Běžte demonstrovat do Polska, vzkázal Macron klimatickým aktivistům

Spíše než ve Francii by zastánci účinnějšího boje proti klimatickým změnám měli demonstrovat v Polsku. V rozhovoru poskytnutém listu Le Parisien to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. V sobotu se demonstrací za ochranu klimatu v Paříži zúčastnilo nejméně 15 tisíc lidí. Podle Macrona ale nemají demonstrace ve Francii příliš smysl, ambiciózní klimatickou dohodu EU totiž před časem zablokovalo Polsko – a spolu s ním i Maďarsko, Estonsko a Česko.

V sobotu se protestů za zlepšení boje proti klimatickým změnám zúčastnilo ve francouzské metropoli podle policie přes 15 tisíc lidí. Organizátoři hovoří dokonce o 38 tisících demonstrantech. Do akce se zapojili i radikálové, kteří se pustili do potyček s policií.

Podle Macrona by ale měli demonstranti změnit své metody. Pochodovat, aby řekli, „že planeta hoří“, je podle něj sice hezké, neřeší to ale problém.

Spíše než ve Francii by měli příznivci ochrany klimatu „jít demonstrovat do Polska“, vyzval Macron v letadle na cestě na klimatický summit OSN v New Yorku. „Pravdou je, že je tu jedna (země), která blokuje všechno – a to je Polsko. Mým cílem je přesvědčit další země, aby se pohnuly,“ zdůraznil prezident.

Právě Polsko totiž podle šéfa Elysejského paláce spolu s Českem, Maďarskem a Estonskem zablokovalo na červnovém summitu EU ambiciózní dohodu, jejímž cílem bylo dosáhnout uhlíkové neutrality společenství k roku 2050. Věc tehdy zůstala jen v poznámce pod čarou s tím, že takový vývoj si přeje „velká většina“ členských zemí.

Polsko: „Klimatickou transformaci“ uděláme odlišně

Zablokování deklarace z unijního summitu polský premiér Mateusz Morawiecki označil za úspěch Polska. Finanční garance, přislíbené ostatními členskými státy, totiž Polákům nestačily. Morawiecki tehdy prohlásil, že nejprve musí být stanoveno, jak se bude polským firmám a občanům kompenzovat růst nákladů vyplývajících z dražších zdrojů energie, připomněl list Dziennik.

Na Macronovo vyjádření zareagoval náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański, který agentuře PAP řekl, že Polsko očekává, že evropské země nejprve určí jasná pravidla, jak se rozdělí o náklady, než rozhodnou o klimatické neutralitě.

Toto rozhodnutí totiž bude mít „kolosální vliv na výrobu a ceny energií, na fungování celého evropského průmyslu a nakonec i na polské zemědělství“.

Polská vláda podle diplomata „nerozhoduje naslepo“, ale poučila se z francouzských chyb, kde rozhodnutí vlády o zdražení paliv zburcovalo celou zemi k protivládním protestům „žlutých vest“. Polsko chce provést „klimatickou transformaci“ odlišně.

Babiš nevěří, že v roce 2050 nebudou emise

Český premiér Andrej Babiš před jednáním na červnovém summitu řekl, že si „neumí představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise“ a dodal, že podle něj by se EU měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030.

Nejlepší by podle Macrona bylo, kdyby se každý pátek nekonaly demonstrace, ale aby lidé, jimž záleží na životním prostředí, vyrazili sbírat odpadky na břehy řek či pláže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...