Íránský prezident hrozí Londýnu odplatou. Britský tanker dostal doprovod, druhý čeká u saúdských břehů

Íránský prezident Hasan Rouhání varoval Velkou Británii před důsledky zadržení supertankeru u Gibraltaru z minulého týdne. Íránské revoluční gardy už dříve pohrozily, že v odvetě zadrží britské plavidlo. Londýn má obavy o bezpečnost svých lodí, jeden ropný tanker už proto na cestu Hormuzským průlivem doprovázela fregata, druhý zatím vyčkává u saúdského pobřeží.

Britské úřady u Gibraltaru na jihu Pyrenejského poloostrova minulý čtvrtek zadržely íránský supertanker, který podle Londýna převážel ropu do válkou zmítané Sýrie v rozporu se sankcemi EU.

Na pomoc vyjely fregaty

Rouhání to označil za „ničemný, chybný“ krok ze strany Londýna. „Vyvoláváte nejistotu a v budoucnu pocítíte dopady svého jednání,“ prohlásil íránský prezident. „Teď, když chce jeden z vašich tankerů proplout (blízkovýchodním) regionem, musíte přivolat své fregaty (jako doprovod), protože máte strach,“ dodal.

Podle britského tisku fregata britského námořnictva Montrose doprovázela v úterý na cestě Hormuzským průlivem britský tanker Pacific Voyager.

Další britský ropný tanker British Heritage podle deníku The Daily Telegraph v současné době vyčkává u pobřeží Saúdské Arábie.

Plavidlo British Heritage mělo o víkendu dorazit do iráckého přístavu Basra, odkud mělo dopravit ropu do severozápadní Evropy, nečekaně se ale obrátilo. Londýn se obává, že by Írán mohl jeho lodě zastavit v odvetě za zadržení íránského tankeru Británií, napsal The Daily Telegraph.

Napětí kolem Íránu roste od chvíle, kdy Spojené státy odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s islámskou republikou z roku 2015 a uvalily na Teherán nové sankce. Írán následně oznámil, že některé závazky z dohody přestává plnit.

Írán nadlimitně obohacuje uran, potvrdila MAAE na krizovém zasedání

V pondělí Írán sdělil, že již obohacuje uran na více než 3,67 procenta, což byl limit stanovený mezinárodní smlouvou. Předtím Teherán uvedl, že překročil 300kilogramový limit zásob nízko obohaceného uranu.

Představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na středečním krizovém zasedání konstatovali, že Írán obohacuje uran na 4,5 procenta. Před uzavřením dohody v roce 2015 to bylo 20 procent.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že Írán tajně obohacuje uran už dlouho, a prohlásil, že sankce vůči Teheránu budou brzy výrazně zpřísněny. Íránský velvyslanec při MAAE Kazím Gharíb Abádí v reakci na Trumpova slova uvedel, že veškeré íránské aktivity MAAE monitoruje a dohlíží i na jadernou dohodu s mocnostmi.

Spojené státy obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. Rouhání ale ve středu zopakoval, že jadernou energii využívá výhradně k mírovým účelům. Podle íránského prezidenta rozhodnutí zvýšit obohacování uranu přispěje k produkci paliva pro jaderné elektrárny a k dalším mírovým účelům, což je plně v souladu s mezinárodní jadernou dohodou.

Smlouva, k jejímž signatářům patřily kromě USA také Írán, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko, zmírňuje protiíránské hospodářské sankce výměnou za zpomalení íránského jaderného programu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví zdůraznil, že Írán chce jadernou dohodu dodržovat, pokud budou realizovány hospodářské části dohody výhodné pro Teherán.

„Írán nemá žádný skutečný důvod rozšiřovat svůj jaderný program a nelze to chápat jinak, než jako hrubý a očividný pokus vymámit peníze z mezinárodního společenství,“ uvedlo zastoupení USA při MAAE. Spojené státy podle něj daly najevo, že jsou otevřeny jednáním bez předběžných podmínek a nabízí Íránu možnost úplné normalizace vztahů.

USA chtějí novou smlouvu, kterou potvrdí Kongres

Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook televizi Al-Džazíra řekl, že Spojené státy chtějí tuto dohodu nahradit novou smlouvou, kterou by schválil také americký Kongres. Prezident Donald Trump současnou dohodu ostře kritizoval. Podle Trumpovy vlády jednou z chyb bylo i to, že ji oficiálně neratifikoval Kongres. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 38 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...