Bývalá zaměstnankyně Českého metrologického institutu upozornila na podle ní nevýhodnou smlouvu, kterou instituce uzavřela se soukromou firmou. Dostala výpověď, oficiálně kvůli reorganizaci. Její nadřízený jí ale v osobním rozhovoru přiznal, že propuštění souvisí s její kritikou. O případu natáčeli Reportéři ČT, kteří zároveň upozorňují, že v Česku stále chybí zákon, jenž by whistleblowery, česky oznamovatele, chránil.
Upozornila na nevýhodnou smlouvu, přišla o práci. Zákon whistleblowery nechrání
Reportéři ČT: Whistlebloweři bez ochrany (zdroj: ČT24)
Božena Rajmanová pracovala 27 let v inspekci ionizujícího záření Českého metrologického institutu (ČMI). Jde o příspěvkovou organizaci ministerstva průmyslu a obchodu, která má na starosti například kontrolu všech měřidel používaných v Česku. Nejprve tu působila jako chemička, později jako administrativní síla. Všechno fungovalo až do roku 2011, kdy institut uzavřel smlouvu s firmou Eurostandard na takzvaný facility management.
„Jednalo se o údržbu zelených ploch, o úklid budovy, o nákup dálničních známek, zajišťování aut do opravy, organizaci lékařských preventivních prohlídek, o zajišťování školení a mnoho dalších činností, které jsme si do té doby zajišťovali sami. Za tyto zprostředkovatelské služby převáděl Český metrologický institut 1,5 milionu ročně této soukromé firmě,“ popsala paní Rajmanová.
Šla proto za generálním ředitelem s tím, že jde o nehospodárnost a že by bylo ekonomicky daleko výhodnější, kdyby si tyto služby institut nadále zajišťoval sám. Když se jí nedostalo odezvy, obrátila se na policii s podezřením na nehospodárné nakládání s penězi ČMI. Policie po dlouhém vyšetřování případ na sklonku roku 2014 odložila. V práci měla paní Rajmanová problémy.
Napřed kontroly, pak výpověď
„Zaměstnavatel se ji snažil od té činnosti odradit, ať už sledováním kamerovým systémem, což je velký zásah do soukromí, nebo množstvím nadměrných kontrol a snahou najít chybu v její činnosti za každou cenu,“ říká její advokát Václav Láska.
Na konci dubna 2014 nakonec přišla výpověď odůvodněná tím, že v institutu probíhá reorganizace. Průběh výpovědi si paní Rajmanová skrytě nahrála. „Organizace se z důvodu organizační změny rozhodla k dnešnímu dni 30. 4. rozvázat pracovní poměr výpovědí podle paragrafu 52 písmeno c zákoníku práce, a to je z důvodu organizačních změn, pracovní poměr tady s paní Boženou Rajmanovou,“ říká na nahrávce odborný ředitel pro ekonomiku ČMI František Valášek.
obrázek
V osobním rozhovoru, který si Rajmanová opět skrytě nahrála, ale uvedl něco jiného. „Tak já vám řeknu svůj teďka osobní názor. Vy jste si, paní Rajmanová, zahrála s ohněm. A já se ptám, a nebudu to nikde interpretovat, stálo vám to za to? Nevyhrajete nic, nevysoudíte nic. Já vás znám z těch školení a zdála jste se mi vždycky jako normální šikovná ženská (…) To, co jste vy tady rozpoutala, to přece nemohlo jinak dopadnout,“ říká na nahrávce Valášek.
Žádost Reportérů ČT o rozhovor Valášek odmítl. „Bohužel právě na aktuální medializovanost problematiky korupce paní Rajmanová spoléhá a maximálně se ji snaží využít při jakési své osobní vendetě proti svému bývalému zaměstnavateli,“ napsal jen v e-mailu.
Paní Rajmanové ale v řadě jejích připomínek dává za pravdu vnitřní audit Českého metrologického institutu. „V závěru je řečeno, že se doporučuje tuto smlouvu opustit nebo ukončit, že to tedy z mého pohledu nejsou žádné dramatické částky. Nedalo by se to nazvat tím populárním názvem tunelování, ale že by úspornější bylo, kdyby si to ČMI zajišťoval sám,“ potvrdil auditor Lubomír Harna.
Kauza paní Rajmanové je typickou ukázkou osoby, která se rozhodne upozornit na protiprávní jednání a pak čelí nejrůznějším odvetným útokům.
„A podle mě nešlo o žádnou reorganizaci, ale o snahu zbavit se nepohodlného zaměstnance, který upozorňuje na nepravosti, které se můžou u zaměstnavatele dít,“ dodal advokát Láska.
Paní Rajmanová se proto obrátila na soud se žalobou o neplatnost výpovědi. Obvodní soud pro Prahu 10 letos v dubnu její žalobu zamítl a odmítl jako důkaz přijmout nahrávku, v níž jí nadřízený říká, že si zahrála s ohněm. „Důkaz touto nahrávkou soud odmítl pro nepřípustnost, když žalobkyně nahrávku pořídila bez souhlasu inženýra Valáška,“ píše se v odůvodnění.
„Ten zaměstnavatel neudělá to, aby mu do mailu napsal pravý důvod. Často se to právě říká pouze mezi čtyřma očima. A je to vlastně jediná možnost, jak tady toto prokázat,“ podotýká k tomu senátor Libor Michálek (nestr.), který Rajmanovou podporuje, protože v minulosti sám přišel kvůli svým podobným aktivitám o místo.
Paní Rajmanová teď nemůže sehnat zaměstnání. „Je to dané tím, že už jsem jednak v pokročilém věku, ale hlavní příčina jsou moje whistleblowerské aktivity,“ domnívá se. „Nám nezbývá nic jiného, než využít opravných prostředků a doufat, že odvolací soud na to bude mít jiný názor,“ konstatuje její advokát Láska.
Zákonná ochrana whistleblowerů chybí
Do podzimu loňského roku měl být přijat zákon, který měl zlepšit právní ochranu oznamovatelů. Zaměstnavatel by je například bez udání důvodu nemohl vyhodit z práce, měla by jim být poskytována právní pomoc nebo zajištěna anonymita.
Jenže návrh zákona připravený bývalým šéfem vládní rady pro lidská práva Jiřím Dienstbierem (ČSSD) se nelíbí koaličnímu hnutí ANO a neziskovým organizacím, které k němu vypracovaly připomínky. Alternativní znění zákona vypracoval náměstek ministra financí Ondřej Závodský (nestr. za KDU-ČSL) a do Poslanecké sněmovny ho předložil šéf ANO Andrej Babiš.
„Bohužel zákon na ochranu oznamovatelů se stal nástrojem politických třenic mezi stranou ANO a ČSSD. Čili já si bohužel myslím, že ani jeden z těchto návrhů nebude přijat,“ uzavírá Janucz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci.