V cementárně na Litoměřicku vzniklo centrum zaměřené na získávání lithia z odpadu

V cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku se otevřelo výzkumné centrum, kde se ověřuje mimo jiné technologie na získávání lithia. V Krušných horách v okolí Cínovce na Teplicku by se tento kov mohl těžit. Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze za čtyřicet milionů korun. Roční provozní náklady se odhadují na dvacet milionů korun.

„Zařízení je unikátní v tom, že chceme materiály chemicky přepracovávat bez použití kapalné fáze a získat nový materiál použitelný pro další výrobky. Představme si, že budeme mít použité lithiové baterie a my chceme z nich lithium dostat a vyrobit nové baterie,“ řekl rektor VŠCHT v Praze Pavel Matějka.

Fungoval by tak cyklus, kdy by se z různých materiálů na skládkách, které obsahují lithium a další cenné kovy, získával nový. „Představa je vysokoteplotního zpracování, kdy doufáme, že oddělíme kovovou část a získáme materiál použitelný ve stavebním průmyslu,“ řekl rektor.

Prvním úkolem centra je ověřit vlastní patentovanou technologii na získávání lithia. Mimo laboratoř v takzvaném poloprovozu se bude technologie zkoušet několik měsíců. „Otázka stavby něčeho většího je pak na samotných průmyslových podnicích,“ řekl Matějka.

Cesta k průmyslovému nasazení je ještě dlouhá

CirkTech spolupracuje s Lafarge Cement i společností Geomet, kterou majoritně vlastní ČEZ. Firma je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce, které je jedno z největších v Evropě. „Rozhodnutí, zda budeme těžit, nebo ne, padne v polovině roku 2023,“ řekl člen představenstva ČEZ Ladislav Štěpánek.

„Jsme svědky otevření zařízení, kde bude probíhat výzkum, testování, prověřování. Cesta k průmyslovému nasazení je daleká, ověřuje se metoda, která vypadá nadějně, má zajímavou výtěžnost. Teď se musí ukázat, jak to funguje v reálnějších podmínkách,“ uvedl Štěpánek.

Vedle lithia ruda na Cínovci obsahuje i další kovy, jako je wolfram nebo cín. „V průběhu extrakce lithia z lithné rudy odpadává materiál, který by mohl být použitelný do směsných cementů. V technologickém centru se bude ověřovat vhodnost tohoto materiálu,“ uvedl člen představenstva Lafarge Cement Martin Kadlec.

Cílem je produkce minima odpadů

Principy takzvané cirkulární ekonomiky, která produkuje minimum odpadů a udržuje zdroje co nejdéle v oběhu, se podle VŠCHT ve světě nyní rychle prosazují. „Jde o byznys model budoucnosti. Cirkulární ekonomika má nahradit stávající lineární systém vytěžit-vyrobit-vyhodit modelem hospodářství, kde se už při navrhování výrobků počítá s jejich recyklovatelností a téměř veškerý odpad nachází nějaké využit,“ uvedl Milan Pospíšil z VŠCHT.

Odpad využívá také cementárna. „Minulý rok se nám podařilo energeticky využít okolo stovky tisíc tun odpadu alternativního paliva,“ uvedl Kadlec. Podle něj není vyloučeno, že by se v budoucnu lithium zpracovávalo právě v Čížkovicích. „Je to ale hodně daleko,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 11 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
před 22 hhodinami

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
včera v 06:00‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Podváděl komisař, ne oni, přesto jejich řidičský průkaz neplatí

Dvacet sedm lidí z Prachaticka zjistilo, že mají řidičský průkaz neoprávněně a měli by ho vrátit. Policie totiž rozpletla první část kauzy podvodů u závěrečných zkoušek. Podle soudu sice sami žáci nepodváděli, právě oni teď ale řeší neobvyklý problém. Oprávnění pro řízení auta nebo jízdu na motorce získali před dvěma lety.
3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.