Některé indické školy studentkám zakazují nosit hidžáb, muslimové se proti tomu bouří

Nahrávám video

Několik škol v indickém státu Karnátaka zakázalo nošení hidžábů ve třídách, což vyvolalo protesty místní muslimské komunity. Vláda nicméně zákaz podpořila a nepřímo rozšířila. Podle kritiků tím omezuje svobodu vyznání, podle zastánců vytlačuje náboženství ze škol, které podle nich mají být sekulární.

Devatenáctileté Muskaan Khanové bránila ve vstupu do školy skupina mladých mužů. Vadil jim její hidžáb. Nakonec se do budovy dostala s pomocí zaměstnanců a k nelibosti mladíků se šafránovými šátky spojovanými s hinduistickými nacionalistickými skupinami.

Z incidentu je videozáznam, jehož prostřednictvím se Khanová stala nechtěnou tváří vzdoru muslimských studentek proti zákazu nosit šátky ve třídách. Ten v lednu zavedlo několik středních a vysokých škol v jednašedesátimilionovém státě Karnátaka na jihozápadě Indie.

„Indie je jednotná. Každé náboženství je svobodné. Oni vyznávají svou kulturu, já zase tu svou,“ brání se Khanová. „Starší sestry z našich rodin prošly školami a studovaly v hidžábech. Pravidlo sundat si ho před vstupem do školy přišlo až teď. Chceme obojí: vzdělání i hidžáb,“ argumentuje další muslimská studentka.

Vláda soukromé školy v jejich rozhodnutí podpořila a zákaz nepřímo rozšířila i na další vzdělávací instituce. Podle kritiků takto kabinet rozhodl kvůli blížícím se volbám, které budou testem popularity premiéra Naréndra Módího. Módí pochází z radikálních hinduistických kruhů a zemi vládne od roku 2014.

„Proč spor vygradoval do té současné podoby, by skutečně mohlo souviset s volbami v Uttarpradéši, které začaly. Uttarpradéš je sice na opačném konci Indie, až na severu ale je to nejlidnatější indický stát a on je politicky klíčový,“ potvrzuje indolog Jiří Krejčík.

Podle něj je Módí pod tlakem, protože před dvěma měsíci musel odvolat zemědělské zákony, proti nimž se více než rok protestovalo. „Jeden z těch důvodů je, že (Módí) zjistil, že se mu může rozpadnout venkovské voličstvo do menších bloků, které budou volit konkurenční strany.“ Apelem na hinduismus je chce znovu získat.

Proti zákazu se protestuje

Muslimky vyšly kvůli zákazu do ulic. Na stejná místa ale přicházejí také hinduističtí studenti, kteří ho naopak podporují. „Uniforma je stejná pro každého, ať už je hinduista, muslim, nebo křesťan. Měly by dodržovat nošení uniformy a hidžáb nechat mimo školu,“ stěžuje si Shravan Kumar.

Kvůli zvýšenému napětí mezi menšinovými muslimy a hinduisty uzavřel guvernér státu Karnátaka školy na tři dny. „Některé studentky nosí hidžáb, další skupina kvůli tomu nosí šafránové šátky. Spor mezi těmito skupinami představuje pro školu problém,“ komentuje situaci zástupce střední školy Naveen Shetty.

Muslimy podpořil vysokoškolák a raper Shumais Nazar, který se na konci ledna s dalšími umělci zúčastnil protestu proti zákonu o občanství. Indie totiž občanství od roku 2019 uděluje uprchlíkům z okolních států jen v případě, že nevyznávají islám.

V Indii žije celkově 204 milionů muslimů, což je téměř deset procent všech lidí toho vyznání na světě. V zemi patří mezi nejchudší vrstvy obyvatelstva. Útlaku ze strany premiéra Módího čelí dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...