Předloha ministra financí Andreje Babiše (ANO) o ochraně oznamovatelů trestných činů (whistleblowerů) před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele dostala od vlády neutrální stanovisko. Materiál, který na vládu předkládal ministr pro legislativu Jiří Dienstbier, přitom doporučoval záporný postoj. Oba ministři se kvůli ochraně whistleblowerů dostali do sporu už dříve, každý prosazuje svou variantu. Ochraně oznamovatelů korupce se věnoval i pořad Devadesátka se senátorem Liborem Michálkem (nestr. za KDU, SZ a Piráty).
Babišův návrh o whistleblowingu vláda nezamítla, navzdory Dienstbierovi
Babišův návrh zákona řeší ochranu oznamovatelů u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Cílem předlohy je především zabránit tomu, aby oznamovatelé (často se pro jejich označení používá i anglický výraz whistlebloweři) byli v zaměstnání šikanováni, nebo dokonce propuštěni.
Dienstbier už dříve představil dvě varianty změn několika norem, které by měly vést ke stejnému cíli. Na Babišovu adresu potom, co ministr návrh podal, řekl, že vládní partneři by si neměli dělat schválnosti. V předběžném stanovisku pro ministry Dienstbierovi legislativci napsali, že Babišem navrhovaný zásah do soustavy státního zastupitelství a vymezení postavení chráněného oznamovatele jsou věcně i právně nesprávné.
Dienstbier: Babiš asi vychází ze slovenského zákona, který je ale nefunkční
Babiš tvrdí, že Dienstbierův návrh nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu, a také neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. Dienstbier naopak říká, že Babiš zřejmě vychází ze slovenského zákona, který se ukázal jako nefunkční, a jeho řešení je „na efekt“ a nebude nikdy použito.
Trend na Slovensku je podle Igora Augustiniče z bratislavské pobočky advokátní kanceláře bpv Braun Partners takový, že o ochranu žádá stále více zaměstnanců. Za nedostatek tamní úpravy pokládá, že zaměstnance nedokáže dostatečně ochránit před psychickým terorem a šikanováním na pracovišti. „To v konečném důsledku způsobuje, že zaměstnanci po podání oznámení z práce dřív nebo později odejdou raději sami,“ řekl Augustinič.
V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by takzvaný whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení vlády - v gesci je má právě Dienstbier. Babiš svou verzi představil pár dní po něj jako poslanecký návrh.
Devadesátka se senátorem Liborem Michálkem (zdroj: ČT24)
Senátor Michálek: Situaci trochu zlepšil služební zákon
Senátor Libor Michálek (nestr. za KDU, SZ, Piráti) upozorňuje, že se situace přeci jen trochu zlepšila přijetím služebního zákona. „Pro úředníky ve služebním poměru je dnes už situace lepší, protože zákon neumožňuje ukončení poměru bez udání důvodu. Pokud jde o klasického zaměstnance, tak ten si musí vyhodnotit, pokud třeba korupci neoznámí – jestli se s tím nějak vyrovná ve svém svědomí. Někdy je lepší překousnout prvotní obavu, než potom několik let žít s tím, že bylo něco zanedbáno,“ uvedl Michálek v pořadu 90' ČT24.
„Mezinárodní standardy doporučují, aby to oznamování nebylo jen v případě trestné činnosti, ale i když třeba dojde k závažnému správnímu deliktu nebo obecně jakékoliv protiprávní jednání, které může mít závažné dopady,“ upozorňuje Michálek a dodává: „mezinárodním doporučením se vzdálili oba pánové, a to hned v prvním bodě, který zní, že má být co nejširší množina jednání, která mají být předmětem následné ochrany. Takže už třeba jen zúžení na trestné činy, jak je v návrhu, je špatně.“
Podle vedoucího právní poradny organizace Transparency International Petra Leyera je ochrana whistleblowerů ve velkých korupčních kauzách často jediným způsobem, jak odhalit, že se vůbec něco takového děje: „Asi si nemůžeme představit, že těch oznámení budou stovky nebo tisíce ročně, a že budou zaměstnanci odhalovat každou maličkost. Ale ve chvíli, kdy opravdu jde o něco velkého, tak je to jeden z mála způsobu, jak se k těm kauzám na úřadech dostat.“
V USA dokonce motivují whistleblowery finančně, to však podle Leyera není vhodný recept pro ČR: „Odměna podle amerického vzoru není podle mě to pravé, co by se tu mělo aplikovat. Ale určitá kompenzace – třeba za vynaložené soudní náklady – to jistě na místě je.“