V Karlových Varech se chystá další referendum o podobě Vřídelní kolonády. Lidé si budou moci znovu vybrat, jestli chtějí zachovat tu stávající, nebo jestli má na jejím místě vyrůst historicky původní litinová stavba podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Občané Karlových Varů by měli hlasovat s termínem prezidentských voleb, tedy 13. a 14. ledna příštího roku. Ještě předtím ale musí iniciátoři referenda získat dostatečný počet podpisů pod petici. Ta má v tuto chvíli asi 3300 podpisů, chybí tak ještě zhruba tři sta.
V Karlových Varech by mohlo být v lednu další referendum o podobě Vřídelní kolonády
„Kolonáda vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera byla naprosto ikonickou stavbou pro Karlovy Vary. Byla začátkem toho úspěchu, toho rozmachu města v roce 1879. Postupně se celé město přeměnilo do podoby ‚našlehaných dortů‘. Fungovala dokonale z hlediska architektury, konstrukce i hlediska lázeňského,“ řekl iniciátor referenda Ota Řezanka.
Nová moderní stavba má podle Řezanky problémy z technického hlediska. „Stojíme na vřídlovcové desce, která je rozlámaná a plná trhlin. Ty trhliny se časem propsaly do betonu a dnes je beton plný té vřídelní vody. Kolonáda degraduje a vyžaduje neustálé opravy,“ dodal.
Jenže město Karlovy Vary už do oprav a údržby kolonády investovalo desítky milionů korun. „Myslím si, že je pravý čas, rozhodnout se teď, jestli do té kolonády dávat další peníze. Je to v podstatě mnohem větší investice (než postavit novou). Zatím bylo opraveno asi deset procent z celé stavby, takže nás čeká investice v řádu stamilionů,“ upozornil Řezanka.
Komplikovaná oprava kolonády
O podobě Vřídelní kolonády se už jednou hlasovalo, k referendu ale přišlo málo lidí. Město čekat nemohlo, jelikož byla kolonáda v havarijním stavu. „V roce 2016 ji dokonce musel uzavřít statik, protože se propadala podlaha ve Vřídelní síni. Do oprav pak město investovalo desítky milionů korun,“ uvedl redaktor ČT Václav Matoušek.
Práce se však neobešly bez problémů, a to kvůli covidu-19 a rostoucím cenám za stavební materiály. Stavbaři kompletně vyměnili i potrubí a předělali poškozenou podlahu. V druhé etapě oprav už šlo o výměnu starých technologií za modernější. Jedním z nejtěžších úkolů bylo vyměnit všechny skleněné tabule v kopuli Vřídelní kolonády.
Kolonáda se znovu otevřela letos v květnu. Obě etapy prací přišly dohromady na zhruba 73 milionů korun. Nyní už zbývají jenom dokončovací práce, které by však dělníci měli zvládnout za provozu kolonády. Následovat bude třetí fáze rekonstrukce. „Přesný termín zahájení ale karlovarský magistrát nezná. Vše je zatím ve fázi návrhů a příprav. Jisté ale je, že třetí fáze si vyžádá investici dalších desítek milionů korun,“ upřesnil redaktor.
„Ve studii se navrhuje například zpřístupnit vyšší patro kolonády, které je momentálně velmi sporadicky využíváno, zpřístupnit střechy kolonády, které podle původního záměru měly být pochozí, počítá se i s úpravami řečiště, aby byla kolonáda více propojena i s řekou Teplou,“ popsal mluvčí magistrátu Jan Kopál. Dodal ale, že jde jenom o záměr a projektová dokumentace zatím nebyla zpracována.
Pokud by se lidé v referendu rozhodli pro stavbu repliky původní kolonády, vznikl by karlovarskému magistrátu problém. „Město má povinnost počínat si jako řádný hospodář, to znamená, že by magistrát zřejmě nemohl zbourat budovu, do které jen nedávno investoval značnou částku ze svého rozpočtu. Na druhou stranu by se ale město muselo řídit výsledkem platného referenda. V krajním případě by takový spor musel rozhodnout soud,“ doplnil Matoušek.