Izrael odsouhlasil výstavbu 800 nových bytových jednotek v osadách na Západním břehu. Nové stavební plány pro osadníky se schvalují několikrát do roka, tentokrát ale vše probíhá v choulostivém období před nástupem nového amerického prezidenta. Izraelci i Palestinci tak napjatě čekají na postoje Joea Bidena, který má s regionem i s kontroverzemi okolo budování osad své zkušenosti coby bývalý viceprezident Baracka Obamy.
Všude na Západním břehu lze vidět stavební aktivitu. Například ve městě Ariel se buduje 900 nových bytů. O pár kilometrů dál stojí osada Lešem, která byla ještě před deseti lety jenom kamenitým kopcem. Teď v ní bydlí víc než dva tisíce lidí a osada se nadále rozšiřuje a modernizuje.
V osadách na Západním břehu Jordánu žije přes 450 tisíc lidí. Některé z nich mají životní standard na západní úrovni, jiné, často ty mladší, mají spíše provizorní zástavbu. Téměř půl milionu Izraelců na Západním břehu – a je jedno, jestli žijí v osadách velkých, nebo malých považuje novou výstavbu za něco přirozeného.
„Věříme, že Izraelci i naše vláda rozumí tomu, že my osadníci jsme obyvateli samotného srdce naší vlasti. Podobného, jakým je Praha pro Čechy,“ říká Josi Dagan, předseda okresu Šomron na Západním břehu.
Izraelská vláda nově odsouhlasila výstavbu osmi set nových bytů ve všech osadách. Do plánů narychlo zařadila i stovku domů v osadě Tal Menaše, v níž koncem prosince zavraždil palestinský útočník místní ženu. Palestinská autonomie proti stavebním plánům protestuje.
„Izraelské osady jsou nelegální a oznámení o 800 nových koloniálních bytových jednotkách jen vyhrocuje agresi vůči Palestincům,“ tvrdí člen palestinského vedení Wazíl Abú Júsef.
Faktor Biden
Spor se táhne již několik desítek let, v minulých čtyřech byl ale Izraelcům silně nakloněn americký prezident Donald Trump. Od 20. ledna se ale chopí úřadu demokrat Joe Biden a lze očekávat, že jeho přístup se bude od Trumpova lišit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice sklidil aplaus od pravicových voličů, ale kritiku od opozice za to, že nastupujícího prezidenta provokuje. „Je to nezodpovědný krok. Bidenova vláda se ještě neujala úřadu a naše vláda nás už vede do zbytečné konfrontace,“ říká o chování premiéra Jair Lapid, lídr opoziční strany Ješ atid.
Něco podobného už se jednou dělo. Před jedenácti lety mířil do Izraele Biden jako tehdejší viceprezident. Jednání s Netanjahuem ale přehlušila zpráva, že prakticky ve stejný den Izrael schválil nové stavební plány ve Východním Jeruzalémě, a následovala diplomatická roztržka.
„Rozhodnutí izraelské vlády posunout stavební plány na výstavbu ve Východním Jeruzalémě podkopává důvěru. Důvěru, kterou právě teď potřebujeme,“ řekl tehdy Biden.
Od skandálu uplynula jedna dekáda a urgentnost řešení izraelsko-palestinského sporu opadla. Židovský stát má nové spojence v Perském zálivu. Téměř jisté ale je, že postoj nového amerického prezidenta k výstavbě osad nebude tak vstřícný jako za vlády Donalda Trumpa. Nejde tak zdaleka jen o osm set nových domů na kopcích Západního břehu, ale o kalibraci vztahů mezi Jeruzalémem a Washingtonem.
