Hadí lázně už jsou znovu památkou. Zaorálek zrušil kritizované rozhodnutí svého předchůdce

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) prohlásil Hadí lázně v Teplicích opět za kulturní památku. Napsal to server Neovlivní.cz. Ochranu z lázní sejmul Zaorálkův předchůdce Antonín Staněk (ČSSD), jeho rozhodnutí ale vyvolalo nevoli veřejnosti, protože to nahrálo kontroverznímu podnikateli Jaroslavu Třešňákovi. Podle mluvčí ministerstva Michaely Lagronové může vlastník objektu podat proti aktuálnímu rozhodnutí opravný prostředek. Zničený objekt chce koupit město.

Na návrh rozkladové komise vydal ministr Zaorálek v úterý rozhodnutí, že Hadí lázně zůstanou kulturní památkou, a nebude tak vyhověno žádosti vlastníka o takzvané odpamátkování. Zaorálkovo rozhodnutí odůvodnila jeho mluvčí Lagronová tím, že podle rozkladové komise památková zóna, uvnitř které se Hadí lázně nachází, k ochraně veřejného zájmu nestačí a nejsou ve smyslu památkového zákona splněny mimořádně závažné důvody pro zrušení označení objektu za kulturní památku. 

O odnětí ochrany rozhodl Antonín Staněk před svým odchodem z úřadu. Učinil tak jen několik hodin před odchodem z úřadu a navzdory památkářům i rozkladové komisi odňal k 31. červenci Hadím lázním status kulturní památky. 

Objekt patří podnikateli Jaroslavu Třešňákovi, který Hadí lázně koupil v roce 2006 za 15 milionů korun. Původně měl v plánu budovu opravit a provozovat tu lázně. Návrhy na rekonstrukci však odmítli památkáři, protože podle nich spočívají v praktickém zbourání budovy a stavbě nové.

Třešňák patřil mezi největší sponzory loňské prezidentské kampaně Miloše Zemana, který letos v létě oddaloval odchod Staňka z postu ministra kultury a váhal se jmenováním jeho nástupce.

Zaorálek poté, co vystřídal Staňka ve funkci ministra kultury, případ znovu otevřel a zahájil přezkum Staňkova rozhodnutí o lázních. Podle mluvčí Lagronové se vlastník lázní sice domáhal zastavení přezkumného řízení, ale rozkladová komise ministerstva kultury to navrhla zamítnout, a řízení tak pokračovalo.

Teplice chtějí lázně koupit

Ještě před prázdninami nabídl Třešnák lázně městu Teplice. Radnice si poté nechala vypracovat znalecký a statický posudek, podle něhož lze budovu zachránit. V pondělí město oznámilo, že je ochotné za budovu zchátralých Hadích lázní zaplatit necelých sedm milionů korun. Třešňák ale za objekt žádal 18 milionů korun. 

„Hadí lázně nechceme zbourat, ale ve spolupráci s památkáři opravit,“ řekl primátor Hynek Hanza (ODS). Pro koupi hlasovalo 21 z 24 přítomných zastupitelů. Cena, za kterou chce město lázně koupit, je totožná se znaleckým posudkem, tedy 6,838 milionu korun; náklady na opravy se odhadují téměř na 20 milionů korun. „Lázně chceme zachránit, nyní je míček na straně pana Třešňáka, který je před lety koupil za pět milionů korun,“ dodal primátor.

Opravy, které město plánuje, ale z objektu neučiní znovu lázně. „Bavili jsme se, co s budovou. Nějaké své představy a návrhy jsem radním sdělil, mohl by tam být částečný gastroprovoz, určitě ne lázně,“ plánoval v září primátor.

To, že jsou lázně opět památkou, může být podle Hanzy pro rekonstrukci komplikace, protože chráněn je současný stav po třech úpravách v době komunismu. „To nemusí být v souladu s nějakou vnitřní dispozicí,“ uvedl Hanza.

„Ale bude záležet na Národním památkovém ústavu a našich památkářích, kam až by při rekonstrukci vnitřních prostor investora pustili. Pokud by ta ochrana nebyla, investor má volnější ruku. Budova je stále v památkové zóně, takže vnější obálka budovy nikdy nepřestala být chráněna,“ dodal primátor.

Hadí lázně na historické kresbě
Zdroj: ČT24/Regionální muzeum v Teplicích

Klasicistní budova Hadích lázní vyrostla mezi lety 1838 až 1839. Střední část budovy má podobu kolonády se dvěma řadami sloupů s iónskými hlavicemi. Kulturní památkou byly lázně od roku 1958, svému původnímu účelu přestaly po několika přestavbách sloužit na přelomu tisíciletí.

Zaorálek už zrušil také jiná rozhodnutí svého předchůdce Staňka. V září například zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie Praha, jehož podobu odborná veřejnost kritizovala. Do čela Ústřední knihovnické rady se také vrátil Vít Richter, jehož odvolání provedl Staněk rovněž krátce před odchodem z úřadu.