Čína by se od Ruska odvrátila, kdyby použilo jadernou zbraň, říká Landovský

28 minut
Diplomat Jakub Landovský o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusko zcela neochvějně tvrdí, že bojuje s celým Západem, navíc prý úspěšně, řekl v Interview ČT24 bývalý velvyslanec Česka při NATO a ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský. Poznamenal, že to, že tomu tak není, je viditelný fakt. Situace podle něj nicméně využívá Čína. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu, upozornil.

Podle Landovského je současná válka především o schopnosti inovace. „Ukrajina dokázala na ty nejvyspělejší prostředky, jako jsou balistické střely či hypersonické řízené rakety, používat pouze ty drahé prostředky Západu – Patriot, IRIS-T, nebo SAMP/T. Na ty jednodušší hrozby, jako je například dron Šahíd, funguje systém mikrofonů, akustických senzorů, rychlých osádek pick-upů s těžkými kulomety a termovizí, které dokáží tuto hrozbu mnohem levněji řešit,“ vysvětlil Landovský, podle kterého takto rozsáhlé využití moderních prostředků na bojišti očekával málokdo.

Hlavním „úzkým hrdlem“ v dodávkách zbraní a munice pro Ukrajinu ze Západu bude podle Landovského především výroba raket, „protože se ukazuje, že celosvětová výroba může jen velmi těžko pokrýt všechny požadavky Ukrajiny“. Podle odborníka se daří například dodávky vyspělých radarů z Itálie. „Daří se budovat systémy, ale aby to bylo dlouhodobě udržitelné, tak bude potřeba zvýšit výrobní kapacity na rakety,“ sdělil Landovský s tím, že dobrou zprávou je, že několik evropských zemí bude vyrábět rakety Patriot v Německu.

Západní skladové zásoby jsou podle Landovského „poměrně dost“ vyčerpány. „Ono to na začátku vypadalo úplně jinak, když se vyprazdňovaly sklady, a daleko hůře to vypadá nyní, když je potřeba doplňovat to horké zboží přímo na frontu,“ vysvětlil.

Podpora Ukrajině podle Landovského neznamená, že „naši lidé budou krvácet“. Očekává se podle něj materiální pomoc někomu, kdo ji efektivně využívá pro vlastní obranu. „Já vidím šanci, jak ještě více mobilizovat západní podporu Ukrajině, dokonce vidím i šanci, jak ještě více mobilizovat obranné průmysly v jednotlivých zemích,“ věří a dodává, že Rusko i po utěšení stávajícího konfliktu na Ukrajině bude i nadále hrozbou pro evropskou bezpečnost. Výkon západních ekonomik v obranném průmyslu může být podle experta vyšší.

Landovský je přesvědčen, že obranné schopnosti Západu velmi úzce souvisí s demokratickou podporou ve společnosti. „Společnost, pokud intenzivně necítí, že válka je na spadnutí, má zkrátka jiné priority a politici to respektují ve svých rozhodnutích. A proto je tak důležité, abychom o těchto věcech mluvili,“ myslí si bývalý velvyslanec při NATO. „Musíte být schopni se ubránit, a když nejste, tak ten protivník nemá důvod s vámi uzavírat jakékoliv dohody, protože se mu prostě vyplatí stále zvyšovat mezeru mezi vámi a jeho silami,“ popsal situaci kolem uzavírání bezpečnostních paktů diplomat.

„Obranu Evropy bez Ukrajiny si neumím představit“

Debaty ohledně umožnění Ukrajině zasahovat cíle na ruském území probíhaly podle Landovského velmi opatrně. „Naše země i spousta zemí na východním křídle apelovaly na spojence, aby ty limitace zmizely,“ prohlásil.

Rusko podle diplomata vnímá situaci ohledně dodávek západních zbraní napadené zemi jinak. „Rusko to vnímá tak, že přece nemůže vést válku s Ukrajinou – zemí, která by neměla nikdy dosahovat kvalit ruské armády. Takže Rusko tvrdí zcela neochvějně, že bojuje s celým Západem, téměř s celým světem, navíc prý úspěšně. To, že tomu tak není a že Ukrajina zvládá tu situaci s tím, co má, nadmíru dobře, je samozřejmě viditelný fakt,“ shrnul situaci diplomat.

Čína podle Landovského situace využívá. Ruská invaze v jejích očích oslabuje Západ a navíc jí pomáhá podmaňovat Rusko do čínské sféry vlivu. „Proto je třeba o čínské pomoci Rusku často mluvit a přinášet ji na slunce,“ věří diplomat, podle kterého by se Čína od Ruska odvrátila v případě jeho vojenského použití jaderných zbraní. „To je zcela proti tomu, co chce Peking, to je myslím velice dobře,“ dodal.

Ruské požadavky na ukončení současného konfliktu podle něj nikdy nekončí na Ukrajině. „Ruské požadavky říkají: Ukrajina bude v naší sféře vlivu, ve střední a východní Evropě půjdeme do roku 1999 (před rozšířením NATO o střední a východní Evropu – pozn. redakce) a západní Evropa bude mluvit s námi a ne s Evropou střední a východní,“ popsal ruský pohled na mír diplomat. „To je zcela proti českému národnímu zájmu,“ zdůraznil.

Ukrajinská armáda je podle něj a mnohých dalších odborníků armádou s největší bojovou zkušeností na evropském kontinentě. „Já si nedovedu představit obranu východní a střední Evropy bez nějakého aranžmá s Ukrajinou na naší straně,“ řekl Landovský.

Situace je podle něj analogická tomu, co probíhalo s Německem v době etablování Severoatlantické aliance, kdy německý průmyslový potenciál musel být využit pro zabezpečení obrany Evropy proti zemím Varšavské smlouvy. „Sovětská konvenční převaha byla tehdy tak značná, že bez Německa by to nešlo. A já se domnívám, že ve stejné pozici je nyní Evropa ve vztahu k Ukrajině,“ dodal Landovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 34 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...