Podle zdravotnického poradce britské vlády se už téměř v celém Spojeném království stala dominantní formou koronaviru mutace, která byla na konci loňského roku objevena v jižní Anglii. Show Německo hledá Superstar se rozloučila už s druhým porotcem – oba popírají existenci koronaviru. Mezinárodní tým expertů Světové zdravotnické organizace (WHO), který má v Číně vyšetřovat původ nového typu koronaviru, dorazí do země ve čtvrtek.
Británií se dominantně šíří nakažlivější mutace. V Německu vyřadili popírače covidu z televizní soutěže
Koronavirus - leden
V pondělí opět zpřísnilo protiepidemická opatření Německo. K těm novým patří i omezení svobody pohybu pro obyvatele těžce postižených regionů. Uzávěra má trvat nejméně do konce ledna.
Spor o ni zasáhl i německou popovou scénu. Show Německo hledá Superstar se rozloučila už s druhým porotcem, který popíral existenci koronaviru. Populární zpěvák Michael Wendler musel v pořadu skončit poté, co přirovnal karanténu ke koncentračnímu táboru (v Německu je to mimořádně citlivé téma).
Politický komentátor Oliver Dunk a majitel sítě rádií byl jedním z prvních, kdo ohlásil, že Wendlera už nebude hrát. Totéž tvrdí i televize RTL. S Wendlerem už natočila třináct dílů Německo hledá Superstar. Odvysílá je, zpěváka ale nechala na záběrech rozmazat.
Michael Wendler není jediný německý hudebník, který načas zmizel z éteru. Podobný osud potkal i jeho předchůdce v roli porotce velké německé reality show Xavier Naidoo. Za rasistické projevy a šíření spikleneckých teorií. I on teď popírá existenci koronaviru.
Co se týče rychlosti očkování, řadí se Německo k vyššímu průměru. Zatím naočkovalo přes půl milionu lidí. Tempo ale nejde podle představ vlády. Ve skladech jsou stovky tisíc nevyužitých dávek, většinu očkování zatím provádějí mobilní týmy v pečovatelských domech. Německá vláda ale tvrdí, že očkovací kampaň chce výrazně urychlit a do začátku léta nabídnout vakcínu každému.
Země zrychlují očkování
Velká Británie zvyšuje tempo očkování proti covidu-19, v Anglii se otevřelo sedm nových očkovacích center, mimo jiné v Londýně a okolí, Bristolu či Manchesteru. Na konci týdne má fungovat až 1200 očkovacích míst. Podle náměstka ministra zdravotnictví Nadhima Zahawiho je cílem podat do poloviny února vakcínu 15 milionům lidí z nejohroženějších skupin.
V Británii se začalo očkovat přípravkem firem Pfizer a BioNTech již 8. prosince, před týdnem se začala podávat i vakcína vyvinutá firmou AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou. Podle vládního webu se podařilo první dávkou naočkovat už téměř 1,3 milionu lidí. Druhou dávku jich dostalo zhruba 21 tisíc. Ministr Zahawi v pondělí řekl, že se nyní očkuje asi 200 tisíc lidí denně.
Itálie byla první evropské bojiště s covidem, nyní chce boj jako jedna z prvních ukončit. Chlubí se nejvyššími čísly v Unii. Vakcínu tam do pondělí dostalo skoro 650 tisíc lidí. Využito je zatím 70 procent došlých dávek.
Slovensko k minulému pátku naočkovalo 26 tisíc lidí – do konce ledna by jich mělo být pětkrát tolik. Podle ministra zdravotnictví jsou hlavním limitem dodávky vakcín. Prioritu mají zdravotníci, pracovníci kritické infrastruktury a domovů sociálních služeb.
Po aféře s přednostní vakcinací bývalé tenistky Dominiky Cibulkové a jejího manžela v nemocnici na bratislavských Kramárech úřady slibují, že seznamy budou pečlivě kontrolovat. Veřejnost by měla přijít na řadu nejdřív o Velikonocích. Cílem je do konce roku naočkovat dvě třetiny populace.
Na chvostu úsilí je Francie. Experti ve srovnání s Německem nebo Británií mluví o selhání. Průtahy v dodávkách, pozdní kampaň, nedůvěra poloviny obyvatel. Vakcínu zatím dostalo jen sto tisíc lidí. A třeba Nizozemsko začalo očkovat jako poslední v Evropě – teprve ve středu.
Opatření v Anglii se zřejmě dál zpřísní
V již zmíněné Británii, která má 67 milionů obyvatel, od počátku prosince opět rostou denní přírůstky nakažených, minulý týden se několikrát dostaly nad 60 tisíc. Celkem se nákaza virem SARS-CoV-2 prokázala u více než tří milionů lidí. S covidem-19 v Británii zemřelo přes 81 tisíc nakažených. V britských statistikách úmrtí se přitom objevují pouze lidé, kteří měli během čtyř týdnů před smrtí pozitivní test na koronavirus.
Hlavní vládní zdravotní poradce Chris Whitty varoval, že příští týdny budou těmi nejhoršími během celé pandemie. Řada nemocnic, především v Londýně, se dostává na pokraj svých kapacit.
V Anglii nyní platí plošná karanténa, podle britských médií se přitom zvažuje, že se její pravidla ještě zpřísní. Mohla by se například rozšířit povinnost nošení roušek. Policisté by mohli také přísněji kontrolovat dodržování opatření. Plošná uzávěra platí i ve Skotsku a přísná opatření zavedly také regionální vlády Walesu a Severního Irska.
Na jihu Anglie se na konci loňského roku objevila nová, výrazně nakažlivější mutace koronaviru SARS-CoV-2. Podle Whittyho je nyní tato varianta už téměř v celé zemi dominantní.
Řecké děti se vrátily do škol
V Řecku se v pondělí po dvou měsících opět otevřely základní školy a školky. Děti ve školách musí ale nosit roušky, několik ředitelů na severu země doporučilo rodičům, aby dali svým dětem do školy i deku.
Jedním z opatření, která musí školy dodržovat, je totiž pravidelné otvírání oken, na deset minut během jedné vyučovací hodiny, informovala místní média. „Třídy musí být větrány často a dobře, proto by si každé dítě mělo s sebou vzít menší přikrývku. Domů si ji odnese každý pátek na vyprání,“ uvedl například v prohlášení ředitel základní školy v severořecké obci Chalastra.
Ministerstvo školství stanovilo pro otevření škol stejná pravidla jako v září. Navíc mají děti přicházet a odcházet ze školy v různých časech podle tříd, aby se zamezilo většímu shlukování. Počty žáků ve třídách se nesnížily, protože by to vyžadovalo víc učitelů, a tudíž i peněz. Střední školy obnovily minulý týden po vánočních prázdninách distanční výuku.
Češi si mohou zkracovat cestu přes Sasko
Pokud se čeští řidiči v pohraničí rozhodnou zkrátit si cestu jízdou přes Sasko, splní tím podmínky tranzitu a žádné saské karanténní nařízení neporuší. ČTK to řekla saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti resort zdravotnictví a také karanténní opatření.
Téma zkracování cest je aktuální především ve Šluknovském výběžku, kde řidiči mohou ušetřit i několik desítek minut. V poslední době ale několik Čechů ohlásilo, že muselo v Sasku za tranzit platit pokutu. Český konzulát v Drážďanech kvůli tomu takové cesty nedoporučoval.
Před tranzitem přes Sasko v prosinci varovalo české ministerstvo zahraničí, které zmínilo hlavně Šluknovský výběžek. Spolková i saská policie tehdy ČTK řekly, že zkrácení cesty přes Sasko není porušením karanténních nařízení, pokud lidé německé území co nejrychlejší cestou opět opustí a jízdu nepřeruší například kvůli nákupům.
Český konzulát ale získal informace o několika případech, kdy Češi museli zaplatit pokutu až 150 eur (4 tisíce korun), zároveň však tvrdili, že saským územím pouze projížděli.
Rakousko bude vyžadovat registraci
Rakousko bude po lidech cestujících do země od pátku nově požadovat vyplnění formuláře s kontaktními údaji či informaci o místě a pokud možno i délce pobytu v Rakousku. Informovala o tom agentura APA, podle níž výjimku z tohoto požadavku souvisejícího s koronavirovou pandemií budou mít například pendleři. Platit ale bude i pro Rakušany, kteří se vrací ze zahraničí.
Nadále zůstává v platnosti nařízení, že po příjezdu z drtivé většiny zemí světa do Rakouska se lidé musí uchýlit do desetidenní izolace, kterou lze předčasně ukončit podstoupením PCR testu s negativním výsledkem. Tento test je přitom možné provést nejdříve pátý den po vstupu do Rakouska.
K tomu od pátku přibude povinnost registrace prostřednictvím formuláře, který bude podle APA k dispozici v němčině a angličtině na internetu.
Výjimku z této povinnosti budou mít například lidé dojíždějící přes hranice do práce, lidé, kteří Rakouskem jen projíždějí, a také osoby, které do Rakouska cestují v naléhavé a neodkladné rodinné záležitosti, jako je například pohřeb. Na ty se nebude vztahovat ani povinnost desetidenní karantény.
WHO přijede do Číny ve čtvrtek
Ministerstvo zdravotnictví Číny podle agentury Reuters potvrdilo datum příjezdu expertního týmu na 14. ledna, k jeho itineráři se ale podrobněji nevyjádřilo. Jednou ze zastávek desítky expertů by však mělo být město Wu-chan v provincii Chu-pej, kde byla nákaza virem SARS-CoV-2 odhalena poprvé.
Přesně před rokem také právě v tomto městě bylo potvrzeno první úmrtí na covid-19. I když úřady ve Wu-chanu oficiálně uvádějí jednotky tisíc obětí koronaviru, podle odhadů na základě počtu uren vydaných pohřebními ústavy mohlo v tomto jedenáctimilionovém městě zemřít až 50 tisíc lidí, uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Podle ní je otázkou, zda má ještě vůbec příjezd expertů do Wu-chanu smysl, zda lze najít důkazy, které úřady pravděpodobně zničily.
Odklad vydání potřebných povolení pro vstup týmu do Číny v uplynulých dnech kritizoval i šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. V počátcích šíření epidemie Čína informace o nákaze tajila, úřady dokonce zastrašovaly lékaře a občanské aktivisty, kteří o nemoci informovali na internetu a snažili se před ní varovat Číňany i zbytek světa.
Ze zatajování informací, které pomohlo k rozšíření epidemie po celé zeměkouli, opakovaně obvinil Peking americky prezident Donald Trump. Další země sice tak tvrdý postoj vůči Číně nezaujaly, například Austrálie ale vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování, vůči čemuž se Čína ostře ohradila.
Cílem mise WHO je zjistit, odkud se koronavirus vzal a jak se přenesl na člověka. U odborné veřejnosti převládá názor, že původním nositelem viru byl netopýr. Z jakého přesně zvířete se ale koronavirus přenesl na člověka, zatím není jasné. V minulosti se v této souvislosti nejčastěji hovořilo o luskounech.
Izrael začne očkovat lidi starší 55 let
V Izraeli, kde se očkuje nejrychleji na světě, se v úterý začne s vakcinací občanů starších 55 let. Prozatím bylo v devítimilionové zemi naočkováno 1,87 milionu osob a tento týden se čeká další zásilka vakcín od firmy Moderna. V Izraeli se očkuje prozatím hlavně přípravkem vyvinutým firmami Pfizer a BioNTech.
Podle premiéra Benjamina Netanjahua se rychlost procedu ještě znásobí, až budou k dispozici další vakcíny od Moderny. Denně chce Izrael očkovat až 170 tisíc lidí. Dosud se věnoval hlavně těm z rizikových skupin včetně zdravotníků. O pomoc při organizaci akce požádal izraelského prezidenta Reuvena Rivlina český prezident Miloš Zeman, Netanjahua o totéž žádal český premiér Andrej Babiš.
Moderna informovala Izrael, že ve středu nebo ve čtvrtek může očekávat 480 tisíc dávek její vakcíny.
Izrael ve snaze zpomalit šíření koronaviru zavedl už třetí uzávěru, která má platit do 21. ledna. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že uvolňování bude postupné. Šéf panelu odborníků Ran Balicer řekl, že jsou „patrné první známky stabilizace, ale je těžké předpovědět“ další vývoj.
V neděli bylo zjištěno více než 6700 nových nákaz, což je méně než průměrných 8000 z minulého týdne; od začátku epidemie se nakazilo téměř půl milionu Izraelců. S covidem-19 zemřelo už 3671 pacientů.