Hollande, Merkelová i Porošenko se společně postavili za Savčenkovou

Prezidenti Ukrajiny, Francie a německá kancléřka vyzvali Kreml k propuštění ukrajinské letkyně Nadije Savčenkové, odsouzené v Rusku k 22 letům vězení. Trojice po telefonu hovořila také o neklidné oblasti na východě Ukrajiny, ale i o nástupu nové ukrajinské vlády.

Sám šéf Kremlu Vladimir Putin při úterní televizní debatě s občany nebyl ohledně Savčenkové příliš sdílný. Po jejím skončení pouze uvedl, že Moskva je kvůli případu v kontaktu s ukrajinským vedením. „V podobných záležitostech není radno předbíhat událostem,“ řekl novinářům Putin, aniž by uvedl další podrobnosti.

Jako důstojnice ukrajinského letectva Savčenková v červnu 2014 údajně navedla palbu ukrajinských jednotek do oblasti východoukrajinského Luhansku. V důsledku toho zahynuli 17. června 2014 ruští novináři Igor Korneljuk a Anton Vološin. Do Ruska se podle žaloby dostala jako uprchlice.

Kontroverzní případ ukrajinské pilotky
Zdroj: Reuters

Advokáti Savčenkové ale tvrdí, že separatisté zajali její klientku ještě dříve, než k neštěstí došlo, a pak ji předali ruským úřadům. Sama Savčenková se hájí, že jen plnila svou povinnost a v řadách dobrovolnického praporu Ajdar bojovala za vlast na ukrajinském území a neuznává právo Ruska ji soudit.

Podle západních diplomatů jde o vykonstruovaný proces. „Je třeba tu ženu zachránit,“ říká třeba český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ukrajinka jakoukoli vinu popírá, ale proti rozsudku se odmítla odvolat, protože v tom prý nevidí žádný smysl.

Bude Savčenková vyměněna za zajatce?

Moskva chce podle agentury Interfax vyměnit Savčenkovou za propuštění Viktora Buta a Konstantina Jarošenka, kteří jsou v amerických věznicích za obchodování se zbraněmi, respektive pašování drog.

Již dříve se spekulovalo o možnosti, že by Savčenková mohla být vyměněna za ruské občany Jevgenije Jerofejeva a Alexandra Alexandrova. Ty ukrajinští vojáci zajali loni v květnu v přestřelce se separatisty na východě Ukrajiny a nyní jsou souzeni v Kyjevě jako teroristé. Podle Kyjeva jde o příslušníky ruských speciálních sil, ruské ministerstvo obrany tvrdí, že z armády odešli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 7 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...