Rusko spustilo ohlášenou třídenní odstávku dodávek plynu Nord Streamem 1 do Evropy. Starý kontinent si však klade otázku, zda se provoz plynovodu v sobotu opět vůbec rozběhne, a pokud ano, v jaké výši. Evropští lídři jsou skeptičtí a nejčastěji mluví o tom, že Moskva využívá plyn coby zbraně k prosazení svých cílů. Jednotlivé země EU se už také podle své energetické situace – která se výrazně liší stát od státu – připravují na různě „studené scénáře“, které mohou podle odborníků nastat.
Náladu evropských států a trhů zhoršilo ještě před nyní probíhající odstávkou úterní oznámení ruské státní plynárenské společnosti Gazprom, že od čtvrtka zcela zastaví dodávky plynu francouzské společnosti Engie, protože firma plně neuhradila červencové dodávky. Engie je hlavním dodavatelem plynu ve Francii a stát v ní vlastní podíl téměř 24 procent. Společnost odmítla situaci komentovat, uvedla agentura Reuters.
Reagovala pouze francouzská ministryně pro energetiku Agnes Pannier-Runacherová, podle níž Gazprom využívá jen výmluvu k tomu, aby vypnul dodávky zemního plynu svému francouzskému dodavateli. Dodala, že země se ztrátou dodávek počítala, protože Rusko používá svůj plyn jako válečnou zbraň. Ujistila, že Francie zimu zvládne.
Nepříznivý scénář
Evropa má obavy, že si Moskva najde další výmluvy, proč přiškrtit dodávky. Jako varování slouží i dřívější několikaměsíční přetahování o opravu turbíny v Kanadě a jeji (ne)dodávku z Německa do Ruska.
Agentura Bloomberg načrtla několik možných nepříznivých scénářů, jimž by mohl starý kontinent čelit a musel tak hledat cesty, jak se s nimi vyrovnat. Zmiňuje zejména riziko výpadků dodávek (blackouty), zavedení přídělového systému a vážné recese, pokud Rusko dál sníží dodávky plynu.
Jako nejhorší scénář uvádí úplné přerušení dodávek ruského plynu do Evropy a zároveň brzký nástup chladného počasí. „Vzhledem k tomu, že alternativních dodávek je k dispozici málo, prudký nárůst poptávky po vytápění by vyšrouboval ceny do nových výšin, což by mohlo vyvolat sociální nepokoje a otestovat odhodlání Evropy podpořit Ukrajinu,“ uvedla agentura.
Bude si chtít Rusko udržet zdroj příjmů?
Existují však i méně černé scénáře. Ty většinou vycházejí z předpokladu, že Rusko si bude chtít udržet určitou úroveň dodávek do Evropy, zatím svého hlavního trhu s plynem a klíčového zdroje příjmů.
Analytici americké investiční banky Goldman Sachs Group nedávno uvedli, že trvalé zastavení plynovodu Nord Stream 1 není jejich základním scénářem. Očekávají, že toky budou obnoveny na úrovni před údržbou ve výši dvaceti procent kapacity.
To by podle Nieka van Kouterena, vysoce postaveného obchodníka nizozemské energetické společnosti PZEM, mohlo stačit právě k záchraně evropské zimy. Pokud bude normální zima, „mělo by být vše v pořádku, vzhledem k současným stavům zásob a snížené poptávce“. „Ale samozřejmě existují rizika, pokud bude zima brzy,“ doplnil.
Prozatím vypadají prognózy slibně, dodal Bloomberg s odkazem na Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí. To očekává, že teploty budou počátkem října nadprůměrné.
Jak se některé země připravují na možné výpadky
Poradce již zmíněné francouzské ministryně pro energetiku řekl agentuře Reuters, že Francie diverzifikovala své dodávky energie a nejnovější škrty neohrozí její pozici pro zimu. Z údajů společnosti Engie vyplývá, že Rusko nyní zajišťuje méně než čtyři procenta jejího importu plynu ve srovnání se sedmnácti procenty před válkou na Ukrajině. Firma tak má zajištěné objemy, aby splnila závazky vůči svým zákazníkům.
Navíc Francie není na plynu z Ruska tak závislá jako některé jiné evropské státy. Už před válkou na Ukrajině dodávalo Francii více než třetinu plynu Norsko. Menší objemy zajišťují také Nizozemsko, Katar a Alžírsko. Právě s ním nedávno prezident Emmanuel Macron domluvil zvýšené dodávky plynu.
Francouzská vláda navíc tvrdí, že své zásobníky plynu doplní do konce léta na sto procent. Nyní je na devadesáti procentech. Energetickou situaci nicméně zhoršují vážné výpadky v jaderném sektoru. Ten se v zemi podílí na výrobě elektřiny zhruba sedmdesáti procenty a výroba je nyní na třicetiletém minimu.
Premiérka Élisabeth Borneová proto v pondělí vyzvala francouzské firmy, aby do příštího měsíce vypracovaly plány úspor energie. Zároveň je varovala, že pokud bude země nucena omezit dodávky plynu a elektřiny na příděl, budou zasaženy jako první.
Německo si věří víc a víc
Za hlavní epicentrum krize považuje agentura Bloomberg největší evropskou ekonomiku, Německo. Jeho domácnosti a firmy jsou k ruskému plynu – po dekádách budované závislosti – výrazně připoutány.
Ale sebevědomí Německa vyrovnat se s omezením dodávek plynu roste. Zásobníky jsou nyní plné skoro z 85 procent a dále se plní. Úřady předpokládají, že země potřebuje snížit svou spotřebu plynu aspoň o dvacet procent a zajistit si další dodávky, aby přežila nadcházející topnou sezonu. A Německo se již také vydalo cestou nejrůznějších úsporných kroků.
Německý energetický regulátor (BNetzA) zároveň předpokládá, že i při naplnění zásobníků na 95 procent by se pokryly zhruba tří měsíce poptávky po vytápění a elektřině od domácností a průmyslu. Úřad by proto v případě vyhlášení nouzového stavu kontroloval distribuci plynu.
Banka Commerzbank pak vydala varování, že kompletní zastavení dodávek ruského plynu by vedlo k těžké recesi.
Německo zatím usilovně pracuje na diverzifikaci svého energetického mixu. Stát znovu spouští uhelné elektrárny. Nechalo si také vypracovat již druhý zátěžový energetický test, který má vládě napovědět, zda ponechat v provozu zbývající tři jaderné elektrárny i po konci letošního roku. Snaží se také urychlit proces připojení svých prvních plovoucích terminálů LNG.
„S hrozbami, kterým čelíme ze strany Ruska, které používá plyn například v rámci své vlastní strategie ve válce proti Ukrajině, se dokážeme docela dobře vypořádat,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz. „Jsme připraveni. To je dobrá zpráva.“
Plynovod ze Španělska?
Scholz také v tomto týdnu jednal se španělským premiérem Pedrem Sanchezem a shodl se s ním na potřebě propojit prostřednictvím plynovodů španělskou infrastrukturu LNG se zbytkem Evropy. Dosud je španělská i portugalská energetická soustava značně izolovaná. Podle agentur vyvíjí dohoda Scholze a Sancheze tlak na Francii, aby přehodnotila svůj pesimistický pohled na plynovod Midcat, který by ji propojil se Španělskem přes Pyreneje.
Španělští představitelé tvrdí, že plynovod by mohl být postaven za rok, zatímco francouzské úřady uvedly, že by to trvalo mnohem déle. Jako „plán B“ Sanchez dodal, že Španělsko zvažuje plynovod s Itálií, aby „odstranilo problematická místa“.
Varšava se rázně odřízla od ruského plynu
Koncem dubna zastavil Gazprom dodávky plynu do Polska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenský podnik PGNiG odmítl za plyn platit v rublech.
Polsko se i díky dřívější prozíravosti dokázalo letos snadno odstřihnout od závislosti na ruském plynu. Ve Svinoústí vybudovalo terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Získává díky tomu plyn z Kataru, USA, Norska a od dalších vývozců.
V srpnu pak ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že země má zabezpečené dodávky plynu na zimní sezonu. „Naše zásobníky plynu jsou plné a všechny dodávky se uskutečňují. Tuto zimu nám bude teplo,“ prohlásila Moskwová.
Koncem září má být také oficiálně otevřen plynovod Baltic Pipe, který má propojit norské zdroje plynu s Dánskem a Polskem. Pro letošní rok jsou dodávky plně zajištěné a pro rok 2023 se uzavírají smlouvy, dodala ministryně.
Polsko a Slovensko spojil plynovod
Koncem srpna pak spojil plynovod Polsko a Slovensko, což by mělo zvýšit energetickou bezpečnost obou zemí. Podle slovenské plynárenské firmy Eustream, která se na realizaci projektu podílela, je zahájení řádného komerčního provozu plynovodu plánováno na letošní říjen.
Eustream uvedl, že pro Slovensko a další země ve střední a východní Evropě nové potrubí znamená přístup k terminálům na zkapalněný zemní plyn u Svinoústí a v litevské Klajpedě, jakož i k plynovodu Baltic Pipe z Norska.
Polsko zase novým plynovodem získá přístup k plynu z jižní Evropy, severní Afriky či Kavkazu. Obousměrný slovensko-polský plynovod spojil jihovýchodní Polsko s kompresorovou stanicí Veľké Kapušany na východním Slovensku, kudy vede i tranzitní plynovod z Ukrajiny dál do západní Evropy.
Bulharský obrat a maďarská dohoda s ruskými podniky
Koncem dubna zastavil Gazprom dodávky plynu nejen do Polska, ale i do Bulharska, které tehdy věřilo, že se bez něj obejde.
Nová bulharská úřednická vláda však změnila postoj vůči ruskému plynu oproti předchozímu kabinetu o 180 stupňů. Ministr energetiky Rosen Christov uvedl, že země si musí vyjednat s Gazpromem obnovení dodávek plynu. „Vzhledem k požadavkům podnikatelů a odborů jsou ve skutečnosti jednání nevyhnutelná,“ řekl. Současná dlouhodobá smlouva s Gazpromem vyprší Bulharsku na konci letošního roku.
Maďarsko si s Gazpromem aktuálně domluvilo, že ruský podnik bude v září a říjnu dodávat až 5,8 milionu krychlových metrů plynu denně nad rámec dlouhodobé smlouvy. Gazprom už v srpnu do Maďarska nad rámec dlouhodobé smlouvy dodával až 2,6 milionu krychlových metrů plynu denně.
Maďarský Národní úřad pro atomovou energii také tento týden povolil výstavbu reaktoru nového bloku jaderné elektrárny Paks. Vybuduje ho ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom. Maďarská vláda popisuje nové reaktory jako záruku energetické bezpečnosti v nejisté době, ruskou společnost nepovažuje za bezpečnostní hrozbu.
Pobaltské státy mají jasnou strategii
Litevský parlament v červnu zakázal dovoz plynu z Ruska. Schválené změny zákona o zemním plynu do budoucna neumožní dodavatelům ze zemí považovaných za hrozbu pro národní bezpečnost přístup do litevské plynovodní soustavy.
Firmy z rizikových zemí nebudou moci používat ani terminál na zkapalněný zemní plyn v Klajpedě. Výjimka z dovozového embarga bude platit pouze pro dodavatele, kteří přepravují plyn přes Litvu do ruské kaliningradské exklávy.
Svou závislost na ruském plynu chce zrušit i další pobaltský stát, Lotyšsko. Od příštího roku jej přestane kupovat. Vsadí na LNG a věří, že se mu podaří překonat současné administrativní překážky, které brzdí stavbu terminálu na zkapalněný zemní plyn. Vyloučen zřejmě není ani vznik dalšího, konkurenčního, terminálu.
V listopadu chce pak otevřít terminál na LNG Estonsko. To patří už nyní k evropským státům nejméně závislým na ruském plynu. Zhruba tři čtvrtiny jeho energetických potřeb pokrývá domácí produkce.
Jaká je budoucnost plovoucích terminálů?
Plovoucí LNG lodě jsou označovány za krátkodobé řešení, které má zajistit přísun plynu na nejbližší roky, než se vybudují čistší zdroje. Podle kritiků ale není pravděpodobné, že by loď postavená na desítky let trvale zastavila provoz po několika letech.
Jakmile se plovoucí terminály postaví, mohou se použít kdekoliv na světě. Pokud je evropské státy už nebudou chtít, protože přejdou na čistší energie, mohou tyto lodě odplout do jiného přístavu. Tím se v podstatě zajistí využívání zemního plynu na desítky let.
V některých případech, zejména v Německu, se pak zdá, že některé z plovoucích terminálů připravují půdu pro terminály na pevnině, které by byly postaveny na třicet nebo čtyřicet let. To je podle ekologů dávno za hranicí, kdy by státy měly skončit se spalováním fosilních paliv.
Podle analytiků společnosti Rystad Energy mají v plánu jeden nebo více terminálů Itálie, Řecko, Francie, Nizozemsko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Slovinsko a Británie. Jeden terminál by měl být poblíž polského Gdaňsku.
