Národní galerii dočasně povede Anne-Marie Nedoma. Má tápající instituci připravit pro nového ředitele

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) oficiálně potvrdil středeční informaci, že se vedení Národní galerie Praha ujme ekonomka Anne-Marie Nedoma. Ministr ji jmenoval do funkce dočasné ředitelky, jejím úkolem je podle jeho slov analyzovat situaci v NG a připravit instituci na příchod nového šéfa, jenž vzejde z výběrového řízení. Zaorálek zároveň zřídil jako nový poradní orgán ministerstva garační radu. Pomoci má nejen při výběru ředitele přední galerijní instituce, ale i v upřesnění otázek o její koncepci a směřování. Národní galerie totiž podle Zaorálka tápe.

V čele galerie v současnosti stojí ekonom Ivan Morávek, kterého pověřil vedením  Zaorálkův ministerský předchůdce Antonín Staněk letos v dubnu, po odvolání předchozího ředitele NG Jiřího Fajta. Tento krok, jejž ministr zdůvodnil Fajtovými závažnými hospodářskými pochybeními, vedl k protestům a po dlouhých průtazích nakonec stál Staňka křeslo ve vládě.

„Zrušil jsem pověření Ivana Morávka řídit Národní galerii a jmenoval bych paní Anne-Marie Nedoma dočasnou ředitelkou Národní galerie, abychom provedli analýzu, jak vypadá situace v NG, určitý technicko-organizačně-finanční audit, a připravili galerii pro příchod nového ředitele,“ potvrdil Zaorálek ve čtvrtek den starou změnu.

Pro personální obměnu se prý rozhodl, protože si prý přál přesný „tok informací mezi galerií, ministerstvem a (nově zřízenou) garanční radou“. „Zřejmě jsem neměl dojem, že by to ve staré konstelaci tak fungovalo,“ přiznal ministr. Anne-Marii Nedoma oslovil také proto, že hledal zejména manažera schopného posoudit organizační a finančí záležitosti. Do výstavního plánu by výměna ve vedení zasáhnout neměla.

Moje poslání bude krátkodobé a zůstane trošku skryto, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce z hlediska správního, administrativního i finančního, a to není nic, co by bylo mediálně zajímavé. Zkrátka mým posláním je připravit pro nového ředitele instituci, která bude podporou jeho působení a jeho dlouhodobějších vizí.
Anne Marie-Nedoma

Působení Anne-Marie Nedoma v čele NG je dočasné, na uspořádání chodu galerie, jak si přeje ministr, by ale měla mít dostatek času. Jak Zaorálek připomněl, výběrové řízení vyhlášené jeho předchůdcem Staňkem zrušil a vyhlášení nového bude chvíli trvat.

Ekonomka a personalistka Anne-Marie Nedoma (59) vystudovala pražskou Vysokou školu ekonomickou, pracovala jako manažerka v institucích jako Gallup Organization, Nestlé, Reader's Digest nebo jako poradce pro GDPR na ministerstvu zahraničí. V letech 2014 až 2018 mimo jiné vedla Karmelitánské nakladatelství.

Nedoma měla ke kultuře blízko i jako členka skupiny, kterou v roce 2001 sestavil tehdejší ministr kultury Jiří Besser a která se zabývala budoucností Státní opery Praha a Národního divadla. Opera se nakonec stala součástí ND. V minulosti zasedala i ve správní radě Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli (předchůdce dnešní fakulty restaurování pardubické univerzity).

Manželem Anne-Marie Nedoma je ředitel pražské Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.

Co by NG měla být a jaký má být její ředitel? Pomůže garanční rada

Pomoc v nastavení parametrů pro hledání nového ředitele NG má také garanční rada. Fungovat bude coby poradní orgán ministerstva kultury, který je zřizovatelem Národní galerie jako své příspěvkové organizace.

V garanční radě zasednou galerijní odborníci z celé České republiky, jejím předsedou byl jmenován architekt Josef Pleskot. Prvním úkolem nového orgánu je podle Zaorálka „stanovit parametry pro výběrové řízení a také způsob, jak zřídit komisi, která by vybrala ředitele Národní galerie“.

Budu se snažit být jako předseda garanční rady dobrým stavitelem, aby se NG rekonstruovala, respektive postavila daleko pevněji, než dosud stojí v pozici české kulturní politiky. Jak ve vztahu dovnitř, tak ve vztahu ven.
Josef Pleskot
architekt

Ministr by si zároveň přál, aby rada fungovala dlouhodobě, a kromě aktuálního zadání řešila i obecněji koncepci NG. „Měla by odpovědět na otázku, co by vlastně Národní galerie přesně měla být. Dosavadní vývoj často umožňoval docela volné výklady. Ukazuje se, že i když existuje koncepce, přijatá v roce 2015, tak to vypadá, že prostor je docela volný nebo nejasný,“ obává se Zaorálek. Garanční rada by měla v gesci i periodické hodnocení činnosti NG podle vyměřených „kvalitativních a kvantitativních ukazatelů“.

Historie Národní galerie je historií tápání. Je nejvyšší čas, aby to skončilo. Garanční rada jako stabilnější orgán by měla bránit tomu, aby nepřišel ředitel, jak to bylo v minulosti, a udělal si z NG, co se mu zrovna líbilo, bez ohledu na nějaké statuty.
Lubomír Zaorálek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 4 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 9 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 13 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...