Hadí lázně už jsou znovu památkou. Zaorálek zrušil kritizované rozhodnutí svého předchůdce

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) prohlásil Hadí lázně v Teplicích opět za kulturní památku. Napsal to server Neovlivní.cz. Ochranu z lázní sejmul Zaorálkův předchůdce Antonín Staněk (ČSSD), jeho rozhodnutí ale vyvolalo nevoli veřejnosti, protože to nahrálo kontroverznímu podnikateli Jaroslavu Třešňákovi. Podle mluvčí ministerstva Michaely Lagronové může vlastník objektu podat proti aktuálnímu rozhodnutí opravný prostředek. Zničený objekt chce koupit město.

Na návrh rozkladové komise vydal ministr Zaorálek v úterý rozhodnutí, že Hadí lázně zůstanou kulturní památkou, a nebude tak vyhověno žádosti vlastníka o takzvané odpamátkování. Zaorálkovo rozhodnutí odůvodnila jeho mluvčí Lagronová tím, že podle rozkladové komise památková zóna, uvnitř které se Hadí lázně nachází, k ochraně veřejného zájmu nestačí a nejsou ve smyslu památkového zákona splněny mimořádně závažné důvody pro zrušení označení objektu za kulturní památku. 

O odnětí ochrany rozhodl Antonín Staněk před svým odchodem z úřadu. Učinil tak jen několik hodin před odchodem z úřadu a navzdory památkářům i rozkladové komisi odňal k 31. červenci Hadím lázním status kulturní památky. 

Objekt patří podnikateli Jaroslavu Třešňákovi, který Hadí lázně koupil v roce 2006 za 15 milionů korun. Původně měl v plánu budovu opravit a provozovat tu lázně. Návrhy na rekonstrukci však odmítli památkáři, protože podle nich spočívají v praktickém zbourání budovy a stavbě nové.

Třešňák patřil mezi největší sponzory loňské prezidentské kampaně Miloše Zemana, který letos v létě oddaloval odchod Staňka z postu ministra kultury a váhal se jmenováním jeho nástupce.

Zaorálek poté, co vystřídal Staňka ve funkci ministra kultury, případ znovu otevřel a zahájil přezkum Staňkova rozhodnutí o lázních. Podle mluvčí Lagronové se vlastník lázní sice domáhal zastavení přezkumného řízení, ale rozkladová komise ministerstva kultury to navrhla zamítnout, a řízení tak pokračovalo.

Teplice chtějí lázně koupit

Ještě před prázdninami nabídl Třešnák lázně městu Teplice. Radnice si poté nechala vypracovat znalecký a statický posudek, podle něhož lze budovu zachránit. V pondělí město oznámilo, že je ochotné za budovu zchátralých Hadích lázní zaplatit necelých sedm milionů korun. Třešňák ale za objekt žádal 18 milionů korun. 

„Hadí lázně nechceme zbourat, ale ve spolupráci s památkáři opravit,“ řekl primátor Hynek Hanza (ODS). Pro koupi hlasovalo 21 z 24 přítomných zastupitelů. Cena, za kterou chce město lázně koupit, je totožná se znaleckým posudkem, tedy 6,838 milionu korun; náklady na opravy se odhadují téměř na 20 milionů korun. „Lázně chceme zachránit, nyní je míček na straně pana Třešňáka, který je před lety koupil za pět milionů korun,“ dodal primátor.

Opravy, které město plánuje, ale z objektu neučiní znovu lázně. „Bavili jsme se, co s budovou. Nějaké své představy a návrhy jsem radním sdělil, mohl by tam být částečný gastroprovoz, určitě ne lázně,“ plánoval v září primátor.

To, že jsou lázně opět památkou, může být podle Hanzy pro rekonstrukci komplikace, protože chráněn je současný stav po třech úpravách v době komunismu. „To nemusí být v souladu s nějakou vnitřní dispozicí,“ uvedl Hanza.

„Ale bude záležet na Národním památkovém ústavu a našich památkářích, kam až by při rekonstrukci vnitřních prostor investora pustili. Pokud by ta ochrana nebyla, investor má volnější ruku. Budova je stále v památkové zóně, takže vnější obálka budovy nikdy nepřestala být chráněna,“ dodal primátor.

Hadí lázně na historické kresbě
Zdroj: ČT24/Regionální muzeum v Teplicích

Klasicistní budova Hadích lázní vyrostla mezi lety 1838 až 1839. Střední část budovy má podobu kolonády se dvěma řadami sloupů s iónskými hlavicemi. Kulturní památkou byly lázně od roku 1958, svému původnímu účelu přestaly po několika přestavbách sloužit na přelomu tisíciletí.

Zaorálek už zrušil také jiná rozhodnutí svého předchůdce Staňka. V září například zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie Praha, jehož podobu odborná veřejnost kritizovala. Do čela Ústřední knihovnické rady se také vrátil Vít Richter, jehož odvolání provedl Staněk rovněž krátce před odchodem z úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Kriminalisté odhalili korupci u zkoušek pro revizní techniky

Ústečtí kriminalisté obvinili tři zaměstnance Technické inspekce České republiky (TIČR). Viní je z desítek nelegálně vydaných osvědčení pro revizní elektrotechniky a přijímání úplatků. Policisté zadrželi u jednoho z nich čtyři miliony korun v hotovosti.
20. 3. 2026

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
19. 3. 2026

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
19. 3. 2026

Katastrální úřady plánují další rušení poboček, místní jsou proti

Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj plánuje zrušit své pracoviště v Bruntálu a jeho agendu přesunout do Krnova. Podle úřadu k tomu vedou provozní důvody i nízká vytíženost bruntálského pracoviště. S plánem ale nesouhlasí obyvatelé ani vedení města. Obávají se, že se zhorší dostupnost katastrálních služeb. Zrušení čeká podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) letos ještě pracoviště v Rumburku a Velkém Meziříčí.
11. 3. 2026

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
9. 3. 2026

Obleva zvedla hladiny řek na povodňové stupně

Kvůli dešti a tání sněhu platí v pondělí večer na pětadvaceti místech na severu a jihu Čech, na Českomoravské vrchovině a na Moravě první stupeň povodňové aktivity ze tří. Na takzvanou povodňovou bdělost klesla večer řeka Sázava na Vysočině a Svratka v Pardubickém kraji, které odpoledne krátce vystoupaly na druhý stupeň – tedy pohotovost. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

VideoReportéři ČT: Ústecký úředník porušil zákon, místo trestu přišly prémie

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.
23. 2. 2026

Kde jsou v Česku praktici, ukazuje mapa. Na místa pro začínající chce sdružení zvýšit dotace

Podle představ Sdružení praktických lékařů by na místa pro začínající lékaře měla být v dalších letech až dvojnásobná dotace. Sdružení o tom chce jednat s resortem zdravotnictví. Letos na specializační vzdělávání mladých praktiků pro děti i dospělé, ale třeba i psychiatrů, stát pošle o sto milionů korun více, než počítal původní návrh rozpočtu. Podobnou částkou by v druhé polovině roku měly přispět i pojišťovny. Podporu plánují cílit do míst, kde je lékařů málo.
17. 2. 2026Aktualizováno17. 2. 2026
Načítání...