Brusel - Chod administrativy Evropské unie a jejích institucí ročně stojí více než osm miliard eur (více než 200 miliard korun). Největší část této sumy, téměř pět miliard eur, připadá na Evropskou komisi. Ta je největší unijní institucí zaměstnávající kolem 32 000 lidí. Druhé nejvyšší administrativní výdaje po Evropské komisi má z unijních institucí Evropský parlament. Třetí největší suma připadá na Radu EU.
Finální údaje za rok 2011 zatím nejsou k dispozici, je tak třeba pracovat s předpokládanými čísly pro letošek i pro minulý rok. Podle nich se pro administrativu EU loni počítalo s 8,17 miliardy eur (206,8 miliardy korun), letos suma vzrostla na 8,28 miliardy eur (209,6 miliardy korun). Celý unijní roční rozpočet v závazcích pro loňský rok činil přes 142 miliard eur (3,6 bilionu korun) a pro letošek přes 147 miliard eur (3,7 bilionu korun, tedy zhruba trojnásobek předpokládaných výdajů České republiky).
EU chce administrativní náklady v budoucnu snižovat. Vzhledem k současné krizi a s ní spojeným úsporám, k nimž přistupují některé vlády států unie, přišla Evropská komise s návrhy na škrty v institucích EU. V půlce prosince schválila návrhy, které by měly do roku 2020 přinést úspory ve výši miliardy eur. Prodloužit by se měla například euroúředníkům pracovní doba, a to z 37,5 hodiny na 40 hodin. Množství zaměstnanců by mělo v letech 2013 až 2017 klesnout o pět procent. Věk běžného odchodu do důchodu by měl vzrůst z 63 na 65 let. Plánované změny ale už také vyvolaly bouři nevole u některých zaměstnanců institucí, kteří kvůli nim zvažují i protesty.
