Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu zemím a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Po už čtvrté videokonferenci unijních lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.
Na konkrétních parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli a podle unijních činitelů je další jednání otázkou příštích měsíců.
Podle Michela šéfové států a vlád ve čtvrtek podpořili dříve navržené stimuly ve výši 540 miliard eur (skoro 15 bilionů Kč). Pomoc spočívající ve využití záchranného fondu eurozóny ESM, záruk pro firmy od Evropské investiční banky a podpoře krátkodobého zaměstnání v rámci programu SURE by měly země začít využívat od června. Političtí vůdci sedmadvacítky rovněž souhlasili s plánem EK na koordinované uvolňování restrikcí přijatých kvůli šíření pandemie.
Macron: Když se EU neshodne na reakci, nemá budoucnost
Evropská unie musí na koronavirovou krizi reagovat investicemi přinejmenším ve výši pět až deseti procent výkonu své ekonomiky. Po videokonferenci to podle agentury Reuters prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že Evropa nemá budoucnost, pokud se nedokáže shodnout na reakci na nynější výjimečnou situaci. Podle něj nemůže pomoc spočívat pouze v půjčkách, ale v přímých finančních transferech nejpostiženějším státům. Dodal, že neshody o rozsahu a podobě záchranného balíku mezi unijními státy stále přetrvávají.
Vznik fondu oživení podpořila také německá kancléřka Angela Merkelová. „Každému je jasné, že potřebujeme záchranný fond,“ řekla vůdkyně nejsilnější unijní ekonomiky, která před videokonferencí přislíbila zvýšení německého příspěvku do společného rozpočtu. „Chci velmi jasně zdůraznit, že takovéto řešení je v německém zájmu, neboť dobrý vývoj v Německu je podmíněn dobrým vývojem v Evropě,“ dodala.
Sever versus jih
Zásadní náplní summitu však byla právě debata o dlouhodobém plánu podpory zasažených ekonomik, který bude podle komise vyžadovat až dva biliony eur. Zatímco lídři nejzasaženějších jihoevropských zemí v čele s Itálií a Španělskem volaly po co největším objemu zvláštního fondu a poskytování přímých grantů vládám, severské země či Nizozemsko navrhovaly co největší využití příštího sedmiletého rozpočtu a poskytnutí půjček, které by tolik nezvýšily společný dluh.
„Jsou patrné rozdíly v přístupu, ale je cítit vůle najít kompromis,“ prohlásil po jednání Michel, podle něhož nyní bude možnosti fondu i budoucího rozpočtu analyzovat EK, která co nejdříve přijde s konkrétními návrhy. O velkém pokroku mluvil po jednání italský premiér Giuseppe Conte, který dosud spíše kritizoval podle něj příliš malou ochotu dalších unijních zemí solidárně pomáhat nejpostiženějším.
„Mezi granty a úvěry musí být rovnováha,“ prohlásila po jednání předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Fond oživení bude úzce navázán na nový dlouhodobý rozpočet, s jehož novým návrhem by komise chtěla přijít přibližně v polovině května, řekla šéfka unijní exekutivy. Výši rozpočtu by podle ní chtěla EK na příští dva až tři roky zvednout z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu až ke dvěma procentům.
Diskuse summitem neskončí
„Většina zemí počítá pro fond oživení spíše s půjčkami,“ řekl ještě před summitem vysoce postavený unijní činitel, podle něhož ovšem EU plánuje i využití přímých subvencí pro státy v rámci příštího sedmiletého rozpočtu. Množství návrhů, s nimiž jednotlivé země přišly v posledních dnech, však podle něj předznamenává dlouhou diskusi, která čtvrtečním summitem neskončí.
Michel v tradičním předsummitovém dopise lídrům napsal, že chystaný fond má mít „dostatečnou velikost a zacílení na nejzasaženější odvětví a zeměpisné části Evropy“. Na jeho konkrétních podmínkách by se podle něj měly unijní země shodnout co nejdříve.
Cesta k dohodě bude velmi dlouhá
Podle Michela by měl fond vycházet z principů solidarity, flexibility, soudržnosti a respektu k unijním hodnotám. Čerpat z něj tedy budou moci co nejpružněji všechny země zasažené pandemií, které dodržují zásady vlády práva.
Unijní činitelé odhadují, že k hledání kompromisu bude potřeba až několik měsíců a zásadní podmínkou jeho nalezení je osobní setkání lídrů, které by mohlo v případě příznivého vývoje pandemie přijít na řadu v červnu. Od vypuknutí pandemie jednali nyní lídři na dálku již počtvrté během půldruhého měsíce.
