U mešity al-Aksá v Jeruzalémě se střetli Palestinci s izraelskou policií, přes dvě stě lidí je zraněných

3 minuty
Události ČT: Střety v Jeruzalémě
Zdroj: ČT24

Při střetech mezi Palestinci a izraelskou policií na Chrámové hoře u mešity al-Aksá utrpělo zranění na 230 lidí. Devadesát jich skončilo v nemocnici, většinou po zásahu gumovou municí. V Jeruzalémě se po týdnech nepokojů očekává násilí i v dalších dnech. K uklidnění situace vyzvaly USA, Evropská unie či Rusko. Turecko blízkovýchodní zemi obvinilo z teroru vůči nevinným.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě.

V pátek večer u mešity opět propuklo násilí, když izraelská policie na místě posílila nasazení v době večerních modliteb. Věřící směrem k policii házeli židle, boty a kamení, načež policie začala střílet gumovými projektily, použila slzný plyn a zábleskové granáty.

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že kvůli zraněním bylo hospitalizováno 88 lidí. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zranily 83 lidí gumové projektily, přičemž dva lidé byli zasaženi do oka, dva mají vážná poranění hlavy a dva zlomené čelisti. Podle zdravotníků bylo zraněno minimálně šest izraelských policistů, sama izraelská policie informovala o sedmnácti zraněných členech, z nichž je polovina v lékařské péči v nemocnici.

„Na všechny násilné nepokoje, výtržnosti a útoky na naše síly tvrdě odpovíme,“ uvedla policie v prohlášení v noci na sobotu.

Izraelské bezpečnostní složky posílily své jednotky v Jeruzalémě, protože očekávaly problémy po poledních muslimských modlitbách. Na poslední pátek postního měsíce ramadánu bývá na modlitbách obrovská účast, na Chrámové hoře, kde stojí i mešita al-Aksá, se tentokrát sešlo kolem sedmdesáti tisíc věřících.

Útok na izraelskou základnu a protesty proti vystěhování

Ke střetům dochází v době zvýšeného napětí ve východním sektoru Jeruzaléma a na Západním břehu Jordánu, dvou palestinských územích okupovaných od války z roku 1967 Izraelem. Izrael tehdy připojil východní Jeruzalém ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Dříve během pátku zastřelily izraelské bezpečnostní složky dva Palestince poté, co tři muži začali střílet na izraelskou základnu na Západním břehu Jordánu. Ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh Palestinci mezitím demonstrují denně zhruba týden. Protesty souvisejí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domů se hodlají nastěhovat židovští osadníci.

Reakce: Výzvy k deeskalaci i slova o „nebezpečné hře“

Americké ministerstvo zahraničí nad současnou situací v Jeruzalémě vyjádřilo hluboké znepokojení a vyzvalo obě strany k deeskalaci. Zároveň vyjádřilo znepokojení nad hrozícím vystěhováním Palestinců. K uklidnění situace vyzvala všechny účastníky konfliktu i Moskva.

Jordánsko, které s Izraelem uzavřelo mírovou dohodu v roce 1994 a je správcem komplexu, v němž se nachází mešita al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm, označilo „pokračující ilegální aktivity a provokativní kroky Izraele“ za „nebezpečnou hru“. 

Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamas, které vládne v Pásmu Gazy, Muhammad Díf, tento týden varoval Izrael, že za vyhánění Palestinců z východního Jeruzaléma draze zaplatí.

„Násilí a jeho podněcování je nepřijatelné… Evropská unie vyzývá izraelské úřady, aby okamžitě jednaly a snížily současné napětí v Jeruzalémě,“ uvedl mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella.

„Útoky na nevinné lidi, kteří se modlí, jsou jasným terorem,“ uvedl tiskový mluvčí tureckého prezidenta Fahrettin Altun. „Takové útoky na Palestince jsou proti těm nejzákladnějším lidským právům,“ dodal mluvčí.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE) odsoudily plány na vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domovů se mají nastěhovat židovští osadníci a o jejichž případu nyní rozhoduje soud. SAE, které s Izraelem loni normalizovaly vztahy, odsoudily i násilí v hlavním městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...