U mešity al-Aksá v Jeruzalémě se střetli Palestinci s izraelskou policií, přes dvě stě lidí je zraněných

3 minuty
Události ČT: Střety v Jeruzalémě
Zdroj: ČT24

Při střetech mezi Palestinci a izraelskou policií na Chrámové hoře u mešity al-Aksá utrpělo zranění na 230 lidí. Devadesát jich skončilo v nemocnici, většinou po zásahu gumovou municí. V Jeruzalémě se po týdnech nepokojů očekává násilí i v dalších dnech. K uklidnění situace vyzvaly USA, Evropská unie či Rusko. Turecko blízkovýchodní zemi obvinilo z teroru vůči nevinným.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě.

V pátek večer u mešity opět propuklo násilí, když izraelská policie na místě posílila nasazení v době večerních modliteb. Věřící směrem k policii házeli židle, boty a kamení, načež policie začala střílet gumovými projektily, použila slzný plyn a zábleskové granáty.

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že kvůli zraněním bylo hospitalizováno 88 lidí. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zranily 83 lidí gumové projektily, přičemž dva lidé byli zasaženi do oka, dva mají vážná poranění hlavy a dva zlomené čelisti. Podle zdravotníků bylo zraněno minimálně šest izraelských policistů, sama izraelská policie informovala o sedmnácti zraněných členech, z nichž je polovina v lékařské péči v nemocnici.

„Na všechny násilné nepokoje, výtržnosti a útoky na naše síly tvrdě odpovíme,“ uvedla policie v prohlášení v noci na sobotu.

Izraelské bezpečnostní složky posílily své jednotky v Jeruzalémě, protože očekávaly problémy po poledních muslimských modlitbách. Na poslední pátek postního měsíce ramadánu bývá na modlitbách obrovská účast, na Chrámové hoře, kde stojí i mešita al-Aksá, se tentokrát sešlo kolem sedmdesáti tisíc věřících.

Útok na izraelskou základnu a protesty proti vystěhování

Ke střetům dochází v době zvýšeného napětí ve východním sektoru Jeruzaléma a na Západním břehu Jordánu, dvou palestinských územích okupovaných od války z roku 1967 Izraelem. Izrael tehdy připojil východní Jeruzalém ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Dříve během pátku zastřelily izraelské bezpečnostní složky dva Palestince poté, co tři muži začali střílet na izraelskou základnu na Západním břehu Jordánu. Ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh Palestinci mezitím demonstrují denně zhruba týden. Protesty souvisejí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domů se hodlají nastěhovat židovští osadníci.

Reakce: Výzvy k deeskalaci i slova o „nebezpečné hře“

Americké ministerstvo zahraničí nad současnou situací v Jeruzalémě vyjádřilo hluboké znepokojení a vyzvalo obě strany k deeskalaci. Zároveň vyjádřilo znepokojení nad hrozícím vystěhováním Palestinců. K uklidnění situace vyzvala všechny účastníky konfliktu i Moskva.

Jordánsko, které s Izraelem uzavřelo mírovou dohodu v roce 1994 a je správcem komplexu, v němž se nachází mešita al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm, označilo „pokračující ilegální aktivity a provokativní kroky Izraele“ za „nebezpečnou hru“. 

Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamas, které vládne v Pásmu Gazy, Muhammad Díf, tento týden varoval Izrael, že za vyhánění Palestinců z východního Jeruzaléma draze zaplatí.

„Násilí a jeho podněcování je nepřijatelné… Evropská unie vyzývá izraelské úřady, aby okamžitě jednaly a snížily současné napětí v Jeruzalémě,“ uvedl mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella.

„Útoky na nevinné lidi, kteří se modlí, jsou jasným terorem,“ uvedl tiskový mluvčí tureckého prezidenta Fahrettin Altun. „Takové útoky na Palestince jsou proti těm nejzákladnějším lidským právům,“ dodal mluvčí.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE) odsoudily plány na vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domovů se mají nastěhovat židovští osadníci a o jejichž případu nyní rozhoduje soud. SAE, které s Izraelem loni normalizovaly vztahy, odsoudily i násilí v hlavním městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 14 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 17 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...