Praha/Canberra – Australský lékař, biochemik a vědec Michael Tirant představil bylinnou směs na léčbu lupénky a ohromil tím světovou lékařskou veřejnost. Nyní sklidil úspěch i v Česku; tuzemští zdravotníci aplikovali Tirantovu bylinnou formuli na 300 pacientů včetně dětí i těhotných žen a úspěch zaznamenali u 80 procent. Léčba se skládá z čistícího gelu, masti a kondicionéru a měsíčně vychází až na 2 000 korun. Pojišťovny na ni ale zatím nepřispívají, protože není na oficiálním seznamu léčiv. Vzhledem k účinnosti Tirantova léku však chtějí lékaři usilovat o to, aby byl uznán i v Česku.
„Lupénka je komplexní onemocnění a přístup i léčba ke každému pacientovi musí být individuální. Domnívám se, že každá skupina léků má své výhody a nevýhody. U přírodních preparátů je velikou výhodou, že mohou být použity u každého včetně dětí nebo těhotných žen,“ řekla Jana Hercogová z dermatovenerologické kliniky FN Na Bulovce. Ty přitom mohou jinak případné léčení podstoupit až po porodu.
Tirantův „zázrak přírody“ objeven náhodou
Tirant na přírodní léčbu lupénky přitom přišel náhodou při předepisování léků pro pacientku s atopickým ekzémem. „Přišla za tři týdny a řekla: 'Měl byste vidět mého otce - má lupénku a na ní vaše léčba zabírá mnohem líp než na mě',“ zavzpomínal Tirant.
Při svých výzkumech se prý soustřeďuje především na příčiny, které vypuknutí lupénky spustí. „Celou řadu let se soustřeďuji na různé spouštěcí faktory a na to, jak je řešit. Sestavil jsem seznam mechanismů, které lupénku iniciují - patří sem například stres nebo zranění kůže,“ řekl Tirant.
Lupénkou v ČR trpí 2-5 procent obyvatel
Dosud se na léčbu lupénky používají chemické medikamenty. Nejčastěji předepisované kortikosteroidy mimo jiné zvyšují krevní tlak a u dětí dokonce zastavují růst. Podle lékařů trpí lupénkou pět procent populace, tedy půl milionů Čechů. Podle vyjádření Jany Hercokové přitom až do konce milénia lékaři předpokládali, že je v Česku výskyt lupénky o dvě až tři procenta nižší.
Lupénka je časté, neinfekční, zánětlivé onemocnění s velkým sklonem k recidivám. Postihuje asi 2 % středoevropské populace (přesné statistiky neexistují), další 2 – 3 % mají formu skrytou. Onemocnění propuká nejčastěji mezi 10 a 13 rokem věku. Výskyt v rodině je doložen u 35 % případů.
