Čína by se od Ruska odvrátila, kdyby použilo jadernou zbraň, říká Landovský

Nahrávám video
Diplomat Jakub Landovský o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusko zcela neochvějně tvrdí, že bojuje s celým Západem, navíc prý úspěšně, řekl v Interview ČT24 bývalý velvyslanec Česka při NATO a ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský. Poznamenal, že to, že tomu tak není, je viditelný fakt. Situace podle něj nicméně využívá Čína. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu, upozornil.

Podle Landovského je současná válka především o schopnosti inovace. „Ukrajina dokázala na ty nejvyspělejší prostředky, jako jsou balistické střely či hypersonické řízené rakety, používat pouze ty drahé prostředky Západu – Patriot, IRIS-T, nebo SAMP/T. Na ty jednodušší hrozby, jako je například dron Šahíd, funguje systém mikrofonů, akustických senzorů, rychlých osádek pick-upů s těžkými kulomety a termovizí, které dokáží tuto hrozbu mnohem levněji řešit,“ vysvětlil Landovský, podle kterého takto rozsáhlé využití moderních prostředků na bojišti očekával málokdo.

Hlavním „úzkým hrdlem“ v dodávkách zbraní a munice pro Ukrajinu ze Západu bude podle Landovského především výroba raket, „protože se ukazuje, že celosvětová výroba může jen velmi těžko pokrýt všechny požadavky Ukrajiny“. Podle odborníka se daří například dodávky vyspělých radarů z Itálie. „Daří se budovat systémy, ale aby to bylo dlouhodobě udržitelné, tak bude potřeba zvýšit výrobní kapacity na rakety,“ sdělil Landovský s tím, že dobrou zprávou je, že několik evropských zemí bude vyrábět rakety Patriot v Německu.

Západní skladové zásoby jsou podle Landovského „poměrně dost“ vyčerpány. „Ono to na začátku vypadalo úplně jinak, když se vyprazdňovaly sklady, a daleko hůře to vypadá nyní, když je potřeba doplňovat to horké zboží přímo na frontu,“ vysvětlil.

Podpora Ukrajině podle Landovského neznamená, že „naši lidé budou krvácet“. Očekává se podle něj materiální pomoc někomu, kdo ji efektivně využívá pro vlastní obranu. „Já vidím šanci, jak ještě více mobilizovat západní podporu Ukrajině, dokonce vidím i šanci, jak ještě více mobilizovat obranné průmysly v jednotlivých zemích,“ věří a dodává, že Rusko i po utěšení stávajícího konfliktu na Ukrajině bude i nadále hrozbou pro evropskou bezpečnost. Výkon západních ekonomik v obranném průmyslu může být podle experta vyšší.

Landovský je přesvědčen, že obranné schopnosti Západu velmi úzce souvisí s demokratickou podporou ve společnosti. „Společnost, pokud intenzivně necítí, že válka je na spadnutí, má zkrátka jiné priority a politici to respektují ve svých rozhodnutích. A proto je tak důležité, abychom o těchto věcech mluvili,“ myslí si bývalý velvyslanec při NATO. „Musíte být schopni se ubránit, a když nejste, tak ten protivník nemá důvod s vámi uzavírat jakékoliv dohody, protože se mu prostě vyplatí stále zvyšovat mezeru mezi vámi a jeho silami,“ popsal situaci kolem uzavírání bezpečnostních paktů diplomat.

„Obranu Evropy bez Ukrajiny si neumím představit“

Debaty ohledně umožnění Ukrajině zasahovat cíle na ruském území probíhaly podle Landovského velmi opatrně. „Naše země i spousta zemí na východním křídle apelovaly na spojence, aby ty limitace zmizely,“ prohlásil.

Rusko podle diplomata vnímá situaci ohledně dodávek západních zbraní napadené zemi jinak. „Rusko to vnímá tak, že přece nemůže vést válku s Ukrajinou – zemí, která by neměla nikdy dosahovat kvalit ruské armády. Takže Rusko tvrdí zcela neochvějně, že bojuje s celým Západem, téměř s celým světem, navíc prý úspěšně. To, že tomu tak není a že Ukrajina zvládá tu situaci s tím, co má, nadmíru dobře, je samozřejmě viditelný fakt,“ shrnul situaci diplomat.

Čína podle Landovského situace využívá. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu. „Proto je třeba o čínské pomoci Rusku často mluvit a přinášet ji na slunce,“ věří diplomat, podle kterého by se Čína od Ruska odvrátila v případě jeho vojenského použití jaderných zbraní. „To je zcela proti tomu, co chce Peking, to je myslím velice dobře,“ dodal.

Ruské požadavky na ukončení současného konfliktu podle něj nikdy nekončí na Ukrajině. „Ruské požadavky říkají: Ukrajina bude v naší sféře vlivu, ve střední a východní Evropě půjdeme do roku 1999 (před rozšířením NATO o střední a východní Evropu – pozn. redakce) a západní Evropa bude mluvit s námi a ne s Evropou střední a východní,“ popsal ruský pohled na mír diplomat. „To je zcela proti českému národnímu zájmu,“ zdůraznil.

Ukrajinská armáda je podle něj a mnohých dalších odborníků armádou s největší bojovou zkušeností na evropském kontinentě. „Já si nedovedu představit obranu východní a střední Evropy bez nějakého aranžmá s Ukrajinou na naší straně,“ řekl Landovský.

Situace je podle něj analogická tomu, co probíhalo s Německem v době etablování Severoatlantické aliance, kdy německý průmyslový potenciál musel být využit pro zabezpečení obrany Evropy proti zemím Varšavské smlouvy. „Sovětská konvenční převaha byla tehdy tak značná, že bez Německa by to nešlo. A já se domnívám, že ve stejné pozici je nyní Evropa ve vztahu k Ukrajině,“ dodal Landovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 4 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 7 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami
Načítání...