Stovky korporací údajně využívají Lucembursko jako daňový ráj

Paříž/Brusel – Až 340 nadnárodních firem uzavřelo s Lucemburskem tajné dohody, aby mohly platit nižší daně. Patří mezi ně třeba Apple, Amazon, Ikea, Pepsi či Axa. Informovala o tom evropská média, která se odvolávají na dokumenty Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu.

Lucemburské dohody z let 2002 až 2010 představují podle ICIJ ztráty v objemu miliard eur. Organizace se v rámci půlročního vyšetřování nazvaném Luxembourg Leaks (Lucemburské úniky) dostala ke 28 tisícům stránek dokumentů. Ty podle novinářů dokazují, jak velké firmy využívají Lucembursko a jeho volnější daňové zákony k transferům zisků do této evropské země. Důvod? Jejich zisky tam nejsou vůbec nebo jen velmi málo zdaněny.

Zprávu převzala partnerská média ICIJ, mimo jiné francouzský deník Le Monde, britský The Guardian nebo německý Süddeutsche Zeitung. „Lucembursko uchovává své daňové smlouvy v tajnosti, nesděluje to svým evropským partnerům, přestože od těchto mezinárodních firem ví, že jejich strategií je vyhnout se daním,“ uvedl Le Monde. Firmy, jako je Verizon, AIG, Heinz či Crédit Agricole podle listu za tímto účelem otevírají v Lucembursku pobočky, holdingy a dokonce i centrály.

3 minuty
Horizont ČT24 k případu tzv. Luxembourg Leaks
Zdroj: ČT24

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna v říjnu obhajoval uzavírání podobných smluv; podle něj to patří k tradici země. „Zachování určité zákonné soutěživosti mezi státy v daňové oblasti je nezbytné,“ věří Gramegna.

Komise už lucemburské dohody vyšetřuje

Mluvčí Evropské komise Margaritas Schinas ujistil, že komise daňové dohody Lucemburska s nadnárodními firmami už vyšetřuje (čtěte víc). Mohlo by se jednat o porušení hospodářské soutěže a státní pomoc, která není v souladu s pravidly Evropské unie. Lucembursko přitom není jedinou zemí, která má kvůli daňovým dohodám problémy s Bruselem. Velké pozornosti se dostalo i smlouvám Irska se společností Apple (více zde).

Nová dánská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová už je prý v kontaktu s lucemburskou vládou. Poněkud paradoxně pochází z Lucemburska i její nový šéf – předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten byl 19 let lucemburským premiérem. Jeho mluvčí slíbil, že Juncker do vyšetřování zasahovat nebude. „Všechny otázky související s vyšetřováním Evropské komise budou muset odpovědět kompetentní úřady lucemburského velkovévodství,“ sdělil Schinas.

Do kauzy už se vložili taky poslanci Evropského parlamentu, kteří od komise a jejího šéfa žádají vysvětlení situace a návrh opatření, která by měla daňovým únikům zamezit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...