Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím ve východní části Rafahu a také dvou oblastí na severu Pásma Gazy, napsal deník Ha’arec. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že lídr teroristického Hamásu Jahjá Sinvár se pravděpodobně neskrývá v Rafahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že bez operace v tomto městě nelze Hamás zcela zničit.
Izrael tento týden v Rafahu zahájil dle vyjádření Jeruzaléma „omezenou“ pozemní operaci. Podle zdroje The Times of Israel ale mnoho velitelů Hamásu z oblasti Rafahu uprchlo v předchozích týdnech, kdy se ke dlouho avizované izraelské operaci v lokalitě schylovalo.
Naopak z Rafahu podle ToI nejspíš uprchl Sinvár, považovaný za strůjce teroristického útoku ze 7. října 2023. Dle dřívějších informací tajné služby by mohl být v tunelech pod Chán Júnisem, případně stále pod městem Gaza.
Izraelská armáda tvrdí, že zničila už osmnáct ze čtyřiadvaceti jednotek Hamásu. Podle zmíněného serveru a dalších izraelských médií se ale teroristům podařilo reorganizovat bojové jednotky v oblastech, které už armáda označila za „vyčištěné“. Těmi jsou uprchlický tábor Džabálija a vesnice Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy, odkud se mají obyvatelé přesunout do západní části města Gaza. Obě oblasti jsou dle armády „nebezpečnou bojovou zónou“, kde se „Hamás snaží obnovit svou bojeschopnost“.
Zpravodaj ČT Václav Černohorský, toho času zhruba dva kilometry od města Gaza, popsal izraelský nálet „do oblasti Džabálije“, přičemž slyšet je z izraelské strany hranice dělostřelecká palba i střelba z lehkých zbraní. Boje podle Černohorského napovídají, že Hamásu se podařilo na severu Pásma Gazy etablovat tak, aby opět představoval pro Izrael riziko.
Do Pásma Gazy neproudí téměř žádná pomoc, varuje OSN
K evakuaci izraelské síly vyzvaly už v pondělí asi sto tisíc lidí na východě Rafahu. Přesunout se měli do oblasti Mavásí u pobřeží, která už je ale přeplněná uprchlíky přebývajícími v nuzných podmínkách ve stanech i pod širým nebem, a také do nedalekého Chán Júnisu, města zničeného bombardováním.
V oblasti Rafahu bylo ještě minulý týden na 1,4 milionu lidí, z nichž většina tam utekla od října z jiných částí Pásma Gazy před boji a masivním izraelským bombardováním. Někteří se na základě výzev izraelské armády přemisťovali i pětkrát, často pěšky či na povozech tažených osly.
Podle izraelských sil opustilo oblast Rafahu už na tři sta tisíc Palestinců. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky ale počet evakuovaných odhadl na polovinu, tedy sto padesát tisíc.
Před rozsáhlou pozemní operací varovaly v posledních několika měsících Izrael Spojené státy i další země, podle nichž by to způsobilo humanitární katastrofu. Izrael tvrdí, že jeho operace je „omezená“ a zatím nepostupuje hlouběji do města Rafah. Už v úterý ale obsadil přechod, jímž se do Pásma Gazy dostával největší objem humanitární pomoci, ač podle úřadů OSN bylo množství stále nedostatečné. Nyní tak Izrael ovládá všechny přechody do Pásma Gazy a podle více zdrojů se tam tento týden nedostala téměř žádná humanitární pomoc.
Deník Ha’arec už v pátek napsal, že Hamás hodlá zintenzivnit boje na severu Pásma Gazy a v jeho centrální části, aby ukázal Jeruzalému, že má stále funkční velitelské struktury i jinde než v Rafahu. Také server Ynet uvedl, že „zatímco se oči světa a Izraele soustředí na Rafah“, jinde se Hamás vojensky obnovuje.
Bílý dům: Izrael mohl porušit humanitární právo i americkými zbraněmi
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ve zprávě Kongresu poznamenala, že vzhledem k velkému rozsahu dodávek zbraní ze strany USA Izraeli je „opodstatněné se domnívat“, že americké zbraně „byly použity izraelskými bezpečnostními složkami po 7. říjnu v případech, které byly v rozporu s jejich povinnostmi vyplývajícími z mezinárodního humanitárního práva“.
Americká administrativa ve zprávě tvrdí, že Izrael nesdělil americkým úřadům úplné informace. „Vzhledem k povaze konfliktu v Pásmu Gazy je těžké hodnotit jednotlivé incidenty,“ stojí ve zprávě. Americké úřady tudíž nemohly prověřit, zda americké zbraně izraelská armáda použila při akcích v Pásmu Gazy a dalších palestinských územích, kdy bylo údajně porušeno mezinárodní právo.
Ve zprávě také administrativa tvrdí, že nadále považuje za důvěryhodné ujištění Izraele, že bude používat americké zbraně v souladu s mezinárodním humanitárním právem.
Podle zprávy také panují otázky o tom, zda Izrael „efektivně využívá“ při současných bojích v Pásmu Gazy své rozsáhlé znalosti ohledně toho, jak minimalizovat dopady konfliktu na civilní obyvatelstvo, píše agentura AP. Podle ní to, že zpráva nepřináší přímé důkazy o použití amerických zbraní v úderech, které porušily mezinárodní právo, ponechává americké vládě manévrovací prostor, až bude rozhodovat o dodávkách zbraní svému spojenci.
To, že Izrael při své ofenzivě v Pásmu Gazy porušil mezinárodní právo, tvrdí některé státy a mezinárodní organizace. Izrael tvrdí, že se jen brání po teroristickém útoku hnutí Hamás a jeho spojenců ze 7. října. Aktuálně vydanou zprávu zadal americký prezident Joe Biden v únoru. Ministerstvo zahraničí mělo pro Kongres vyhodnotit, zda Izrael používá americké zbraně v souladu s mezinárodním právem.
Na zprávu se velice čekalo poté, co Biden tento týden řekl, že americké zbraně byly použity při izraelských úderech, při kterých umírali palestinští civilisté. Biden také řekl, že USA zastaví dodávky leteckých bomb a dělostřelecké munice, pokud Izrael provede rozsáhlou ofenzivu v Rafahu. Podle palestinských úřadů, které kontroluje teroristický Hamás, zemřelo při bojích v Pásmu Gazy na pětatřicet tisíc Palestinců. Údaj nelze nezávisle ověřit.
