Národní galerii dočasně povede Anne-Marie Nedoma. Má tápající instituci připravit pro nového ředitele

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) oficiálně potvrdil středeční informaci, že se vedení Národní galerie Praha ujme ekonomka Anne-Marie Nedoma. Ministr ji jmenoval do funkce dočasné ředitelky, jejím úkolem je podle jeho slov analyzovat situaci v NG a připravit instituci na příchod nového šéfa, jenž vzejde z výběrového řízení. Zaorálek zároveň zřídil jako nový poradní orgán ministerstva garační radu. Pomoci má nejen při výběru ředitele přední galerijní instituce, ale i v upřesnění otázek o její koncepci a směřování. Národní galerie totiž podle Zaorálka tápe.

V čele galerie v současnosti stojí ekonom Ivan Morávek, kterého pověřil vedením  Zaorálkův ministerský předchůdce Antonín Staněk letos v dubnu, po odvolání předchozího ředitele NG Jiřího Fajta. Tento krok, jejž ministr zdůvodnil Fajtovými závažnými hospodářskými pochybeními, vedl k protestům a po dlouhých průtazích nakonec stál Staňka křeslo ve vládě.

„Zrušil jsem pověření Ivana Morávka řídit Národní galerii a jmenoval bych paní Anne-Marie Nedoma dočasnou ředitelkou Národní galerie, abychom provedli analýzu, jak vypadá situace v NG, určitý technicko-organizačně-finanční audit, a připravili galerii pro příchod nového ředitele,“ potvrdil Zaorálek ve čtvrtek den starou změnu.

Pro personální obměnu se prý rozhodl, protože si prý přál přesný „tok informací mezi galerií, ministerstvem a (nově zřízenou) garanční radou“. „Zřejmě jsem neměl dojem, že by to ve staré konstelaci tak fungovalo,“ přiznal ministr. Anne-Marii Nedoma oslovil také proto, že hledal zejména manažera schopného posoudit organizační a finančí záležitosti. Do výstavního plánu by výměna ve vedení zasáhnout neměla.

Moje poslání bude krátkodobé a zůstane trošku skryto, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce z hlediska správního, administrativního i finančního, a to není nic, co by bylo mediálně zajímavé. Zkrátka mým posláním je připravit pro nového ředitele instituci, která bude podporou jeho působení a jeho dlouhodobějších vizí.
Anne Marie-Nedoma

Působení Anne-Marie Nedoma v čele NG je dočasné, na uspořádání chodu galerie, jak si přeje ministr, by ale měla mít dostatek času. Jak Zaorálek připomněl, výběrové řízení vyhlášené jeho předchůdcem Staňkem zrušil a vyhlášení nového bude chvíli trvat.

Ekonomka a personalistka Anne-Marie Nedoma (59) vystudovala pražskou Vysokou školu ekonomickou, pracovala jako manažerka v institucích jako Gallup Organization, Nestlé, Reader's Digest nebo jako poradce pro GDPR na ministerstvu zahraničí. V letech 2014 až 2018 mimo jiné vedla Karmelitánské nakladatelství.

Nedoma měla ke kultuře blízko i jako členka skupiny, kterou v roce 2001 sestavil tehdejší ministr kultury Jiří Besser a která se zabývala budoucností Státní opery Praha a Národního divadla. Opera se nakonec stala součástí ND. V minulosti zasedala i ve správní radě Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli (předchůdce dnešní fakulty restaurování pardubické univerzity).

Manželem Anne-Marie Nedoma je ředitel pražské Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.

Co by NG měla být a jaký má být její ředitel? Pomůže garanční rada

Pomoc v nastavení parametrů pro hledání nového ředitele NG má také garanční rada. Fungovat bude coby poradní orgán ministerstva kultury, který je zřizovatelem Národní galerie jako své příspěvkové organizace.

V garanční radě zasednou galerijní odborníci z celé České republiky, jejím předsedou byl jmenován architekt Josef Pleskot. Prvním úkolem nového orgánu je podle Zaorálka „stanovit parametry pro výběrové řízení a také způsob, jak zřídit komisi, která by vybrala ředitele Národní galerie“.

Budu se snažit být jako předseda garanční rady dobrým stavitelem, aby se NG rekonstruovala, respektive postavila daleko pevněji, než dosud stojí v pozici české kulturní politiky. Jak ve vztahu dovnitř, tak ve vztahu ven.
Josef Pleskot
architekt

Ministr by si zároveň přál, aby rada fungovala dlouhodobě, a kromě aktuálního zadání řešila i obecněji koncepci NG. „Měla by odpovědět na otázku, co by vlastně Národní galerie přesně měla být. Dosavadní vývoj často umožňoval docela volné výklady. Ukazuje se, že i když existuje koncepce, přijatá v roce 2015, tak to vypadá, že prostor je docela volný nebo nejasný,“ obává se Zaorálek. Garanční rada by měla v gesci i periodické hodnocení činnosti NG podle vyměřených „kvalitativních a kvantitativních ukazatelů“.

Historie Národní galerie je historií tápání. Je nejvyšší čas, aby to skončilo. Garanční rada jako stabilnější orgán by měla bránit tomu, aby nepřišel ředitel, jak to bylo v minulosti, a udělal si z NG, co se mu zrovna líbilo, bez ohledu na nějaké statuty.
Lubomír Zaorálek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...