Miliardy dolarů vojenské pomoci investují mocnosti světa do boje proti radikálům z Islámského státu (IS). V jižní části Sinajského poloostrova se přitom teroru dokázali postavit nikoliv vojáci, ale Beduíni – a to bez krveprolití. Snahy radikálů o expanzi podle svých slov zastavili dělicí čárou v písku.
Egyptská odnož islámských teroristů známá jako Provincie Sinaj je jednou z nejnebezpečnějších. Na neklidném severu poloostrova mají stoupenci Islámského státu tisíce bojovníků. Povraždili zde stovky lidí.
Bojovníci IS i dalších jemu spřízněných militantních skupin ale chtějí na jih. Ten je na rozdíl od plochého severu hornatý a skýtá řadu úkrytů. A právě vstupní brány do jižní části vyprahlé sinajské pouště se bez krveprolití podařilo ubránit neozbrojeným šejkům.
„Zastavili jsme IS více než dvacetkrát. Vyrazili jsme proti nim s padesáti auty a odrazili je. Nevystřelili jsme jedinou kulku. Kdybychom to udělali, byla by válka,“ uvědomuje si Hussien Abu Atwey, vůdce tarabinských Beduínů. „IS se nás bojí, protože jsme jednotní,“ dodává.
S egyptskou pomocí by prý mohli islámské radikály odrážet ještě efektivněji. „Kdyby vláda přišla a dala nám zbraně a příkaz, abychom bojovali s islamisty, dokázali bychom je porazit,“ soudí Abu Atwey.
Sinaj je poslední roky semeništěm únosů, blokád a demonstrací. Tamní bezpečnostní situace se výrazně zhoršila po pádu Mubarakova režimu. Beduíni se cítí dlouhodobě utlačováni a diskriminováni. Káhirský režim obviňují z vraždění civilistů, včetně žen a dětí. Egyptské autority to ostře odmítají.
