V Liberci úder blesku zranil osmnáct lidí, část záchranáři oživovali

Nahrávám video
Události: Úder blesku v Liberci zranil skoro dvacet lidí
Zdroj: ČT24

V Liberci ve čtvrti Vratislavice nad Nisou v neděli odpoledne zranil zásah blesku do stromu více dospělých a dětí. Podle mluvčího liberecké nemocnice Václava Řičáře jich je celkem osmnáct. Několik z nich záchranáři oživovali. Do liberecké nemocnice převezli záchranáři sedm dospělých a osm dětí, do nemocnice v Jablonci nad Nisou dvě osoby a do pražské nemocnice v Motole transportoval vrtulník z preventivních důvodů jedno dítě. Liberecká nemocnice aktivovala traumaplán, který skončil asi po hodině a půl.

Vpodvečer ještě liberecká nemocnice přijala další dvě děti, které preventivně přivezli rodinní příslušníci. Děti v nemocnici zůstanou na pozorování, upřesnil kolem 19:30 Řičář.

Událost se stala odpoledne kolem 15:30 v zámeckém parku, kde se konal dětský den. „Při dešti a bouřce udeřil blesk do stromu a sjel do země,“ popsala mluvčí policie Klára Jeníčková.

„Po zásahu blesku, kdy se lidé schovávali pod stromem, zůstalo třináct lidí ležet v bezvědomí,“ doplnil lékařský ředitel liberecké nemocnice Tomáš Roubíček. Mezi nimi bylo pět dětí ve věku dva a tři čtvrtě roku, pět, devět, deset a šestnáct let a osm dospělých. „Ze třinácti lidí muselo být pět krátce resuscitováno,“ uvedl dále Roubíček.

Policie na síti X po 16. hodině napsala, že v parku uhodil blesk do země a zranil 15 lidí. Podle hasičů uhodil blesk do stromu, pod nímž byli lidé. Řičář později informoval, že zraněných je osmnáct.

Nemocnice aktivovala traumaplán

Záchranáři ošetřovali zasažené na místě. „Máme čtrnáct zraněných osob, které jsou při vědomí, ale byly tady i osoby, které musely být resuscitovány,“ popsal před 17. hodinou mluvčí krajské záchranky Michael Georgiev. Sanitky odvážely zraněné postupně. „Aktivovali jsme traumaplán, to znamená, že součinnost poskytují všechny složky IZS a okolní zdravotnická zařízení,“ potvrdil Georgiev slova mluvčího krajské nemocnice. Tento plán ukončili zhruba po hodině a půl.

Na dětském dni byla s rodinou i zdravotní sestra z liberecké nemocnice, i přes nevlídné počasí bylo v parku podle ní hodně lidí. Odhadla, že blesk udeřil asi deset až patnáct minut poté, co začalo pršet. „Sjel po stromu, pod kterým se bohužel shromáždilo velké množství lidí. Prvních pár minut jsem nevěděla, že jsou tam zranění, nejdřív jsme s rodinou usoudili, že půjdeme domů, pak jsem se od lidí dozvěděla o zraněných, tak jsem běžela na místo,“ řekla zdravotnice novinářům.

Dva lidé si podle ní stěžovali, že nemohou hýbat nohama. „Snažili jsme se je dostat od stromu, tito byli zrovna při vědomí, dohlížela jsem na ně,“ dodala sestra. V rámci traumaplánu ji zavolali do nemocnice, krátce na to ji ze služby opět odvolali. Do nemocnice dorazilo navíc oproti běžné službě podle Roubíčka zhruba sto zdravotníků, sestavily se anesteziologické týmy.

Po přijetí do nemocnice se ukázalo, že způsobená zranění jsou spíše lehká. „Nikdo nemusel být operován, nikdo nebyl popálen,“ informoval lékařský ředitel. Navzdory tomu podle informací ČT zatím žádného z pacientů z liberecké nemocnice pustit nemohou, protože po zásahu bleskem musí zdravotníci minimálně 24 hodin zraněné pozorovat. Monitorují hlavně jejich srdeční činnost, protože se mohou objevit různé srdeční arytmie.

S ošetřením a odvozem zraněných pomáhali také hasiči. „Asistujeme zdravotníkům při ošetřování zraněných, poskytování předlékařské pomoci a transportu zraněných do sanitek. Na místo se dostavila také letecká záchranná služba,“ sdělila odpoledne mluvčí krajských hasičů Jaroslava Benešová.

Dopravu na místě řídila policie, její příslušníci zámecký park nakonec opustili krátce před 18. hodinou.

Široké spektrum potíží

Podle záchranáře Ondřeje Fraňka je spektrum obtíží, které může člověku způsobit zásah bleskem, velmi široké. Od velmi vážných popálenin až po „drobné kožní pigmentace, které samy odezní“. „Z těch nejzávažnějších jsou to zástavy dechu i oběhu. Klíčová je první pomoc,“ zdůraznil v pořadu 90′ ČT24 v neděli večer. V nemocnici pak už podle něj přicházejí na řadu standardní postupy, jejichž cílem je vyloučit „různé možnosti dlouhodobých následků“.

Mezi ty patří například už zmíněné srdeční arytmie, které ale lze podle Fraňka korigovat, případně i nasadit dlouhodobější léčbu. „Dobrou zprávou je, že se naprostá většina pacientů vyléčí bez jakýchkoli následků. Udává se, že velmi malé procento případů lidí zasažených bleskem přímo končí fatálně,“ upozornil Franěk.

Soudní znalec v oboru blesků Jiří Kutáč připodobňuje popáleniny způsobené bleskem k těm od ohně. „Jedná se de facto o zkrat. Kdyby po mém těle prošel bleskový proud a budu mít hodinky, tedy kovový předmět, tak budu mít pod nimi popáleniny,“ přidal konkrétní příklad.

Podle Fraňka je první pomoc při zásahu bleskem v podstatě standardní – tedy v případě, že postižený nejeví známky života, je třeba začít s oživováním – ať už jde o dýchání z plic do plic, či nepřímou masáž srdce.

Kutáč upozornil, že v případě, že blesk udeří do stromu, je třeba být od něj několik metrů daleko, aby výboj postupující k zemi nepřeskočil i na nás. Stejně tak je potřeba mít prostor nad hlavou od nejbližších větví. „Důležitá věc při takovýchto shromážděních (jako bylo to v Liberci) je i vzdálenost mezi lidmi. Bezpečná vzdálenost, aby blesk nepřeskočil z jednoho člověka na druhého, je tři metry,“ informoval znalec.

Nahrávám video
90′ ČT24: Nebezpečí blesků a jak se zachovat
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 11 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...