Ruská kontrarozvědka FSB nabízela Olegu Sencovovi kratší vězení výměnou za to, že bude vypovídat proti ukrajinským politikům. Režisér to řekl v rozhovoru pro ČT v Evropském parlamentu, kde převzal Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Udělena mu byla už loni, tehdy si ale v Rusku odpykával dvacetiletý trest za odmítání ruské anexe Krymu a za údajné plánování teroristických útoků na poloostrově. Ruské úřady Sencova propustily letos v září v rámci výměny vězňů mezi Moskvou a Kyjevem. Ve Štrasburku se s ním sešel zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
FSB mi nabízela kratší vězení, pokud budu vypovídat proti Ukrajincům, řekl ČT Sencov
Události, komentáře: Rozhovor s režisérem Sencovem (zdroj: ČT24)
Andrej Sacharov, Nelson Mandela, Václav Havel. Tři jména, která jste (ve své řeči) v europarlamentu zmínil. Jak se cítíte, když jste mezi těmito jmény?
Ve své otázce jste už dal odpovědi, když jste je jmenoval. Ti lidé jsou pro mě příkladem opravdových bojovníků s režimem a vlastenců své země. Pro mě byli příkladem vždy až do dneška a pro mě je velkou ctí a odpovědností se mezi ně dostat. Snažím se žít tak, abych odpovídal jejich reputaci.
Mluvíte o odpovědnosti. Jak ji pociťujete?
Odpovědnost je v tom, že když člověk dostane Cenu Andreje Sacharova, kterou dostal svého času Mandela i Václav Havel, tak nemůže konat něco nedůstojného, nemůže si dovolit lhát, dělat věci pro slušného člověka nepřijatelné. Nejde o nějakou popularitu nebo politickou pozornost, ale o morální autoritu, aby byl člověk na té úrovni.
Když mluvíme o Vaší dnešní (úterní) řeči, také jste varoval Evropský parlament před Vladimirem Putinem. Proč?
Já to vnímám jako věc, o které jsem zcela přesvědčen. Putin okupoval dvě naše oblasti, podnikl agresi, je vinen smrtí třinácti tisíc lidí a tří set cestujících malajsijského Boeingu. Má jenom povrchní masku, kterou však zakrývá své nitro jako člověk dravý a krutý.
Já sám jsem z Krymu a prezident přijel dva roky před těmi událostmi na nějaký festival, zpíval ukrajinské písně, říkal, že otázka hranice je navždy vyřešena, že Krym je Ukrajina. A teď vede takovéhle řeči, které vykládá Macronovi a jiným. Po dvou letech se pokusil ukrást Donbas a obsadil Krym. Jak mu může někdo věřit?
S ohledem na to, co říkáte – když se ohlédnete na rok 2014, máte odpověď na to, proč jste vlastně byl vězněn?
Je to docela jednoduché. Nebyla to speciální volba právě mé osoby. (Ruská kontrarozvědka) FSB měla za úkol vytvořit podvrženou organizaci, aby mohla říci – podívejte, Ukrajina se snaží vyrvat Krym násilně. Bylo to těsně před volbami prezidenta v roce 2014, kdy byl zvolen (Petro) Porošenko. Pochytali všemožné aktivisty, mučili je a ti vypovídali proti jiným. Takhle jsem byl vybrán já jako člověk, který měl docela dobré vazby na Krym i na (ukrajinské prozápadní hnutí) Majdan.
Tak mi nabídli takový handl. Když budu ochoten vypovídat proti některému z vedoucích politických činitelů Ukrajiny, že to vychází od něho, tak dostanu sedm let jako komplic. Ale když to odmítnu, tak ze mě udělají organizátora a dostanu dvacet. Já jsem to ihned odmítl a dostal jsem těch dvacet, jak mi FSB slíbila. Potom se teprve dozvěděli, že jsem režisér. Předtím je zajímalo hlavně to, že jsem aktivista Majdanu.
Jaké byly podmínky ve vězení a jak s vámi zacházela policie?
Policie se mnou zacházela velmi špatně, pro ně jsem nepřítel. Jsem z Ukrajiny, jsem pro ně v jejich chápání banderovec, fašista, a dokonce zrádce. Jsem pokrevně Rus, ale nepodporuji Rusko, nepodporuji Putina, a proto jsem pro ně byl nepřítel a podle toho se ke mně chovali.
Vězení byla malinká místnost dva na tři metry, železná postel, železný stolek, železná stolička, to všechno přimontované k podlaze, a malé zamřížované okénko vysoko, aby člověk nevěděl, co se děje venku. Malá díra místo záchodové mísy a umyvadlo, nic víc.
Na vaši podporu vzniklo velké hnutí, mimo jiné i v Česku.
Tahle práce na mezinárodní podpoře věnované mně i dalším politickým vězňům byla důležitá. Já jsem jistě nebyl sám, dosud je dalších sto lidí v ruských vězeních, především Tataři. Asi dvě stě lidí je ve vězeních, kde jsou zadržováni doněckými separatisty, ozbrojenci podporovanými Ruskem. O mně se prostě víc mluvilo. Já jsem to samozřejmě slyšel, jsem za to velmi vděčný. Všem lidem, kteří mě podporovali, i Čechům.
Teď o víkendu jsem byl v Praze. Jeli jsme si tam odpočinout, hrozně se mi to město zalíbilo. Velmi mě zaujalo, jak se staráte o své dějiny od knížete Václava až po sametovou revoluci, to všechno lze vidět na plakátech. Člověk vidí, že máte vnímání a chápání historie velice dobré.
Ta podpora byla jako drobné kamínky, každý hodil svůj drobný kamínek, a tak i když Putin říkal, že nikoho nepropustí, přece jenom se na něj vyvíjel tlak ze všech sil. A ta měkká síla na něj zatlačila a musel se nás zbavit, už jsme mu byli velmi nepohodlní. Teď to také situace umožnila, nastalo menší oteplení mezi EU a Ruskem. Putin to tedy využil a hodlá to také využít v jednání s Ukrajinou. Ne proto, že by byl tak hodný, ale prostě proto, že se na něj vyvíjel tlak a všichni o tom mluvili.
Narodil se 13. července 1976 v Simferopolu, hlavním městě Krymské autonomní republiky tehdejší Ukrajinské SSR. V 90. letech minulého století studoval ekonomii a absolvoval filmařské kurzy.
V roce 2008 natočil první krátký film Den jako stvořený pro banánové rybičky, o rok později přidal druhý krátký film Roh býka. Svůj jediný celovečerní film Hráč natočil v roce 2011 a představil se s ním na několika festivalech. Svůj další film Nosorožec již nestačil dokončit. V roce 2018 měl premiéru dokument Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov režiséra Askolda Kurova.
Sencov, který se hlásí k proevropskému hnutí Euromajdan, byl v roce 2014 zatčen v Simferopolu. Ruský vojenský soud ho o rok později odsoudil za údajný terorismus na 20 let do vězení. Obžaloba ho vinila z útoků na krymskou kancelář hlavní kremelské vládní strany Jednotné Rusko a organizace Ruské společenství Krymu a vinila ho z členství v ukrajinské nacionalistické organizaci Pravý sektor, která je v Rusku zakázaná.
Sencov vinu nepřiznal, obvinění odmítal jako vykonstruované za pomoci zfalšovaných důkazů. Tvrdil, že jej agenti ruské tajné služby mučili, aby ho přiměli k doznání, totéž tvrdí i organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Proces vyvolal mezinárodní protesty.
Ve věznici v městě Labytnangi v ruském Jamalo-něneckém autonomním okruhu na Sibiři držel v roce 2018 hladovku za propuštění 64 Ukrajinců z ruských věznic, které označoval za politické vězně. Hladovku ukončil po 145 dnech, protože mu proti jeho vůli hrozila nucená výživa. Během hladovky zhubl 20 kilogramů.
V září 2019 byl v rámci výměny vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem propuštěn a vyměněn do Kyjeva. V listopadu 2019 převzal ve Štrasburku Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou mu Evropský parlament udělil už předchozí rok.
Zdroj: ČTK
Ukrajinský režisér Oleh Sencov