Izraelští ministři zodpovědní za bezpečnost na svém jednání ve středu večer rozhodli o dalším vystupňování útoků na palestinské Pásmo Gazy. O život přišlo od pondělí přes sedmdesát lidí, konkrétně pětašedesát Palestinců a sedm Izraelců, a stovky utrpěly zranění. V mnoha izraelských městech pokračuje násilí mezi arabským a židovským obyvatelstvem. V Lodu je kvůli němu vyhlášen výjimečný stav. Izraelský prezident Reuven Rivlin označil situaci za „občanskou válku“.
Aktuální konflikt začal po nepokojích v Jeruzalémě v pondělí večer raketovou palbou z Pásma Gazy. Palestinské skupiny Hamás a Islámský džihád odtud v pondělí zahájily raketovou palbu a Izrael odpověděl vojenskou operací.
Ve středečních ranních hodinách Izrael podle agentury Reuters podnikl několik stovek vzdušných úderů na Pásmo Gazy, podle Jeruzaléma mířily na cíle Hamásu. Zničeny byly mimo jiné tři výškové budovy. Reportér agentury AP popsal, že střely zasáhly i devítipatrovou budovu, ve které se nacházela zubní ordinace a byty.
Izraelská armáda podle svého mluvčího bombardovala raketová odpaliště, tunely, výrobny zbraní a skrýše Hamásu a zároveň zasáhla několik cílů, kde Hamás využíval civilní infrastrukturu. Před útoky na dvě výškové budovy podle něj varovala civilisty výstražnými střelami a telefonáty. Domy využíval Hamás k rozvědné činnosti, řekl mluvčí a dodal, že v tomto případě nedošlo k civilním ztrátám na životech.
Podle zdravotníků v Gaze ale zemřeli i civilisté, podle Hamásu Izrael cíleně útočí na obytné domy. Skupina také sdělila, že nálety zničily policejní velitelství v Gaze. Bytové domy v Gaze byly terčem náletů také za války v roce 2014, což nyní Mezinárodní trestní soud (ICC) vyšetřuje jako možné válečné zločiny. Izrael není členem ICC a vyšetřování odsoudil.
Jeruzalém odmítá, že by se na civilní cíle zaměřoval. „Velmi dbáme na civilní oběti v Gaze a chceme je minimalizovat, to je priorita,“ konstatoval mluvčí armády s tím, že armáda dodržuje mezinárodní právo o ozbrojeném konfliktu. Řekl také, že Hamás civilní infrastrukturu využívá úmyslně jako štít.
Během středy zničila izraelská armáda v Gaze třetí mnohopatrový dům, jeho obyvatele podle vlastního vyjádření také předem varovala. Podle ní tam byly byty a úřadovny radikálního Hamásu.
Zpravodaj ČT: Manifestace síly, či příprava na pozemní operaci?
Obyvatele Tel Avivu vzbudily sirény ve tři hodiny ráno. Ozbrojené křídlo Hamásu v prohlášení uvedlo, že nad město vysílá 110 raket a dalších sto směrem k jihoizraelské Beer Ševě, a to v odvetě za izraelské útoky vůči budovám, které obývají civilisté. „V pět ráno místního času jsme podnikli tvrdý útok vůči nepříteli, v odpovědi na nálety na budovy a civilisty jsme odpálili sto raket,“ cituje agentura AFP Islámský džihád.
„Ve tři ráno opět sirény nad celou aglomerací Tel Avivu. Opět se jednalo o desítky a desítky projektilů vystřelených z Pásma Gazy,“ potvrzuje blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Další rakety podle něj na metropoli nedopadají, intenzivněji ale pokračuje ostřelování jižního Izraele, zejména oblastí přilehlých ke Gaze.
„Kromě toho je také hlášeno, že hnutí Hamás, případně palestinský Islámský džihád vedle raket používají i protitankové střely proti civilistům. Jsou hlášeni mrtví při použití protitankových střel,“ líčí z Izraele Borek. Poukazuje rovněž na pokračující izraelské nálety na cíle v Gaze a také pohyby pozemních vojsk. „Otázka je, jestli v tuto chvíli je to manifestace síly, nebo reálná příprava na to, že může následovat pozemní operace,“ dodává.
Vstup pozemních vojsk do Gazy je podle zpravodaje ČT poslední možností pro Izrael, protože s sebou nese řadu rizik a problémů do budoucna. „Pozemní operace teoreticky možná je, vojensky možná je. Izrael to v roce 2014 částečně aplikoval, ale není to věc, která by v Izraeli byla snadno přijímána jako všelék,“ vysvětluje Borek. Také mluvčí izraelské armády uvedl, že Izrael v tuto chvíli nemá pozemní operaci v úmyslu, zcela ji ale nevyloučil.
Sedmdesát mrtvých a stovky raněných
O život přišlo podle nové bilance přes sedmdesát lidí a stovky utrpěly zranění. Hamás oznámil, že v Pásmu Gazy přišlo o život 65 lidí, mezi nimiž je šestnáct dětí a pět žen. Izrael má sedm mrtvých včetně vojáka a dvou dětí.
Izrael identifikoval šest zabitých členů Hamásu, mezi nimiž jsou čtyři členové vedení. Patří k nim velitel brigády z Gazy, šéf kybernetické jednotky odpovědný za přesnost raket, dále velitel odpovídající za výrobu munice a hlavní inženýr muničního oddělení.
Izraelská kontrarozvědka tvrdí, že kromě toho přišlo o život deset členů Hamásu podílejících se na výrobě zbraní. Při prvních útocích přišla o tři své velitele také další radikální skupina Islámský džihád. Izraelská armáda podle svého vyjádření zabila celkem třicet radikálů bojujících proti Izraeli.
Celkem bylo od pondělka na Izrael vypáleno třnáct set raket, podle armády 180 z nich ve středu. Protivzdušná obrana zachycuje přes devadesát procent raket, ale některé zasáhly domy například v Aškelonu nebo Sderotu a zabily tam lidi.
Hamás zaplatí, slibují politici
Deník The Jerusalem Post citoval vysoce postaveného izraelského představitele, podle nějž Jeruzalém nepřistoupí na přímeří, dokud Hamás „nezaplatí cenu“ za své útoky. Slova o vysoké ceně zdůraznil také premiér Benjamin Netanjahu.
Večer jednal izraelský bezpečnostní kabinet, který rozhodl o zesílení úderů. Podle televize Kanál 12 se zřejmě armáda zaměří na symboly Hamásu, který Pásmu Gazy vládne. Jedním z těchto cílů by mohla být podle televize budova ministerstva financí.
Ministr obrany Benny Gantz už dříve prohlásil, že Izrael zasáhl stovky cílů a v Gaze zabil vysoce postavené ozbrojence. „Všechny možnosti“ podle něj zůstávají na stole. Izrael podle něj údery nezastaví, dokud nezavládne klid, s tím, že „každý den útoků na izraelské občany posouvá teroristické organizace (v Pásmu Gazy) roky zpět“.
Gantz prodloužil o dva týdny armádní pohotovost na území do vzdálenosti osmdesáti kilometrů od hranice Pásma Gazy, což zahrnuje velkou část středního Izraele a jeho jih. Podle izraelských sdělovacích prostředků to znamená, že Izrael počítá s delší dobou trvání nynějšího konfliktu.
Izrael má právo se bránit, Hamás je připraven
Ministr zahraničí Gabi Aškenazi v rozhovoru se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem zdůraznil, že Izrael má právo bránit svou suverenitu a proti Hamásu se nezdráhá rázně zakročit. „Hamás si zvolil cestu terorismu a vypálil přes šest stovek raket na civilisty v Jeruzalémě,“ podotkl.
Lídr Hamásu Ismail Haníja prohlásil, že byl v kontaktu s Egyptem, Katarem i OSN, kteří urgují ke klidu. „Pokud chce Izrael eskalaci, hnutí odporu je připraveno. A pokud chce přestat, tak jsme taky připraveni,“ řekl Haníja na adresu Izraele.
„Izrael se zbláznil,“ cituje Reuters muže žijícího v Pásmu Gazy. „Děti unikly koronaviru a teď mají nové trauma,“ komentovala dění v izraelské televizi obyvatelka Aškelonu, na nějž rovněž mířily rakety a zabily tam dvě ženy.
Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda je nyní pro Hamás výhodné situaci eskalovat. Skupina se naučila pracovat s asymetrickým konfliktem a je schopna jej využívat vojensky i propagandisticky. Spolehnout se může na zásobu 150 tisíc raket a na to, že mezinárodní společenství bude tlačit na Izrael.
„Izraelci se ocitli před velice nepříjemnou situací, když zjišťují, že jejich protiraketové systémy jsou sice účinné, ale zdaleka ne tak účinné, pokud protivník má velké množství raket a je schopen pálit několik dnů nebo týdnů,“ konstatuje Fingerland.
Svět vyzývá ke klidu, USA vysílají diplomata
K rychlému snížení napětí vyzvala řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Spojené státy potvrdily, že Izrael má právo se bránit, zároveň ale upozornily na zacházení s Palestinci a zdůraznily, že Jeruzalém musí být místem soužití. Ministr Blinken oznámil, že USA vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí. O situaci později také hovořil s Netanjahuem.
Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. Naopak podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana musí Izrael od mezinárodního společenství slyšet tvrdou a odstrašující odezvu kvůli svým pokračujícím útokům na Palestince.
Předseda Evropské rady Charles Michel hovořil o situaci s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Na Twitteru vyjádřil znepokojení z rostoucích útoků. Prioritou podle něj musí nyní být zamezit dalším ztrátám na životech mezi izraelskými a palestinskými civilisty. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell uvedl, že se „musí učinit vše, aby se předešlo širšímu konfliktu, který v první řadě zasáhne civilní obyvatelstvo“, a odsoudil vojenské kroky obou znepřátelených stran.
K zdrženlivosti vyzval Palestince i Izraelce britský premiér Boris Johnson. Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensouda rovněž vyjádřila znepokojení a zmínila možné válečné zločiny.
„Okamžitě zastavte palbu. Napětí stoupá k úplné válce. Lídři na obou stranách musí převzít zodpovědnost a situaci uklidnit. Cena za válku v Gaze je katastrofální a platí ji obyčejní lidé,“ vyzval zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland. K zdrženlivosti a přiměřenosti vyzval izraelskou armádu generální tajemník OSN António Guterres. Také jeho mluvčí odmítl raketové útoky na izraelská města.
Nouzový stav v Lodu
V mnoha izraelských městech pokračovalo násilí mezi arabským a židovským obyvatelstvem. V Lodu na předměstí Tel Avivu, kde podle agentury AFP žije 77 tisíc obyvatel včetně 47 tisíc Židů a 23 tisíc Arabů, je kvůli němu vyhlášen výjimečný stav a platí zákaz nočního vycházení.
Izraelská vláda na pomoc bezpečnostním složkám vyslala vojáky z okupovaného Západního břehu Jordánu. Podle izraelských médií byly zapáleny tři synagogy a několik podniků. Izraelský prezident Reuven Rivlin situaci v Lodu označil za pogrom.
V severoizraelském městě Akko byl těžce zraněn třicetiletý muž kamením, které na Židy házeli arabští obyvatelé města. Židé uspořádali pochod a provolávali na něm smrt Arabům. V Haifě zasypali kamením Židé Araba v autě, řidič zrychlil a jednoho z útočníků zranil.
Další nepokoje jsou hlášeny z telavivského předměstí Bat Jam nebo Tiberiasu. V Bat Jamu židovští extremisté napadli obchody arabských majitelů a několik výtržníků bylo zatčeno. V Tiberiasu Židé napadli Araby a zraněn byl civilista a jeden policista.
K ukončení násilností vyzval také šéf izraelské opozice Jair Lapid, jehož prezident minulý týden pověřil sestavením vlády poté, co se to po volbách nepodařilo dosavadnímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. „Valná většina lidí v Izraeli, Židů i Arabů, je mnohem lepší než ti v ulicích. Většina věří v koexistenci. Role lídrů na obou stranách je snížit napětí, vyzvat všechny k dodržování zákona a pomoci obnovit pořádek,“ prohlásil Lapid podle serveru The Times of Israel.
Nejhorší konflikt za sedm let
Současný konflikt je podle agentury Reuters největší od roku 2014. Tehdejší válka se táhla padesát dní a zemřelo při ní přes dva tisíce Palestinců a sedmdesát Izraelců. Současnému konfliktu předcházelo několik dní napětí v Jeruzalémě a pondělní policejní zásah proti protestujícím Palestincům na Chrámové hoře. Zraněny při nich byly stovky Palestinců a desítky izraelských policistů.
Hamás vyzval izraelskou policii, aby se z Chrámové hory a nedaleké východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh stáhla. Ve čtvrti hrozí vystěhování několika palestinských rodin, do jejichž domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci. Po nesplnění ultimáta Hamás začal na Izrael odpalovat rakety.
Otázka Jeruzaléma je v mnoha směrech jádrem palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu.
Izrael obsadil východní Jeruzalém v šestidenní válce v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Tuto anexi východní části mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním.
Exdiplomat Žantovský: Zatím je konflikt omezený a regulovaný
Ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý velvyslanec v Izraeli, USA a Velké Británii Michael Žantovský řekl v pořadu Devadesátka ČT24, že současný konflikt je typicky asymetrický. Síla obou stran se nedá srovnávat, Izrael má zbraně, které by mohly vést ke zničení Gazy v řádu dnů či týdnů. „Zatím je konflikt omezený a regulovaný,“ zmínil bývalý diplomat.
Připomněl například střet z roku 2009, kdy zahynulo několik tisíc lidí. Současný konflikt sice má potenciál k podobnému vývoji, ale ani jedna strana ho takto zřejmě směřovat nechce. V této souvislosti zmínil, že obě strany jsou ve spojení – Izrael dal například dopředu vědět o útoku na mnohopatrovou budovu, aby ji mohli lidé včas opustit. I počet mrtvých je relativně malý v porovnání s počtem odpálených raket. Izrael se rovněž snaží vyhnout mezinárodní kritice a omezit lidské ztráty na minimum.
Možnou šanci na zmírnění konfliktu vidí Žantovský v tom, že končí ramadán a začíná muslimský svátek Íd al-Fitr, který bývá příležitostí pro oslavy. Je tedy podle bývalého diplomata šance, že intenzita útoků z arabské strany se zmírní, zatímco Izrael bude respektovat tento svátek. Zpravodaj ČT Borek však uvedl, že Izrael potřebuje nabýt pocitu, že dosáhl odplaty, a to může několik dnů trvat.
Politolog a odborník na Blízký východ z Mendelovy univerzity v Brně Marek Čejka v pořadu zmínil, že po období relativního klidu se u současného konfliktu sešlo několik okolností. Jednak ramadán, dále neúspěšný pokus Benjamina Netanjahua o sestavení izraelské vlády, střet palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse s Hamásem, odvolání palestinských voleb i snaha hnutí Hamás dát o sobě vědět.
Čejka upozornil, že i kdyby Netanjahu už nebyl premiérem, jiní izraelští lídři by mohli být v izraelsko-palestinském konfliktu ještě radikálnější.
Kalhousová: Nejhorší jsou nepokoje v izraelských městech
Analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová v pořadu Události, komentáře uvedla, že nejhorší v současném konfliktu jsou nepokoje izraelských Arabů v izraelských městech, které jsou iniciované gangy mladíků.
„Ti lidé spolu budou muset žít i den poté,“ řekla s tím, že dosud bylo soužití docela pokojné. Nyní však bude mezi sousedy nedůvěra.
Podle Kalhousové není v zájmu ani Hamásu, ani Netanjahua, aby se konflikt naprosto vymkl kontrole a byl něčím typu pozemní válka. Dodala, že Hamás již signalizoval, že už má střetu dost. Izrael má však podle ní ještě seznam cílů, které chce zasáhnout, aby zabránil opakování současné situace.
