Indie a Británie uzavřely obranný pakt. Vztahy nebyly nikdy tak dobré jako nyní, prohlásil Johnson

Indický premiér Naréndra Módí a předseda britské vlády Boris Johnson se v Dillí shodli na nutnosti příměří na Ukrajině a podepsali novou obrannou dohodu. Obě země plánují i partnerství v oblastech technologií, vědy a zdravotnictví. Johnson po setkání prohlásil, že by chtěl, aby státy do konce října dojednaly smlouvu o volném obchodu, informovala agentura Reuters.

Británie má Indii pomoci s vývojem vlastních stíhacích letadel. Společnou obrannou spolupráci chtějí státy uplatňovat na moři, na zemi, ve vzduchu, vesmíru a kybernetickém prostoru. „Hrozby nátlaku ze stran autokracií jsou teď vyšší než dřív, a proto je důležité, abychom prohloubili naši spolupráci,“ prohlásil britský premiér na společné tiskové konferenci.

Západ se od počátku ruské invaze na Ukrajinu snaží přimět Indii, aby snížila svoji závislost na Rusku. Ta na Moskvu spoléhá především s dodávkami vojenského vybavení, které Rusko nabízí levněji než například Británie. Podíl ruské ropy je v celkovém objemu spotřeby Indie malý, kvůli poskytnutým slevám se však počet dovezených barelů zvyšuje.

Indická diplomacie je ve vyjádřeních k válce na Ukrajině opatrná. Na plénu OSN odsoudila zabíjení civilistů v ukrajinské Buče, zdržela se ale hlasování o rezolucích odsuzujících ruskou invazi a nepřipojila se ani k mezinárodní kritice ruského prezidenta Vladimira Putina. Nepřijala také sankce, které na Rusko uvaluje například i Jižní Korea a Japonsko.

Technologická spolupráce

Kromě obrany se má rozšiřující spolupráce mezi Londýnem a Novým Dillí týkat především technologií, vědy, energetiky a zdravotnictví. Konkrétně by mohlo jít o vodíkové technologie, elektromobily, solární a větrnou energii a umělou inteligenci. Johnson označil indické IT technologie za pozoruhodné. „Vytváříme vývozní povolení Indii na míru. Snížíme byrokracii i délku přepravy,“ slíbil britský premiér.

Pro dokončení obchodní dohody mezi oběma státy bude důležité rozvolnění obchodních pravidel a zmírňování podmínek, za kterých mohou Indové studovat a pracovat v Británii. Ještě před vstupem do prezidentského paláce Johnson prohlásil, že vztahy obou zemí „nikdy nebyly tak dobré a silné jako nyní“.

Indie je pro Británii patnáctým největším obchodním partnerem. K třetímu čtvrtletí 2021 tvořil byznys s Indií 1,7 procenta britského zahraničního obchodu. Indie je jednou z nejrychleji rostoucích světových ekonomik a po Číně druhou nejlidnatější zemí. Počet obyvatel obou asijských velmocí se pohybuje kolem 1,4 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
13:06Aktualizovánopřed 18 mminutami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 53 mminutami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 1 hhodinou

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 8 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 9 hhodinami
Načítání...