rozšiřuje cestovní varování na téměř všechny země světa. Cestovatelé z Česka musí při příjezdu do desetidenní karantény, a to i tehdy, když předloží negativní test na covid-19. Ukončit karanténu předčasně lze podstoupením PCR nebo antigenního testu s negativním výsledkem, a to nejdříve pátý den po vstupu do Rakouska. Specifická varování se netýkají služebních cest nebo pendlerů.

Přísné restrikce platí i v Řecku. V části severního Řecka a v části okresu Attika, kde leží i hlavní město Atény, je navíc od soboty naprosto omezen volný pohyb.

„Opatření budou platit sedm dní a obnášejí to, že od páté hodiny večerní do páté hodiny ranní bude naprosto zakázaný pohyb lidí venku, budou zavřeny naprosto veškeré služby, kostely, obchody a podobně, je to naprostý lockdown. Výjimku budou mít jenom pracovníci policie či zdravotnictví nebo lidé, kteří nemohou jinak, než jít do práce,“ popsal spolupracovník ČT na Balkáně Thomas Kulidakis. Vláda podle něj zřejmě otevře jen na Vánoce a na Tři krále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 2 hhodinami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...