Kyjev - Proruští aktivisté obsadili na východě Ukrajiny o víkendu nejméně tři objekty státní správy. Po sídle místního gubernátora v Doněcku a regionální kanceláři ukrajinské tajné služby SBU v Luhansku se dnes zmocnili i regionální administrativní budovy v Charkově. Ukrajinský úřadující prezident Oleksandr Turčynov na dnešní mimořádné schůzce jednal s vedoucími představiteli ukrajinských bezpečnostních služeb a zrušil svou plánovanou pondělní návštěvu Litvy. Kyjev obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z odpovědnosti za vyhrocení nepokojů.
Podle agentury Unian odpoledne nad doněckou oblastní správou zavlály ruské vlajky a prapor takzvané Doněcké republiky, kterou chtějí vyhlásit radikální promoskevské organizace. V okupované budově se podle televizních záběrů pohybují hloučky mladíků ozbrojených holemi a s ruskými státními symboly na klopách. Proti davu demonstrantů, který napadl sídlo gubernátora, policisté nasadili vodní děla. V centru podle serveru Novosti Donbassa vybuchují granáty a lahve se zápalnou směsí.
Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky k podobným konfliktům s policií dochází po demonstracích na východní Ukrajině téměř vždy. „Nedá se říct, že by tyto incidenty znamenaly něco vážnějšího, než co se zde děje v posledních týdnech. Situace je nicméně napjatá,“ uvedl.
Aktivisté do sídla doněckého gubernátora pronikli poté, co proruské organizace Domobrana a Ruský blok zorganizovali v průmyslovém centru východní Ukrajiny demonstraci. Během dvoutisícového shromáždění lidé vyjadřovali podporu příslušníkům pořádkových jednotek Berkut, které v minulých dnech ukrajinská policie zadržela pro účast na únorové střelbě do protivládních demonstrantů v Kyjevě.
Účastníci doněckého mítinku obviňovali nové ukrajinské vedení, že potlačuje právo ruské menšiny na sebeurčení a snaží se umlčet proruskou opozici. „Nad okupovaným Kyjevem vlaje prapor Ameriky,“ řekl davu jeden z řečníků. Přímo na centrálním doněckém náměstí demonstranti vymezili symbolickou ruskou hranici. Obě organizace požadují referendum o připojení oblasti k sousednímu Rusku.
Neklid panuje i v Charkově, Luhansku a Mariupolu
Napětí dnes zavládlo také v asi 150 kilometrů vzdáleném Luhansku, kde proruská opozice zorganizovala několikatisícový mítink. Kolona osobních aut s ruskými vlajkami projíždí městem, lidé na hlavním náměstí skandují protiukrajinská hesla. Akci zorganizovaly hnutí Luhanská garda a Ruská jednota, které společně vytvořila Lidovou koordinační radu jako alternativní orgán místní správy.
Bojovně naladění demonstranti žádali osvobození předáka Luhanské gardy Alexandra Charitonova, jehož v polovině března ukrajinská policie zadržela a obvinila z ohrožování ústavního pořádku. Dav radikálních aktivistů pronikl do místních kanceláří tajné služby SBU a pokusil se objekt zapálit. Podle agentury Unian v Luhansku útočníci nakonec dosáhli příslibu, že se Charitonov a pět dalších zadržených aktivistů dostanou na svobodu. Útoky na centrální správní budovy prý po jejich osvobození ustanou.
Proruská demonstrace za účasti několika set lidí se dnes uskutečnila i v Dněpropetrovsku, kde demonstranti pálili vlajky Evropské unie a žádali referendum o federalizaci. Nedaleko se sešli stoupenci proevropské orientace, policistům se ale oba mítinky podařilo oddělit.
Petardy a lahve se zápalnou směsí dnes létaly vzduchem i v Charkově. Proruskou demonstraci tam zorganizovali aktivisté z hnutí Boj a z Ukrajinského východního bloku. Obě seskupení volají po federalizaci země a po vypsání referenda o připojení k sousednímu Rusku.
Ve východoukrajinském Mariupolu se v noci na dnešek skupina demonstrantů pokusila obsadit budovu místní prokuratury a dožadovala se propuštění svého zadrženého vůdce Dmytra Kuzmenka. Policisté útok proruských aktivistů zastavili a několik osob zatkli.
Kuzmenko v Doněcké oblasti organizoval separatistické akce a prohlásil se „lidovým starostou“ Mariupolu. Ukrajinská policie ho v pátek zatkla a politik byl obviněn z pokusů o ohrožení ústavního pořádku. Hrozí mu pět let vězení.
Ve městě Čerkasy jihovýchodně od Kyjeva podle listu Segodňa policie vyšetřuje smrt reportéra Vasyla Serhijenka, člena novinářského štábu nacionalistické strany Svoboda. Jeho tělo, na němž byly patrné známky mučení, našli policisté u obce Korsuň-Ševčenkivskyj. Serhijenko byl nezvěstný od čtvrtka. Podle místních médií může být jeho smrt pomstou za novinářovu aktivní účast na únorových demonstracích v Kyjevě.
Unie je připravena na další sankce proti Rusku
Ministři zahraničí zemí EU se včera na neformálním jednání v Aténách se shodli na tom, že budou dál jednat s Ruskem a Ukrajinou o snížení napětí v jejich vztazích. Podlé šéfky unijní diplomacie si ale také ponechají otevřenou možnost nových protiruských sankcí. Práce na dalších krocích namířených proti Rusku podle ní pokračují.
Angela Merkelová, německá kancléřka:
„Pokud bude pokračovat porušování územní integrity Ukrajiny, budeme muset zavést ekonomické sankce. V Evropě máme různé názory, ale máme vůli jednat jednotně, proto společně takové rozhodnutí uděláme.“
Ministři dávali najevo, že EU nechce provokovat Rusko ke konfrontačním akcím, připustili ale, že nové střety budou zřejmě nevyhnutelné. „Rusko nás svými kroky bohužel nutí revidovat náš přístup,“ konstatoval po skončení schůzky polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Podle jeho švédského kolegy Carla Bildta je další eskalace napětí ve vztahu s Moskvou nevyhnutelná, protože EU se připravuje podepsat obchodní dohody s Gruzií a Moldavskem. Právě příprava takové dohody mezi EU a Ukrajinou přiměla loni Rusko přesvědčit Kyjev, aby ji nepodepsal. To vyvolalo v Kyjevě bouřlivé demonstrace, které vedly k únorovému svržení prezidenta Viktora Janukovyče a k ruské anexi Krymu.
Moskva už sice ale dříve ujistila, že dál postupovat nebude, zároveň ale vzkazuje, že se případných sankcí ze strany evropské osmadvacítky neobává. „Žádné sankce nás neodradí od cesty, kterou jsme si zvolili. Cesty, která je určena nejen naší společnou minulostí, ale i budoucností,“ prohlásil předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin. Delegace Státní dumy čerstvě anektované území Krymu včera navštívila.
Obyvatelé Krymu některá opatření Západu každopádně pocítí, byť nebudou z dílny politiků. Z poloostrova se například stahují některé západní banky, už za týden své pobočky uzaře Raifeissen Bank. Už před tím se stáhla také síť restaurací rychlého občerstvení McDonald's. Hlavní obchodní války ale zuří mezí Moskvou a Kyjevem - aktuálně kvůli zdražení dodávek plynu.
