Některé indické školy studentkám zakazují nosit hidžáb, muslimové se proti tomu bouří

8 minut
Horizont ČT24: Muslimky protestují proti zákazu hidžábů v indických školách
Zdroj: ČT24

Několik škol v indickém státu Karnátaka zakázalo nošení hidžábů ve třídách, což vyvolalo protesty místní muslimské komunity. Vláda nicméně zákaz podpořila a nepřímo rozšířila. Podle kritiků tím omezuje svobodu vyznání, podle zastánců vytlačuje náboženství ze škol, které podle nich mají být sekulární.

Devatenáctileté Muskaan Khanové bránila ve vstupu do školy skupina mladých mužů. Vadil jim její hidžáb. Nakonec se do budovy dostala s pomocí zaměstnanců a k nelibosti mladíků se šafránovými šátky spojovanými s hinduistickými nacionalistickými skupinami.

Z incidentu je videozáznam, jehož prostřednictvím se Khanová stala nechtěnou tváří vzdoru muslimských studentek proti zákazu nosit šátky ve třídách. Ten v lednu zavedlo několik středních a vysokých škol v jednašedesátimilionovém státě Karnátaka na jihozápadě Indie.

„Indie je jednotná. Každé náboženství je svobodné. Oni vyznávají svou kulturu, já zase tu svou,“ brání se Khanová. „Starší sestry z našich rodin prošly školami a studovaly v hidžábech. Pravidlo sundat si ho před vstupem do školy přišlo až teď. Chceme obojí: vzdělání i hidžáb,“ argumentuje další muslimská studentka.

Vláda soukromé školy v jejich rozhodnutí podpořila a zákaz nepřímo rozšířila i na další vzdělávací instituce. Podle kritiků takto kabinet rozhodl kvůli blížícím se volbám, které budou testem popularity premiéra Naréndra Módího. Módí pochází z radikálních hinduistických kruhů a zemi vládne od roku 2014.

„Proč spor vygradoval do té současné podoby, by skutečně mohlo souviset s volbami v Uttarpradéši, které začaly. Uttarpradéš je sice na opačném konci Indie, až na severu ale je to nejlidnatější indický stát a on je politicky klíčový,“ potvrzuje indolog Jiří Krejčík.

Podle něj je Módí pod tlakem, protože před dvěma měsíci musel odvolat zemědělské zákony, proti nimž se více než rok protestovalo. „Jeden z těch důvodů je, že (Módí) zjistil, že se mu může rozpadnout venkovské voličstvo do menších bloků, které budou volit konkurenční strany.“ Apelem na hinduismus je chce znovu získat.

Proti zákazu se protestuje

Muslimky vyšly kvůli zákazu do ulic. Na stejná místa ale přicházejí také hinduističtí studenti, kteří ho naopak podporují. „Uniforma je stejná pro každého, ať už je hinduista, muslim, nebo křesťan. Měly by dodržovat nošení uniformy a hidžáb nechat mimo školu,“ stěžuje si Shravan Kumar.

Kvůli zvýšenému napětí mezi menšinovými muslimy a hinduisty uzavřel guvernér státu Karnátaka školy na tři dny. „Některé studentky nosí hidžáb, další skupina kvůli tomu nosí šafránové šátky. Spor mezi těmito skupinami představuje pro školu problém,“ komentuje situaci zástupce střední školy Naveen Shetty.

Muslimy podpořil vysokoškolák a raper Shumais Nazar, který se na konci ledna s dalšími umělci zúčastnil protestu proti zákonu o občanství. Indie totiž občanství od roku 2019 uděluje uprchlíkům z okolních států jen v případě, že nevyznávají islám.

V Indii žije celkově 204 milionů muslimů, což je téměř deset procent všech lidí toho vyznání na světě. V zemi patří mezi nejchudší vrstvy obyvatelstva. Útlaku ze strany premiéra Módího čelí dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...