Londýn a část Anglie čeká nejvyšší stupeň karanténních opatření. Britští experti upozornili WHO na nový kmen koronaviru

Britský premiér Boris Johnson kvůli rychlému šíření nákazy ohlásil zpřísnění karanténních opatření pro Londýn a jihovýchod Anglie, kde žije asi třetina obyvatel Spojeného království. Stalo se tak poté, co experti vlády v čele s hlavním poradcem pro zdravotnictví Chrisem Whittym usoudili, že nový kmen koronaviru SARS-CoV-2 detekovaný na jihu Anglie se může šířit rychleji než ostatní. Whitty v prohlášení uvedl, že o věci byla informována Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podle britských vědců se nová verze viru přenáší o sedmdesát procent snadněji a už zřejmě překročila hranice ostrovního státu. „Myslíme si, že to může být i v jiných zemích,“ řekl vědecký expert Patrick Vallance. „Možná to začalo tady (v Británii), ale nevíme to jistě,“ dodal. Vallance podle agentury Reuters rovněž uvedl, že vakcíny se jeví jako postačující k vytvoření imunitní reakce i v případě nového kmene. 

Johnson v souvislosti s tím ohlásil zavedení nejvyššího stupně karanténních omezení v Londýně a na jihovýchodě a východě Anglie od nedělního rána na dva týdny. 

Až dosud byly v Británii tři úrovně omezení, Johnson nyní vyhlásil čtvrtý. Nové restrikce podle premiéra zhruba odpovídají omezením zavedeným v listopadu v Anglii. Zavřít budou muset obchody, které nejsou považované za základní, a také krytá sportoviště. Lidé by měli pracovat z domova, neměli by cestovat mezi oblastmi, bohoslužby zůstávají povolené.

Znamená to drastickou změnu vládních plánů zmírnit restrikce o vánočních svátcích. „S velmi těžkým srdcem musím říci, že nemůžeme pokračovat s Vánoci podle plánu. Upřímně ale věřím, že pro to neexistuje žádná alternativa,“ řekl Johnson.

Uzávěru, která začne platit již od půlnoci, ohlásil také Wales, kde tamní úřady původně plánovaly zpřísnit restrikce až po Vánocích. To Severní Irsko plány přes svátky nezměnilo a oznámilo, že karanténa přijde hned po nich, uvedla agentura AP.

Ve Skotsku premiérka Nicola Sturgeonová podle BBC uvedla, že omezení proti nákaze se zmírní pouze pro Štědrý den. Tento krok objasnila tím, že vzhledem k nové, snadněji přenositelné verzi koronaviru je nutná „silná prevence“.

Další vakcína proti koronaviru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil mimořádné použití vakcíny proti covidu-19 od americké biotechnologické společnosti Moderna. Navazuje tak na události před týdnem, kdy úřad schválil očkování látkou od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech, které začalo v pondělí.

„Zajištěním dostupnosti dvou vakcín pro prevenci covidu-19 učinil FDA další klíčový krok v boji proti globální pandemii, která ve Spojených státech denně zapříčiní obrovské množství hospitalizací a úmrtí,“ uvedl šéf úřadu Stephen Hahn. Spojené státy se tak staly první zemí, která tuto vakcínu povolila, napsala agentura AP.

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku Pfizeru výhodu v tom, že nemusí být skladována v extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. Svou účinnost totiž neztrácí ani při teplotách, jež jsou v normálních domácích mrazácích.

Moderna se může využít v hůře dostupných místech

Předpokládá se, že vakcína Moderny se bude používat v hůře dostupných místech, například ve venkovských nemocnicích. Moderna má s americkou vládou uzavřeny dohody, podle kterých má do konce června příštího roku dodat 200 milionů dávek vakcíny, z toho 20 milionů již v letošním roce. Vakcína se aplikuje ve dvou dávkách v rozmezí čtyř týdnů, napsala agentura Reuters.

Ve Švýcarsku už se může očkovat vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Místní regulační orgán Swissmedic nasazení přípravku povolil ve standardním schvalovacím řízení a uvedl, že plnohodnotný souhlas s použitím udělil jako první na světě. 

Swissmedic ve věci rozhodl dva měsíce po přijetí žádosti od výrobců. „Dostupná data ukázala poměrně vysokou míru účinnosti ve všech zkoumaných věkových skupinách, čímž byly splněny bezpečnostní požadavky,“ citovala agentura Reuters z prohlášení na webu agentury. „Díky průběžnému procesu jsme (…) byli schopni rychle dospět k rozhodnutí a zároveň plně dodržet tři nejdůležitější podmínky ohledně bezpečnosti, účinnosti a kvality,“ dodává Swissmedic.

Nahrávám video

Izrael odstartoval očkování, první vakcínu dostal premiér Netanjahu

Izrael začal očkovat své obyvatele proti koronaviru. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami premiér Benjamin Netanjahu, aby očkovací kampaň podpořil, informovala agentura AFP.

Jednasedmdesátiletý předseda vlády byl očkován večer v nemocnici poblíž Tel Avivu. Hned po něm přišel na řadu ministr zdravotnictví Juli Edelstein. V neděli očkování čeká prezidenta Reuvena Rivlina.

„Je to velký den pro Izrael. Věřím v tuto vakcínu. Konec pandemie je na dohled, do Izraele míří miliony dávek vakcíny,“ prohlásil premiér Netanjahu a vyzval přitom občany, aby následovali jeho příkladu.

Podle dřívějších informací médií chce vláda aplikovat denně až 60 tisíc dávek vakcíny, při tomto tempu by mohly být koncem ledna očkovány až dva miliony lidí. Celkem má Izrael 8,9 milionu obyvatel.

Slovensko zpřísňuje

Na Slovensku se od soboty zpřísňují protiepidemická opatření, vládní nařízení prozatím zůstane v platnosti do 29. prosince. Uzavře se řada prodejen a služeb, například fitness centra, divadla, kina i kadeřnictví. Restaurace mohou vydávat jídlo jen přes okénko. Nadále jsou zakázány hromadné akce, kostely zůstanou přístupné jen pro menší počet věřících než dosud.

Nařízení se naopak nevztahuje na lázně, prodejny potravin a dalších základních životních potřeb, drogerie, lékárny, pošty či banky. Hotely a lyžařská střediska zůstanou otevřeny, návštěvníci ale nadále potřebují negativní výsledek testu.

Během zákazu vycházení budou na Slovensku povoleny cesty do zaměstnání či na nákupy nezbytných životních potřeb, vánočního stromku či ryb, k lékaři, na bohoslužby, případně do přírody nebo na vyzvednutí zásilek z internetových obchodů. Členové jedné domácnosti by se měli setkat nanejvýše s jednou další rodinou.

Nahrávám video

V platnosti slovenské úřady ponechaly nařízení, že lidé přijíždějící na Slovensko z rizikových zemí, tedy i z Česka, až na výjimky potřebují negativní výsledek testu starý maximálně 72 hodin. V opačném případě by museli v zemi do karantény. Výjimky z předkládání testů mají například posádky v nákladní dopravě, dále autobusů, vlaků a letadel, jakož i cestující při tranzitu přes Slovensko.

„Od pátku Slovensko pro příchozí lidi z České republiky uznává i antigenní testy. Uznává je všem, nejen studentům a pendlerům, jak to bylo dosud. Zda se to změní i opačným směrem, tedy ze Slovenska do Česka, zatím jisté není. Čeká se ještě na reakci českých úřadů,“ doplnil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

V Rakousku povinně do karantény

Rakousko od soboty rozšiřuje cestovní varování na téměř všechny země světa. Cestovatelé z Česka musí při příjezdu do desetidenní karantény, a to i tehdy, když předloží negativní test na covid-19. Ukončit karanténu předčasně lze podstoupením PCR nebo antigenního testu s negativním výsledkem, a to nejdříve pátý den po vstupu do Rakouska. Specifická varování se netýkají služebních cest nebo pendlerů.

Přísné restrikce platí i v Řecku. V části severního Řecka a v části okresu Attika, kde leží i hlavní město Atény, je navíc od soboty naprosto omezen volný pohyb.

„Opatření budou platit sedm dní a obnášejí to, že od páté hodiny večerní do páté hodiny ranní bude naprosto zakázaný pohyb lidí venku, budou zavřeny naprosto veškeré služby, kostely, obchody a podobně, je to naprostý lockdown. Výjimku budou mít jenom pracovníci policie či zdravotnictví nebo lidé, kteří nemohou jinak, než jít do práce,“ popsal spolupracovník ČT na Balkáně Thomas Kulidakis. Vláda podle něj zřejmě otevře jen na Vánoce a na Tři krále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 4 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami
Načítání...