Značka Svěrák a Svěrák pořád funguje, říkají tři generace filmařské rodiny

54 minut
Zdeněk, Jan a František Svěrákovi hosty Interview Speciál
Zdroj: ČT24

Zdeněk, Jan a František Svěrákovi jsou zástupci tří generací talentovaných filmařů. Vyrůstali v jiné době a prošli si různými zkušenostmi, dva z nich navíc zatíženi nálepkou „syn toho Svěráka“. O filmu i vztazích mluvili jako hosté Interview Speciál.

„Pro mě je to úplně normální, jinak to neznám,“ odpovídá František Svěrák na otázku, kterou dostává často – tedy jaké to je, narodit se do slavné rodiny. V pubertě ale proti tíze odkazu rebeloval. „Až něco dokážu stejně jako táta, tak se mě lidé nebudou ptát, jaké to je, protože už to nebude jenom, že jsem zdědil jméno, ale možná se proslavím díky něčemu jinému,“ předpokládá.

I on pokračuje ve filmařské linii, je střihač a se svým otcem Janem a dědou Zdeňkem se potkal před třemi lety při práci na filmu Betlémské světlo.

Laťka ve filmařské branži je nastavena poměrně vysoko. Režisér Jan Svěrák je – zatím posledním českým – držitelem Oscara za nejlepší zahraniční film. Koncem devadesátých let zaujal příběhem Kolja, k němuž scénář napsal (a v němž si také zahrál jednu z hlavních rolí) Zdeněk Svěrák. V tandemu otec-syn spolupracovali Svěrákovi i na dalších titulech.

„My se s tatínkem stále radíme, ale je mu 89, takže nemůžeme čekat, že by psal ještě scénáře, do toho se mu už dávno nechce. Ale v tom týmu pořád něco vymýšlíme,“ podotkl Jan. Značka Svěrák a Svěrák podle něho pokračuje, jen se posunula o generaci. „Pak je tady Franta, s ním teď chystáme film,“ prozradil.

Kromě zájmu o tvorbu, což bývá ale zároveň i důvodem k výměně odlišných názorů, tři generace Svěráků spojuje rodinná chalupa, kde rádi tráví čas. „A humor,“ dodává Zdeněk Svěrák za souhlasu ostatních. „Humor opravdu sbližuje,“ nepochybuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rozeznal, že příčinou války je poslušnost, říká autorka esejů o Haškovi

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšly před více než sto lety a dodnes zůstávají zásadním románem české literatury. Spisovatelka Sylvie Richterová se zkoumání díla a osobnosti Jaroslava Haška věnuje dekády. Její eseje teď vyšly knižně pod titulem Humor jako zvláštní rozměr vědomí.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Batolata mají své první divadlo v Česku, na představení můžou i jinam

Nedaleko pražského Kačerova začalo fungovat první divadlo pro batolata v Česku. Prostor nazvaný KUK chce střídat inscenace pro nejmenší diváky s hernou. Pro děti ve věku 0+ hrají i jiné tuzemské scény, i když jejich repertoár necílí primárně na batolata. V kladenském divadle vedlo jedno takové představení dokonce ke sporům.
5. 6. 2025

Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.
5. 6. 2025
Načítání...