Diplomaté Ruska a USA intenzivně jednají. Polsko zatím slíbilo Ukrajině protiletecké střely

Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že od Ruska obdrželo odpověď na svůj dopis z minulého týdne, v němž mimo jiné navrhlo možnosti zmírnění současné krize kolem Ukrajiny. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško to však popřel s tím, že Moskva poslala jen doplňující dotazy a odpověď stále chystá. USA mezitím nařídily rodinám vládních pracovníků opustit Bělorusko. Polsko slíbilo Kyjevu munici, protiletecké střely a drony, municí přispěje i Česko. K tématu se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin nebo britský premiér Boris Johnson po návštěvě Kyjeva.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý řekl, že Moskva postrádá v písemném vyjádření USA z ledna uspokojivou odpověď ohledně ruského požadavku, že NATO se nebude rozšiřovat, upustí od umisťování zbraňových systémů poblíž ruských hranic a navrátí se k vojenské podobě bloku z roku 1997, uvedla agentura TASS.

Šéf Kremlu si položil také otázku, co by se stalo, kdyby Ukrajina vstoupila do NATO a pokusila se získat silou zpět poloostrov Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko. „A co my bychom měli dělat? Válčit s blokem NATO?“ uvedl Putin po setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Moskvě.

Opačné vidění nastínil britský premiér Johnson s tím, že Putin „drží Ukrajině u hlavy zbraň, aby nás donutil změnit evropskou bezpečnostní architekturu“.

Dialog Moskvy a Západu pokračuje

Obavy z možné invaze na Ukrajinu v posledních týdnech vedly ke zvýšení napětí mezi Moskvou a Západem. Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou, na ukrajinských územích, která okupuje, a také v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kreml ale popírá, že by měl v úmyslu Ukrajinu znovu vojensky napadnout. Požaduje na druhé straně od USA a NATO určité záruky, a to včetně závazku, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance.

„Můžeme potvrdit, že jsme od Ruska obdrželi písemnou odpověď. Domníváme se, že by nebylo produktivní jednat na veřejnosti, takže necháme na Rusku, zda bude chtít o své odpovědi mluvit veřejně,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí. „Jsme i nadále plně odhodláni vést dialog o řešení těchto otázek a budeme pokračovat v úzkých konzultacích s našimi spojenci a partnery, včetně Ukrajiny,“ dodala.

Ruská agentura RIA Novosti ale s odkazem na zdroj z diplomacie uvedla, že ruský dopis zaslaný Spojeným státům i ostatním zemím NATO obsahoval otázky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ohledně toho, jak západní země chápou princip „nedělitelnosti bezpečnosti“. 

USA a NATO klíčové ruské požadavky v dopisech z minulé středy odmítly. Washington si ale ponechal otevřené dveře pro jednání o dalších otázkách, jako je rozmístění raket a vzájemné omezení vojenských cvičení. Podle Lavrova byla americká odpověď „vzorem diplomatické slušnosti“, kdežto od NATO byla „ideologická“. 

Šéf americké diplomacie Antony Blinken v úterním telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem vyzval Rusko, aby volilo v krizi kolem Ukrajiny diplomacii. Mluvil také o nutnosti okamžitého stažení ruských vojáků a vojenské techniky od ukrajinské hranice. Lavrov řekl, že USA souhlasí s dalším jednáním o bezpečnostních otázkách, jež znepokojují Rusko. 

USA nařídily rodinám amerických vládních pracovníků opustit Bělorusko

Spojené státy nařídily rodinným příslušníkům amerických vládních pracovníků v Bělorusku, aby opustili zemi. Všem svým občanům rovněž nedoporučily cestovat do Běloruska. „Necestujte do Běloruska kvůli svévolnému vymáhání zákonů, riziku zadržení a neobvyklému hromadění ruských vojsk podél hranic Běloruska s Ukrajinou,“ uvedlo v pondělním prohlášení americké ministerstvo zahraničí. Současně nařídilo rodinám amerických vládních zaměstnanců v Bělorusku, aby opustily zemi.

Moskva vyslala v uplynulých dnech vojáky do Běloruska, aby se tam začátkem tohoto měsíce zapojili do společného armádního cvičení. Manévry se budou konat v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – členskými státy NATO – a také u jižních hranic s Ukrajinou. USA tvrdí, že Moskva chce do Běloruska vyslat přes třicet tisíc vojáků, nyní jich je tam podle informací Washingtonu zhruba pět tisíc.

Již v polovině ledna americká vláda kvůli hrozící ruské invazi dala možnost postradatelným zaměstnancům diplomatické mise USA na Ukrajině, aby ze země odjeli. Rodiny zaměstnanců dostaly nařízeno zemi opustit.

Morawiecki přislíbil Kyjevu munici, protiletecké střely a drony

Polsko je připraveno předat Ukrajině dělostřeleckou munici, přenosné protiletadlové střely, lehké minomety a pozorovací drony, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki, který je na návštěvě v Kyjevě. Svrchovaná a demokratická Ukrajina je v zájmu celé Evropy, alternativou je Bělorusko, prohlásil Morawiecki v narážce na autoritářský režim v Minsku, který je spojencem Ruska.

„Polsko stojí po boku ukrajinského státu, aby pomohlo při jeho obraně, při obraně bezpečí, ohroženého ruským sousedem,“ prohlásil Morawiecki na společné tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Ten polskému kolegovi a Polsku poděkoval, že „stojí na straně ukrajinské svobody, demokracie, bezpečí a práva Ukrajinců suverénně rozhodovat o osudu národa“. Poděkoval také za podporu územní celistvosti Ukrajiny a jejího směřování do NATO a Evropské unie.

„Dějiny učí, že musíme zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina, dokud není příliš pozdě,“ řekl Morawiecki ještě před cestou do ukrajinské metropole. Za klíčové označil posílení obranyschopnosti ukrajinských sil –⁠ a v této souvislosti kritizoval postoj Německa, které se zdráhá dodávat Ukrajině zbraně. Plynovod Nord Stream 2, který má přivádět z Ruska do Německa po dně Baltského moře zemní plyn, přirovnal k nabíjení Putinovy pistole.

V Kyjevě polský host podle agentury Unian uvedl, že se Varšava chystá i na nejhorší scénář, jakkoli doufá, že na něj nedojde. Ale v případě nové ruské invaze je připravena přijímat raněné Ukrajince a přijmout i část ukrajinské populace.

Morawiecki je na své první návštěvě v Kyjevě od nástupu čela vlády v roce 2017. Očekává se, že z jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s polským premiérem a britským předsedou vlády Borisem Johnsonem, který má také dorazit do ukrajinské metropole, vzejde domluva na novém formátu trojstranné spolupráce s cílem posílit regionální bezpečnost.

Česko a Ukrajina podepsaly smlouvu o munici a zdravotní pomoci

Zástupci České republiky a Ukrajiny v úterý podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice, který minulý týden schválila vláda. Uzavřeli i delší dobu chystané ujednání, které umožní v Česku léčit raněné ukrajinské vojáky. Využit k tomu bude program, v němž se v minulosti Česko postaralo o několik raněných Kurdů. Dohody podepsal náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec a vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. 

Blažkovec se Zalužným podepsali smlouvu, na základě které ČR na Ukrajinu pošle čtyři tisíce dělostřeleckých granátů. Česká vláda se tak rozhodla zemi podpořit v souvislosti se zvýšeným napětím s Ruskem, které na hranicích Ukrajiny soustředilo podle odhadů spojenců asi sto tisíc vojáků. Západní země se proto obávají invaze na Ukrajinu, Rusko takové plány popírá. Podle Fajnora si Ukrajina zajistí přepravu munice vlastními silami.

Náměstek s generálem zároveň uzavřeli mezinárodní ujednání, které umožní spolupráci „v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny“. Podle Fajnora se podpis dokumentu připravoval řadu měsíců. Nejde tak o reakci na aktuální krizi. Dokument umožní, aby mohl být využit již před několika lety schválený léčebný program. V něm se ČR může ročně postarat až o 30 raněných vojáků spojeneckých nebo partnerských zemí.

Čaputová: Slováci nesmí být slabým článkem NATO

Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. V projevu k současné krizi kolem Ukrajiny to v úterý řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.

„Nedělejme kompromis v tom, co je principiální, tedy že každá země, včetně Ukrajiny, má právo se rozhodnout, kam chce patřit,“ vyzvala prezidentka. „Když jednou toto právo upřeme Ukrajině, kde je záruka, že o něj nepřijdeme sami?“ podotkla.

Upozornila, že ruské požadavky vůči NATO jdou nad rámec Ukrajiny a týkají se také Slovenska a dalších postkomunistických zemí, jako je i Česko. Moskva podle Čaputové chce, aby „závazek aliance, že nám přijde na pomoc v případě krize, zůstal jen na papíře“. Prezidentka si rovněž myslí, že Slovensko si nemůže dovolit vystupovat jako slabý článek aliance. V jeho vlastním zájmu je přispívat ke společné bezpečnosti i to, aby spojenecké jednotky posílily obranu slovenské východní hranice a celé východní křídlo NATO.

Putin chce docílit změny bezpečnostní architektury v Evropě, řekl Johnson

Britský premiér Boris Johnson se při úterní návštěvě Kyjeva shodl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, že jakákoli ruská invaze na Ukrajinu by byla obrovskou chybou. Ruský prezident Vladimir Putin podle Johnsona „drží Ukrajině u hlavy zbraň, aby nás donutil změnit evropskou bezpečnostní architekturu“.

Podle agentury Reuters britský premiér a ukrajinský prezident hovořili mimo jiné o tom, jak Rusko zastrašit. Johnson přiletěl na Ukrajinu s cílem podpořit její vedení v situaci, kdy Rusko u ukrajinských hranic shromáždilo přes 100 tisc vojáků. „Oba lídři varovali, že další ruská invaze na Ukrajinu by byla obrovskou strategickou chybou a nesla by s sebou jasné humanitární následky,“ cituje agentura Reuters z prohlášení vydaného po schůzce.

Johnson řekl, že je potřeba „vysvětlit ruské veřejnosti, že Ukrajina se bude bránit“. Ruské matky si podle něho musejí uvědomit, že Ukrajina se postaví na „urputný a krvavý odpor“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na armádní zdroje později uvedla, že zahynulo nejméně 66 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 44 mminutami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 5 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...