Vysokou míru ochrany takzvaných whistleblowerů, tedy těch, kdo upozorní třeba na zpronevěřování evropských fondů, chce zajistit Evropská komise. Příslušný návrh představili první místopředseda komise Frans Timmermans a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Návrh by měl být projednán a přijat nejpozději příští rok na jaře, míní Timmermans.
Evropská komise navrhuje pravidla pro ochranu whistleblowerů, platit mají pro firmy i úřady
Návrh má zajistit ochranu těch, kdo by upozornili na porušování evropských pravidel v řadě oblastí – od zadávání veřejných zakázek přes praní špinavých peněz a financování terorismu, bezpečnost dopravy, výrobků či potravin, ochrany životního prostředí až třeba po ochranu a nakládání s daty.
Nově navrhovaná ochrana má se má týkat také upozorňování na porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, firemního zdaňování či právě finančních zájmů EU, tedy nakládání s evropskými fondy.
Nevládní organizace Transparency International (TI) v bezprostřední reakci označila návrh komise za ambiciózní a „odvážný krok správným směrem“. Organizace připomněla, že o návrhu směrnice nyní budou vyjednávat členské státy a diskutovat o ní bude také europarlament. TI je proto vyzvala k tomu, aby návrh nezmírňovaly.
„V globalizovaném světě, kde občas vládne pokušení maximalizovat zisky na úkor práva, potřebujeme podpořit ty, kdo na sebe berou riziko a odhalí vážná porušení unijních pravidel. Dlužíme to poctivým občanům Evropy,“ poznamenala Jourová. Komise připomněla, že právě upozornění podobného typu vedla k odhalení kauz z nedávné doby jako je Dieselgate, Luxleaks či takzvaných panamských dokumentů.
„Za to, že se někdo zachová správně, by neměl být trestán. Návrhy také chrání ty, kdo jsou klíčovými zdroji investigativních žurnalistů,“ upozornil Timmermans. Připomněl, že takový typ žurnalistiky je pod tlakem celosvětově. V narážce na nedávnou vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky či maltské žurnalistky Daphne Caruanové Galiziové upozornil, že ani EU není imunní.
Pravidla se mají týkat velkých firem i státních či obecních úřadů
Komise uvedla, že stávající pravidla ochrany whistleblowerů jsou v EU velmi roztříštěná. Plnou ochranu jim garantuje jen deset států osmadvacítky, v ostatních to pravidla umožňují jen částečně či se týkají jen určitých sektorů či typů pracovníků.
Komise proto navrhuje minimální pravidla, která by měly uplatnit všechny země. Týkala by se podle návrhu EK firem s více než 50 zaměstnanci nebo ročním obratem nad deset milionů eur (asi 250 milionů korun). Platila by také pro všechny státní a regionální úřady a pro místní úřady v obcích s více než 10 tisíci obyvateli. Všechny tyto instituce si mají vytvořit pravidla, která budou příslušnou ochranu zajišťovat.
Mezi nimi má být jasná definice důvěrných způsobů a kanálů, jak je možné nezákonnosti oznamovat, a to jak uvnitř organizace samotné, tak mimo ni. Whistlebloweři budou moci využívat jak interních postupů – kdy by měla reakce přijít do tří měsíců – tak i zpráv kompetentním úřadům, pokud vnitřní oznámení selže. Budou také moci jít s věcí na veřejnost a do médií v případě, že předchozí varianty nepovedou k výsledku.
Nová pravidla by měla zabránit propuštění whistleblowera
Návrh také zavádí lepší ochranu oznamovatelů, kteří by v případě, že se stanou obětí následných represí, měli mít přístup k bezplatnému poradenství a vhodným opravným prostředkům. Ty by měly například zajistit, že whistleblower nebude obtěžován na pracovišti nebo propuštěn.
Důkazní břemeno bude v takových případech obráceno tak, že osoba nebo organizace musí prokázat, že jejich jednání nepředstavuje odvetná opatření proti oznamovateli, navrhuje komise.
Návrh ale také obsahuje pojistky, které mají zajistit, že možnost upozorňovat na údajné nedodržování unijního práva nebude zneužívána například k neoprávněnému poškozování pověsti. Ti, na které whistlebloweři upozorní, se musí těšit presumpci neviny a musí mít právo na soud.