V Jeruzalémě znovu propukly střety, podle zdravotníků je nejméně sto raněných

V Jeruzalémě v noci na neděli pokračovaly střety mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií poté, co se sešly desítky tisíc muslimů před mešitou al-Aksá při oslavách svátku souvisejícího s postním měsícem ramadán. Podle zdravotníků utrpělo zranění nejméně sto lidí. Izraelská policie hlásí několik desítek raněných mezi svými příslušníky. Znepokojení nad situací vyjádřil takzvaný blízkovýchodní kvartet, tedy Evropská unie, OSN, USA a Rusko. K uklidnění vyzval i papež. Izrael mezinárodní tlak odmítá.

Palestinská mládež házela kamení na policisty, zapalovala ohně a strhávala policejní bariéry v ulicích vedoucích k jeruzalémskému Starému Městu. Policisté na koních a těžkooděnci proti davu nasadili zábleskové granáty a vodní děla, stříleli rovněž do lidí gumovými projektily.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech se v Jeruzalémě střetli Palestinci a izraelské bezpečnostní síly u mešity Al-Aksá, které patří k hlavním posvátným místům islámu.

Podle Palestinců se policie snažila narušit modlitby, což bezpečnostní síly odmítají. Při střetech z pátku na sobotu utrpělo zranění přes dvě stě Palestinců a šest izraelských policistů.

Napětí podpořilo i hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, proti čemuž tento týden Palestinci také opakovaně protestovali. Desítky palestinských rodin by měly čtvrť opustit a jejich místo by měly získat izraelské rodiny. O vystěhování měl rozhodovat v pondělí soud, prokurátor ale požádal o dvoutýdenní odklad stání.

U hraničního plotu mezi Pásmem Gazy a Izraelem se rovněž sešly stovky Palestinců, kteří podle izraelské armády házeli na vojáky židovského státu zapálené pneumatiky a dělobuchy. Na izraelském území rovněž přistála raketa vypálená z Pásma Gazy.

Blízkovýchodní kvartet je „hluboce znepokojen“

Evropská unie, OSN, USA a Rusko ve společném prohlášení uvedly, že jsou „hluboce znepokojeni násilím a každodenními potyčkami ve východním Jeruzalémě (…) mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami“.

„Jsme zhrozeni provokativními deklaracemi některých politických skupin a stejně tak i vypouštěním raket a balonů s hořlavými látkami z Gazy do Izraele, a také útoky proti farmám na Západním břehu Jordánu,“ pokračuje sdělení, jež rovněž vyzývá izraelské bezpečnostní složky, aby se vyhnuly veškerým opatřením, jež by mohly situaci dále vyhrotit.

Jordánsko, které je správcem islámských a křesťanských míst, vyzvalo Izrael, aby ustal s „barbarskými“ útoky na věřící u mešity al-Aksá a respektoval mezinárodního právo.

K nalezení společných řešení situace v Jeruzalémě vyzval i papež František. „Aby byla zachovaná mnohonáboženská a multikulturní identita svatého města (Jeruzaléma) a aby převážilo bratrství,“ uvedl papež. Podle něj je nezbytné zastavit střety, protože „násilí plodí další násilí“.

Premiér Benjamin Netanjahu, který vede kabinet v demisi, uvedl, že Izrael odmítá tlaky, aby nerozšiřoval výstavbu ve východním Jeruzalémě. Netanjahu řekl, že celý Jeruzalém je hlavní město Izraele, které má tudíž právo stavět na celém jeho území. „Nedopustíme, aby kdokoliv narušoval klid v Jeruzalémě,“ dodal.

Spor o východní Jeruzalém

Izrael obsadil východní Jeruzalém za šestidenní války v roce 1967, připojil ho ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Izraelský svaz pro lidská práva uvádí, že ve východním Jeruzalémě žije 358 tisíc Palestinců a 225 tisíc Židů. Z nich většina bydlí v novějších židovských čtvrtích Gilo a Ramat Šlomo.

Izrael si v neděli a v pondělí připomíná Den Jeruzaléma, kdy právě během války v roce 1967 izraelské vojsko zabralo i část města kontrolovanou Jordánskem. Policie povolila, aby pondělní slavnostní pochod prošel i Starým Městem, které je součástí východního Jeruzaléma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 9 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.