Washington - Demokratka Hillary Clintonová získala od sponzorů 10 milionů dolarů (asi 161 milionů Kč). Během jednoho dne od výhry v pensylvánských primárkách se na částku složilo 100 tisíc jejích stoupenců. Senátorka se přitom v posledních týdnech potýkala s finančními problémy.
Clintonová vede se svým soupeřem senátorem Barackem Obamou napínavý souboj o to, kdo z nich bude nominován jako oficiální kandidát Demokratické strany do podzimních prezidentských voleb v USA. Jeden z nich změří síly s republikánským kandidátem Johnem McCainem, který už má nominaci jistou.
Na desetimilionovou částku se prý během středy složilo celkem 100 000 stoupenců Clintonové, z nichž 80 000 poslalo senátorce peníze na její další volební kampaň poprvé.
Clintonová se na rozdíl od Obamy v posledních týdnech potýkala s finančními obtížemi. Zatímco illinoiský senátor získal v březnu 41 milionů dolarů a měl pro pensylvánské primárky k dispozici 42 milionů, Clintonová v březnu vybrala pouze 20 milionů a měla na začátku dubna k dispozici devět milionů. Kromě toho měla ale její kampaň dluhy 10,3 milionu. Obamovi však ani velké výdaje na reklamní kampaň v Pensylvánii k vítězství nepomohly.
Bývalá první dáma země začala své voliče žádat o další příspěvky těsně poté, co byly v úterý v noci místního času ohlášeny předběžné výsledky hlasování v Pensylvánii. V žádostech o další sponzorské dary pokračovala i při středeční návštěvě v Indianapolisu, kde chce oslovit voliče před květnovými primárkami v Indianě.
Clintonová má oproti Obamovi, kterému už přispělo přes 1,3 milionu stoupenců, menší síť sponzorů. Většina z nich jí už také darovala povolené maximum pro primární volby, kterým je 2 300 dolarů (37 000 Kč). Proto se nyní senátorka, která by se v případě úspěchu stala první americkou prezidentkou, musí snažit přilákat nové stoupence.
K získání demokratické nominace pro listopadové prezidentské volby je zapotřebí podpora 2 025 delegátů stranického sjezdu. Obama má v této chvíli podle agentury AP podporu nejméně 1 723 delegátů a Clintonová 1 593. Vzhledem k tomu, že primárky budou již jen v devíti státech, je vyloučené, aby některý z kandidátů získal potřebnou většinu už v primárkách. Rozhodování tak bude záležet na superdelegátech, tedy špičkách Demokratické strany a demokratických zákonodárcích v Kongresu, kteří mohou na sjezdu rozhodovat podle vlastního uvážení.
