Izrael tvrdí, že našel tunel pod nemocnicí Šífa. Vstup do podzemí je však riskantní

Izraelské obranné síly (IDF) v neděli oznámily, že v areálu nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezly tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívají, že ho využívalo teroristické hnutí Hamás. Izraelští vojáci učinili nález při prohledávání nemocnice, spustit se pod zem je však pro ně velmi riskantní, protože tamní prostředí eliminuje jejich početní a technologickou převahu. Vstupy do tunelů ovšem nelze vyhodit do povětří, protože Hamás ve svém podzemí zřejmě drží rukojmí unesená 7. října, míní zahraniční média.

Podle sdělení armády se tunel pod nemocnicí Šífa nalézá zhruba deset metrů pod povrchem a na jeho konci jsou obrněné dveře. „Tento druh dveří používá teroristická organizace Hamás, aby zabránila vstupu našich jednotek do svých velitelských stanovišť a podzemních struktur,“ uvedly IDF. Informace armády není možné nezávisle ověřit.

Tunel je podle vojáků dalším důkazem, že palestinské hnutí Hamás používalo největší nemocnici v Pásmu Gazy pro své vojenské účely. Tím si podle IDF vzalo zařízení jako živý štít. Hamás dlouhodobě popírá, že má své vojenské základny v nemocnicích.

Izraelská armáda v neděli večer zveřejnila videa, o kterých tvrdí, že pocházejí z bezpečnostních kamer v nemocnici. Podle izraelských představitelů jsou na snímcích vidět dva lidé, které unesli ozbrojenci hnutí Hamás při útoku ze 7. října. Jedná se o jednoho nepálského a jednoho thajského občana. Jeden z nich je viditelně zraněn a leží na lůžku. „Tyto záznamy dokazují, že teroristická skupina Hamás použila nemocnici Šífa jako teroristické zařízení v samotný den masakru (míněno 7. října),“ uvedla armáda. 

Největší nemocnici v Pásmu Gazy od soboty opustilo několik tisíc pacientů, lékařů i lidí, kteří tam nalézali úkryt. V zařízení zůstávají tři stovky pacientů, které zatím nebylo možné převézt, a několik desítek zdravotníků, napsala agentura Reuters. Mise expertů OSN a Světové zdravotnické organizace v sobotu uvedla, že nemocnice nemůže dále fungovat, protože jí chybí voda, jídlo, elektřina i paliva.

Vstup do tunelů

„Vstoupit do tunelů znamená taktickou výzvu. Mnohé její aspekty nelze řešit bez specializovaného vybavení,“ napsal John Spencer, vedoucí katedry městských válečných studií ve West Pointu, v článku zveřejněném na internetových stránkách Institutu moderní války. „V závislosti na jejich hloubce a ventilaci vzduchu nelze být v některých tunelech bez dýchacích přístrojů,“ dodal podle serveru The Guardian. 

Problém je i s viditelností nebo s komunikací, míní Spencer. „Většina vojenských brýlí pro noční vidění je závislá na určitém množství okolního světla a nemůže fungovat, pokud je zcela tma. Jakékoli vojenské navigační a komunikační zařízení, které je závislé na satelitních signálech nebo na vysílání radiových vln, nebude v podzemí fungovat,“ řekl.

„Zbraň vystřelená ve stísněných prostorách tunelů může vyvolat omračující efekt, který může zasáhnout samotného střelce. Jediný obránce může udržet úzký tunel proti mnohem větší přesile.“ dodal akademik.

Podle Spencera Hamás vybudoval systémy tunelů, aby měl čas zpomalit IDF a aby mezinárodní společenství řeklo, že škody, které se dějí na povrchu, jsou příliš velké a svět je musí zastavit. „Hamás přežije, aby mohl bojovat další den,“ popsal akademik plán teroristické organizace.  

V tunelech zřejmě zůstávají rukojmí

V minulosti Izrael objevené tunely jednoduše uzavřel a vstupy do nich vyhodil do povětří, ale to tentokrát nebude fungovat, protože v nich jsou téměř jistě držena rukojmí, napsal server CBS News. Pětaosmdesátiletá Yocheved Lifshitzová byla jednou z nich. Po svém propuštění popsala, že byla nucena pod Gazou projít obrovskou sítí tunelů, která „vypadá jako pavučina“. 

Tunely jsou atraktivním válečným nástrojem již od středověku. Dnes poskytují militantním skupinám, jako je Hamás, výhodu v asymetrické válce a tím minimalizují některé technologické výhody vyspělejších armád, jako jsou IDF.

Tunely Hamásu se od tunelů al-Káidy v afghánských horách nebo Vietkongu v džunglích jihovýchodní Asie liší tím, že se nachází pod jednou z nejhustěji osídlených oblastí planety.

„S tunely je vždycky těžké se vypořádat, nechápejte mě špatně, v jakémkoli kontextu, i když jsou v hornaté oblasti, ale když jsou v městské oblasti, pak je všechno složitější – taktické aspekty, strategické aspekty, operační aspekty a samozřejmě ochrana, kterou chcete zajistit pro civilní obyvatelstvo,“ řekla pro CNN Daphne Richemond-Baraková, která je vedoucí pracovnicí Lieberova institutu pro právo a Institut pro moderní vedení války na americké vojenské akademii West Point. 

Strategie boje v tunelech

Stejně jako se zdokonalily tunely, zdokonalila se i strategie boje proti nim. Izrael vybudoval podzemní protitunelovou bariéru vybavenou senzory pod plotem, který se táhne přes celou hranici s Gazou, uvedl server Axios. 

Během války v roce 2014 mezi Hamásem a Izraelem zahájily IDF pozemní ofenzivu do Gazy s cílem zničit části systému tunelů, ale podle RAND Corporation se jejich jednotky potýkaly s problémy při jejich odhalování, boji v nich a demolici.

Na základě poučení z této války a operace proti Hizballáhu v roce 2018 Izrael posílil výcvik svých vojáků v boji v tunelech. Využívá k tomu například brýle pro virtuální realitu. Vyvinul také nové technologie pro detekci a bourání tunelů a také robotické platformy pro mapování a boj v podzemním prostředí.

Pokusy Izraele likvidovat tunely ze vzduchu, včetně masivních bomb typu „bunker buster“, však v minulosti často vedly k civilním obětem, protože Hamás je záměrně budoval pod civilní infrastrukturou.

Podle Richemond-Barakové je v případě eliminace významu tunelů zapotřebí komplexní přístup, který by využíval vizuální zpravodajství, monitorování hranic, a dokonce spolupráce s civilisty, aby dávali pozor na cokoliv podezřelého. „Neexistuje žádné spolehlivé řešení, jak se vypořádat s hrozbou tunelu,“ řekla. „Pro tunely neexistuje žádný Iron Dome,“ dodala.

Kopáči tunelů používají pouze základní nástroje, tvrdí odborníci

Gaza je od roku 2007 uzavřená pozemní, námořní a leteckou blokádou Izraele a pozemní blokádou Egypta. Předpokládá se, že nedisponuje takovým typem masivních strojů, které se obvykle používají k budování tunelů hluboko pod zemí. Odborníci tvrdí, že kopáči používající pouze základní nástroje se pravděpodobně prokopali hluboko pod zem, aby vykopali síť, která je napojena na elektřinu a vyztužena betonem. Izrael dlouhodobě obviňuje Hamás, že na stavbu tunelů odklání beton určený pro civilní a humanitární účely.

Hamás v roce 2021 prohlásil, že pod Gazou vybudoval tunely v délce 500 kilometrů, i když není jasné, zda je tento údaj přesný, nebo jde o záměrné nadsazování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po další vlně ruských útoků hlásí oběti

Kyjevem v noci na středu opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další masivní raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, napsal web deníku The Kyiv Independent. Ruské útoky si podle kyjevských úřadů vyžádaly nejméně dva mrtvé, píše agentura Reuters. Nejnovější údery přišly v den, kdy slaví 74. narozeniny ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruští vojáci zahájili v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
05:04AktualizovánoPrávě teď‌‌

„Nevím, co pomsta přinese.“ Izraelce 7. říjen traumatizoval

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.
před 3 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 3 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.