Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že přijetí potřebných návrhů Poslaneckou sněmovnou lze reálně očekávat ještě letos.
Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
Komise svůj záměr zažalovat Česko a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.
Mluvčí soudu uvedl, že nejvyšší justiční orgán EU obdržel žalobu Komise v pondělí. Komise po soudu požaduje, aby Česku vyměřil za nerespektování pravidel paušální pokutu a také stanovil částku, která se bude načítat každý den do doby, než země normu zavede.
Podle propočtů ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) půjde o částku přes padesát milionů korun. Znění žaloby dostane resort zahraničí zřejmě v pondělí. „Naše původní odhady byly, že to bude kolem 119 milionů, ale teď se ukazuje, že ten koeficient závažnosti bude asi poloviční, takže ta základní výměra bude něco přes padesát milionů a pak tam nabíhá ještě sto tisíc korun denně,“ sdělil Šalomoun.
Ministerstvo: Zákon zřejmě projde během roku
Česká vláda předložila sněmovně návrh zákona na ochranu oznamovatelů koncem loňského listopadu. Nyní je v dolní komoře před druhým čtením, při němž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Mohlo by se uskutečnit na dubnové schůzi. V úvodním kole projednala sněmovna předlohu v polovině ledna. Ústavně-právní výbor začátkem března doporučil, aby se vztahovala i na přestupky.
Ministerstvo spravedlnosti v reakci na žalobu EK uvedlo, že schválení návrhu zákona poslanci lze reálně očekávat v průběhu letošního roku. Nehledě na to už resort pod vedením ministra Pavla Blažka (ODS) umožnil, aby se lidé mohli dovolávat práv vyplývajících ze směrnice přímo vůči státu, uvedl mluvčí úřadu.
Snaha o legislativní úpravu takzvaného whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat.
Směrnice z roku 2019 je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.
