Cín

Zdražení kovů komplikuje sbírku na nové zvony pro Bystřici nad Pernštejnem. Když ji tamní věřící zakládali, potřebovali v ní získat zhruba jeden a čtvrt milionu korun. Jenže cín a měď, ze kterých se zvonovina slévá, podražily – během několika měsíců o desítky procent. Celková částka, která bude na tři nové zvony potřeba, se tak zvýšila o stovky tisíc.

V cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku se otevřelo výzkumné centrum, kde se ověřuje mimo jiné technologie na získávání lithia. V Krušných horách v okolí Cínovce na Teplicku by se tento kov mohl těžit. Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze za čtyřicet milionů korun. Roční provozní náklady se odhadují na dvacet milionů korun.

Indonésie je největším světovým vývozcem cínu. Tento kov se používá od obalů potravin až po elektroniku, která je určena k výrobě „zelené“ technologie. Kvůli vyčerpání ložisek na souši se horníci z ostrova Bangka vydávají k dřevěným pontonům, které jsou vybaveny k bagrování mořského dna a hledání cínové rudy. Indonéská ekologická skupina Walhi vede kampaň za zastavení těžby na moři, která devastuje rozsáhlé mangrovy na západním pobřeží Bangky. Naftové motory a znečištěná voda mají také za následek masivní snížení počtu ryb.