Čína by se od Ruska odvrátila, kdyby použilo jadernou zbraň, říká Landovský

Nahrávám video
Diplomat Jakub Landovský o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusko zcela neochvějně tvrdí, že bojuje s celým Západem, navíc prý úspěšně, řekl v Interview ČT24 bývalý velvyslanec Česka při NATO a ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský. Poznamenal, že to, že tomu tak není, je viditelný fakt. Situace podle něj nicméně využívá Čína. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu, upozornil.

Podle Landovského je současná válka především o schopnosti inovace. „Ukrajina dokázala na ty nejvyspělejší prostředky, jako jsou balistické střely či hypersonické řízené rakety, používat pouze ty drahé prostředky Západu – Patriot, IRIS-T, nebo SAMP/T. Na ty jednodušší hrozby, jako je například dron Šahíd, funguje systém mikrofonů, akustických senzorů, rychlých osádek pick-upů s těžkými kulomety a termovizí, které dokáží tuto hrozbu mnohem levněji řešit,“ vysvětlil Landovský, podle kterého takto rozsáhlé využití moderních prostředků na bojišti očekával málokdo.

Hlavním „úzkým hrdlem“ v dodávkách zbraní a munice pro Ukrajinu ze Západu bude podle Landovského především výroba raket, „protože se ukazuje, že celosvětová výroba může jen velmi těžko pokrýt všechny požadavky Ukrajiny“. Podle odborníka se daří například dodávky vyspělých radarů z Itálie. „Daří se budovat systémy, ale aby to bylo dlouhodobě udržitelné, tak bude potřeba zvýšit výrobní kapacity na rakety,“ sdělil Landovský s tím, že dobrou zprávou je, že několik evropských zemí bude vyrábět rakety Patriot v Německu.

Západní skladové zásoby jsou podle Landovského „poměrně dost“ vyčerpány. „Ono to na začátku vypadalo úplně jinak, když se vyprazdňovaly sklady, a daleko hůře to vypadá nyní, když je potřeba doplňovat to horké zboží přímo na frontu,“ vysvětlil.

Podpora Ukrajině podle Landovského neznamená, že „naši lidé budou krvácet“. Očekává se podle něj materiální pomoc někomu, kdo ji efektivně využívá pro vlastní obranu. „Já vidím šanci, jak ještě více mobilizovat západní podporu Ukrajině, dokonce vidím i šanci, jak ještě více mobilizovat obranné průmysly v jednotlivých zemích,“ věří a dodává, že Rusko i po utěšení stávajícího konfliktu na Ukrajině bude i nadále hrozbou pro evropskou bezpečnost. Výkon západních ekonomik v obranném průmyslu může být podle experta vyšší.

Landovský je přesvědčen, že obranné schopnosti Západu velmi úzce souvisí s demokratickou podporou ve společnosti. „Společnost, pokud intenzivně necítí, že válka je na spadnutí, má zkrátka jiné priority a politici to respektují ve svých rozhodnutích. A proto je tak důležité, abychom o těchto věcech mluvili,“ myslí si bývalý velvyslanec při NATO. „Musíte být schopni se ubránit, a když nejste, tak ten protivník nemá důvod s vámi uzavírat jakékoliv dohody, protože se mu prostě vyplatí stále zvyšovat mezeru mezi vámi a jeho silami,“ popsal situaci kolem uzavírání bezpečnostních paktů diplomat.

„Obranu Evropy bez Ukrajiny si neumím představit“

Debaty ohledně umožnění Ukrajině zasahovat cíle na ruském území probíhaly podle Landovského velmi opatrně. „Naše země i spousta zemí na východním křídle apelovaly na spojence, aby ty limitace zmizely,“ prohlásil.

Rusko podle diplomata vnímá situaci ohledně dodávek západních zbraní napadené zemi jinak. „Rusko to vnímá tak, že přece nemůže vést válku s Ukrajinou – zemí, která by neměla nikdy dosahovat kvalit ruské armády. Takže Rusko tvrdí zcela neochvějně, že bojuje s celým Západem, téměř s celým světem, navíc prý úspěšně. To, že tomu tak není a že Ukrajina zvládá tu situaci s tím, co má, nadmíru dobře, je samozřejmě viditelný fakt,“ shrnul situaci diplomat.

Čína podle Landovského situace využívá. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu. „Proto je třeba o čínské pomoci Rusku často mluvit a přinášet ji na slunce,“ věří diplomat, podle kterého by se Čína od Ruska odvrátila v případě jeho vojenského použití jaderných zbraní. „To je zcela proti tomu, co chce Peking, to je myslím velice dobře,“ dodal.

Ruské požadavky na ukončení současného konfliktu podle něj nikdy nekončí na Ukrajině. „Ruské požadavky říkají: Ukrajina bude v naší sféře vlivu, ve střední a východní Evropě půjdeme do roku 1999 (před rozšířením NATO o střední a východní Evropu – pozn. redakce) a západní Evropa bude mluvit s námi a ne s Evropou střední a východní,“ popsal ruský pohled na mír diplomat. „To je zcela proti českému národnímu zájmu,“ zdůraznil.

Ukrajinská armáda je podle něj a mnohých dalších odborníků armádou s největší bojovou zkušeností na evropském kontinentě. „Já si nedovedu představit obranu východní a střední Evropy bez nějakého aranžmá s Ukrajinou na naší straně,“ řekl Landovský.

Situace je podle něj analogická tomu, co probíhalo s Německem v době etablování Severoatlantické aliance, kdy německý průmyslový potenciál musel být využit pro zabezpečení obrany Evropy proti zemím Varšavské smlouvy. „Sovětská konvenční převaha byla tehdy tak značná, že bez Německa by to nešlo. A já se domnívám, že ve stejné pozici je nyní Evropa ve vztahu k Ukrajině,“ dodal Landovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 9 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.
před 19 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 27 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 1 hhodinou

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 5 hhodinami
Načítání...