Čína by se od Ruska odvrátila, kdyby použilo jadernou zbraň, říká Landovský

Nahrávám video
Diplomat Jakub Landovský o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusko zcela neochvějně tvrdí, že bojuje s celým Západem, navíc prý úspěšně, řekl v Interview ČT24 bývalý velvyslanec Česka při NATO a ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský. Poznamenal, že to, že tomu tak není, je viditelný fakt. Situace podle něj nicméně využívá Čína. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu, upozornil.

Podle Landovského je současná válka především o schopnosti inovace. „Ukrajina dokázala na ty nejvyspělejší prostředky, jako jsou balistické střely či hypersonické řízené rakety, používat pouze ty drahé prostředky Západu – Patriot, IRIS-T, nebo SAMP/T. Na ty jednodušší hrozby, jako je například dron Šahíd, funguje systém mikrofonů, akustických senzorů, rychlých osádek pick-upů s těžkými kulomety a termovizí, které dokáží tuto hrozbu mnohem levněji řešit,“ vysvětlil Landovský, podle kterého takto rozsáhlé využití moderních prostředků na bojišti očekával málokdo.

Hlavním „úzkým hrdlem“ v dodávkách zbraní a munice pro Ukrajinu ze Západu bude podle Landovského především výroba raket, „protože se ukazuje, že celosvětová výroba může jen velmi těžko pokrýt všechny požadavky Ukrajiny“. Podle odborníka se daří například dodávky vyspělých radarů z Itálie. „Daří se budovat systémy, ale aby to bylo dlouhodobě udržitelné, tak bude potřeba zvýšit výrobní kapacity na rakety,“ sdělil Landovský s tím, že dobrou zprávou je, že několik evropských zemí bude vyrábět rakety Patriot v Německu.

Západní skladové zásoby jsou podle Landovského „poměrně dost“ vyčerpány. „Ono to na začátku vypadalo úplně jinak, když se vyprazdňovaly sklady, a daleko hůře to vypadá nyní, když je potřeba doplňovat to horké zboží přímo na frontu,“ vysvětlil.

Podpora Ukrajině podle Landovského neznamená, že „naši lidé budou krvácet“. Očekává se podle něj materiální pomoc někomu, kdo ji efektivně využívá pro vlastní obranu. „Já vidím šanci, jak ještě více mobilizovat západní podporu Ukrajině, dokonce vidím i šanci, jak ještě více mobilizovat obranné průmysly v jednotlivých zemích,“ věří a dodává, že Rusko i po utěšení stávajícího konfliktu na Ukrajině bude i nadále hrozbou pro evropskou bezpečnost. Výkon západních ekonomik v obranném průmyslu může být podle experta vyšší.

Landovský je přesvědčen, že obranné schopnosti Západu velmi úzce souvisí s demokratickou podporou ve společnosti. „Společnost, pokud intenzivně necítí, že válka je na spadnutí, má zkrátka jiné priority a politici to respektují ve svých rozhodnutích. A proto je tak důležité, abychom o těchto věcech mluvili,“ myslí si bývalý velvyslanec při NATO. „Musíte být schopni se ubránit, a když nejste, tak ten protivník nemá důvod s vámi uzavírat jakékoliv dohody, protože se mu prostě vyplatí stále zvyšovat mezeru mezi vámi a jeho silami,“ popsal situaci kolem uzavírání bezpečnostních paktů diplomat.

„Obranu Evropy bez Ukrajiny si neumím představit“

Debaty ohledně umožnění Ukrajině zasahovat cíle na ruském území probíhaly podle Landovského velmi opatrně. „Naše země i spousta zemí na východním křídle apelovaly na spojence, aby ty limitace zmizely,“ prohlásil.

Rusko podle diplomata vnímá situaci ohledně dodávek západních zbraní napadené zemi jinak. „Rusko to vnímá tak, že přece nemůže vést válku s Ukrajinou – zemí, která by neměla nikdy dosahovat kvalit ruské armády. Takže Rusko tvrdí zcela neochvějně, že bojuje s celým Západem, téměř s celým světem, navíc prý úspěšně. To, že tomu tak není a že Ukrajina zvládá tu situaci s tím, co má, nadmíru dobře, je samozřejmě viditelný fakt,“ shrnul situaci diplomat.

Čína podle Landovského situace využívá. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu. „Proto je třeba o čínské pomoci Rusku často mluvit a přinášet ji na slunce,“ věří diplomat, podle kterého by se Čína od Ruska odvrátila v případě jeho vojenského použití jaderných zbraní. „To je zcela proti tomu, co chce Peking, to je myslím velice dobře,“ dodal.

Ruské požadavky na ukončení současného konfliktu podle něj nikdy nekončí na Ukrajině. „Ruské požadavky říkají: Ukrajina bude v naší sféře vlivu, ve střední a východní Evropě půjdeme do roku 1999 (před rozšířením NATO o střední a východní Evropu – pozn. redakce) a západní Evropa bude mluvit s námi a ne s Evropou střední a východní,“ popsal ruský pohled na mír diplomat. „To je zcela proti českému národnímu zájmu,“ zdůraznil.

Ukrajinská armáda je podle něj a mnohých dalších odborníků armádou s největší bojovou zkušeností na evropském kontinentě. „Já si nedovedu představit obranu východní a střední Evropy bez nějakého aranžmá s Ukrajinou na naší straně,“ řekl Landovský.

Situace je podle něj analogická tomu, co probíhalo s Německem v době etablování Severoatlantické aliance, kdy německý průmyslový potenciál musel být využit pro zabezpečení obrany Evropy proti zemím Varšavské smlouvy. „Sovětská konvenční převaha byla tehdy tak značná, že bez Německa by to nešlo. A já se domnívám, že ve stejné pozici je nyní Evropa ve vztahu k Ukrajině,“ dodal Landovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 23 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 30 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 31 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 57 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...