Koronavirová pandemie zasáhla život v celém Česku – negativní dopady má nejen na firmy a podnikatele, hospodaření měst a obcí, ale také na vzdělávání a vědu. V Olomouci se nachází Univerzita Palackého (UPOL), která se snaží pomáhat i místním firmám a drobným podnikatelům. Podporu živnostníkům zařídily také radnice měst, například odpuštěním nájmů. Ekonomickým dopadům na jednotlivé regiony se věnuje pořad SeČTeno, tentokrát z Olomouckého kraje.
Pandemie měla v kraji dopad například i na univerzitu a její organizace. Pevnost poznání, která funguje právě pod univerzitou, má za úkol popularizaci vědy. V bývalém dělostřeleckém skladu se nachází čtyři hlavní expozice, které jsou zaměřené na historii, biologii, fyziku, matematiku, chemii nebo výtvarnou výchovu. Pevnost poznání navštíví každý rok asi sto tisíc lidí, kvůli pandemii šlo však toto číslo výrazně dolů.
„Vzhledem k tomu, že provozních dní byla loni přibližně polovina, tak tomu bohužel odpovídala i ta návštěvnost. Ale podrželi nás naši věrní návštěvníci a fanoušci především v letní sezoně. Podrželo nás také to, že jsme součástí Univerzity Palackého,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.
AFO jenom on-line a zdarma
Na popularizaci vědy se zaměřuje také festival Academia Film Olomouc (AFO). Ten se musel loni přesunout do on-line prostoru, to festivalu nakonec pomohlo. „Festival prakticky nebyl, protože když se lidé nepotkávají, nejsou tu hosté z celého světa, tak ten festival prostě není, to si musíme přiznat. Naším cílem ale je popularizovat vědu, dostat nejlepší vědecké filmy z celého světa k co největšímu počtu lidí, a to se nám povedlo,“ řekl ředitel AFO Jakub Ráliš s tím, že filmy na internetu zhlédlo třikrát více lidí, než je běžné.
„V letošním roce ještě dobíhají projekty z roku 2020 a 2019. Audiovizuální produkce má nějaký spád a trvá to. My se hodně bojíme, co bude příští rok, protože od jara loňského roku se nevyvíjí jeden jediný projekt, nevznikají nové filmy, nevzniká televizní produkce. Doufáme, že příští rok budeme mít co vysílat,“ podotýká Ráliš.
Podle Dostálka prestiž vědy během pandemie stoupla. „Vyrojily se samozřejmě nové problémy, to znamená různé názory různých vědců. V každém případě si myslím, že věda by měla být společností podporována. I pandemie možná ukázala, že věda je jednou z cest, jak z ní ven,“ doplnil.
Jak věda pomáhá podnikání?
Práce vědců a vědeckých center je velmi důležitá i pro samotné firmy a podnikatele, potvrzuje to i předseda Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk.
„Bez vědy a bez zapojování nových vědeckých přístupů a postupů bychom asi zůstali na okraji celé společnosti a neměli bychom se jak dál rozvíjet. Je to vidět i na vědeckých centrech v Olomouckém kraji, která se podílejí zejména na biomedicíně a podobně,“ uvedl.
Švamberk ale upozornil, že v Olomouckém kraji stále citelně chybí vysokoškolské vzdělání zaměřené na technické obory. „Alespoň detašované pracoviště ostravské univerzity (VŠB-TUO) je v Šumperku. Je vidět, že to má smysl, protože studenti, kteří tam studují, zůstavají potom u nás v kraji. Takže bychom uvítali nějakou technickou univerzitu nebo nějaké technické vzdělání,“ uvedl.
Když univerzita pomáhá
Olomoucká univerzita také ve velkém podporuje firmy a pomáhá i začínajícím podnikatelům. Ředitel Vědeckotechnického parku UPOL Roman Jurečka řekl, že firmám nabízejí prostory či mentoring. „Je tam možnost setkávat se s lidmi, s novými technologiemi, s analytickými metodami. Poskytujeme poradenství začínajícím podnikatelům v odborných i obecných věcech,“ uvedl.
Park přišel loni s výzvou, ve které mohli podnikatelé a firmy předkládat projekty na boj s koronavirem. „Jedním z projektů, o kterých bylo i mediálně slyšet, bylo použití nanočástič stříbra, které mají vysoký antibakteriální a anitivirální efekt, právě do roušek. Jsme tak v kontaktu s několika výrobci roušek,“ řekl Jurečka.
Samotné fungování Vědeckotechnického parku však pandemie příliš neovlivnila. Zájem o prostory se podle Jurečky nesnížil. „Vysoký zájem je i nyní, máme úplně plno, nemáme žádný volný prostor, který bychom mohli teď nabídnout,“ dodal.
Studenti v nemocnicích
Univerzita však pomáhala nejen podnikatelům. Velká pomoc mířila z akademické půdy do zdravotnictví. „Při vší pokoře musím říci, že univerzity v České republice na jaře i na podzim podržely medicínskou infrastrukturu tohoto státu nad vodou. Naše univerzita vyráběla dezinfekce, zásobovali jsme univerzitu, hospice, domovy důchodců či obecní úřady. Vyráběli jsme roušky i štíty. Naši kolegové v jednom z těch výzkumných center vyrobili na bázi magnetických nanokuliček první testy, o něco později na jiném centru přišli kolegové s plivacím testem,“ uvedl rektor UPOL Jaroslav Miller.
Vyzdvihl ale i roli mediků. „Vypomáhali v nemocnici, protože personál odcházel do karantény. A abych nezapomněl na studenty pedagogických oborů, kteří vypomáhali ve školách anebo hlídali sestřičkám děti,“ doplnil rektor.
Podnikatelé se museli pandemii přizpůsobit
Někeré firmy dokázaly pandemie koronaviru využít, nic jiného jim ani nezbylo. Jednou z nich je zemědělské družstvo v Haňovicích na Litovelsku, které vyrábí náplně do 3D tiskáren. Zájem o ně je velký, používají se například při výrobě ochranných štítů pro lékaře. Denně v Haňovicích vyrobí až 1200 kilogramů náplně, poptávka ale stále převyšuje nabídku.
Náplně do tiskáren na Litovelsku vyráběli i dřívě, kvůli koronaviru však museli rychle rozjet další dvě linky, dohromady jich nyní běží už sedm, osmá se připravuje. Na firmu se obrací firmy z celého světa, například i z Uruguaye. V polovině loňského března přitom museli výrobu zastavit, když došlo na uzavření Litovelska a Uničovska. Všechny dostupné pracovníky tehdy vedení družstva dočasně převedlo do zemědělství.
Na pomoc s covidem přistoupila i rodinná firma Noe z Lipníku nad Bečvou, která běžně vyrábí hračky. Podnik začal šít roušky, štěstí mu to však nepřineslo. Loni na konci března v takzvané střihárně vypukl požár, výrobní stroj zapálil prach z bavlněných roušek. Odstraňování škod a přípravy na nový start výroby trvaly do podzimu loňského roku.
„Paradoxně to pro nás neznamenalo tak velký skok dolů, protože jsme šili dost roušek, které nám výpadek našeho běžného sortimentu nahradily,“ řekl ředitel firmy Vladimír Beckert. Podle něj však firma pomalu přichází o odběratele, spousta z nich totiž kvůli covidu skončila.
Koronavirus naopak neměl příliš velký dopad na fungování výroby čerpadel ve firmě SIGMA GROUP. „Samozřejmě nám došlo k výpadku některých dodávek do zahraničí, bylo to způsobeno hlavně tím, že byl problém cestovat. Výpadek jsme kompenzovali tím, že loni se vyrobilo asi 400 tisíc kusů filtrů (do respirátorů),“ řekl generální ředitel společnosti Milan Stratil.
Dopad na lázeňství
K Olomouckému kraji neodmyslitelně patří i lázeňství. V regionu má velkou tradici, v každém z pěti okresů je alespoň jedno lázeňské zařízení. Pandemie však i toto odvětví výrazně zasáhla. „Naším typickým lázeňským pacientem je člověk kolem 70 až 75 let. Toto zrovna byla věková kategorie lidí, kteří byli vyhodnoceni jako rizikoví, takže lidé se k nám báli jezdit,“ uvedla ředitelka Lázní Slatinice Irena Vašicová.
Dalšími klienty jsou podle ředitelky například i lidé, kteří podstoupili ortopedickou operaci, jde například o endoprotézu kyčelního kloubu. „V rámci pandemické situace se ale odkládaly plánované operace, čili nebylo koho k nám překládat,“ řekla. Vládní program Covid – Lázně podle ní funguje tak, že každý člověk si může vygenerovat voucher v hodnotě 4 tisíc korun a poté přijede do lázní jako samoplátce. „To znamená, že za pobyt platí o 4 tisíce méně. Ovšem letos od 1. března samoplátci do lázní nemohou,“ upozornila.
Cestovní ruch v době covidu
Pandemie měla velký dopad také na cestovní ruch, netýká se to jenom Olomouce, ale také například nejvyšších moravských hor Jeseníků. „Propad oproti rekordnímu roku 2019 byl o více než 40 procent,“ uvedl ředitel Centrály cestovního ruchu Olomouckého kraje Radek Stojan. Podle něj ani domácí turisté nedokázali nahradit ty ze zahraničí.
Výjimkou byla podle Stojana letní sezona, kdy došlo k rozvolnění opatření. Do turistických cílů v regionu dorazilo dokonce více návštěvníků, než je běžné. „Ale například v Jeseníkách jsme bojovali s tím, že například top lokality jako Praděd nebo Rejvíz turismem trpěly. Snažili jsme se směřovat návštěvníky na místa, která ještě nejsou tak známá,“ uvedl.
„Na těch nejexponovanějších místech, jako je například údolí Bílé Opavy, se nám číslo za poslední tři roky prakticky nezměnilo,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. V souvislosti s nárůstem návštěvnosti během pandemie uvedl, že už nyní se zvažuje, že by mohl být v některých lokalitách redukován počet turistů.
Druhou otázkou podle Šaje je, zda jsou vůbec Jeseníky na takový nárůst návštěvnosti připravené. „Myslím si, že tam je velmi výrazný dluh společnosti a organizací, které se zabývají zvaním návštěvníků do Jeseníků v tom, že je potřeba těm lidem zajistit důstojný příjezd, důstojný způsob zaparkování či zajištění nějakých životních potřeb,“ řekl.
Podnikatelům se snažila pomoci i města
Na ekonomické dopady pandemie na podnikatele se snažila reagovat i města. Živnostníkům například odpouštěla nájem nebo nakupovala ochranné pomůcky. „Do toho přišel daňový balíček, kompenzace státu, které nám dovolily si trochu oddechnout, nicméně situace v letošním roce, kdy se zavedly ty covidové programy, je jiná než loni. My už velmi zvažujeme, kde budeme městským rozpočtem pouštět na vrub jiných organizací, kde musíme sanovat vlastní ztráty v příspěvkových organizacích,“ řekl primátor Mirek Žbánek (ANO).
Podle primátora by mělo město letos odpouštět turistický poplatek za ubytování návštěvníků nebo nájemné za restaurační zahrádky. „Odpouštění nebo snižování nájemného v městských provozovnách v této chvíli ještě není rozhodnuto, protože existují alternativní způsoby, jak získat finanční podporu od státu,“ uvedl Žbánek.
Město bylo loni nuceno pozastavit některé velké investice, například výstavbu druhé etapy tramvajové trati na Nové Sady, ta tak začala až letos v březnu. „Spustili jsme ji ve chvíli, kdy se stabilizovala situace v souvislosti s covidem, ale i v souvislosti s daňovou kompenzací od státu,“ řekl primátor.
Žbánek také uvedl, že město se bude snažit udržet investiční plán. „Domníváme se, že veřejné investice tady v Olomouci jsou právě jednou z těch významných podpor podnikatelů ve městě,“ míní primátor. V souvislosti s další poporou podnikatelům řekl, že si počká na konkrétní částky, které bude chtít vláda na pomoc poskytnout.
Podnikatelům během první covidové vlny pomohla také radnice v Přerově. Těm podnikatelům, kterým město pronajímá provozovny, odpustilo tři měsíční nájmy. „Přišli jsme tím o tři miliony korun, ale úlevu pocítilo osmdesát nájemců,“ řekla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Také živnostníci ze Šumperku, kteří museli mít kvůli protipandemickým opatřením zavřeno, nemuseli platit nájem v městských prostorách. Letos se úlevy týkají těch, kteří provozují restaurační předzahrádky. „Suma za letošní rok i s těmi předzahrádkami, o kterou se ochudí příjem města, je necelých dvě stě tisíc korun,“ uvedl šumperský starosta Tomáš Spurný (Pro Šumperk). Město se navíc rozhodlo, že nezastaví investice, utratit chce 185 milionů.
Ekonomická kondice kraje
Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN) uvedl, že pandemie poznamenala i rozpočet kraje. Přiznal, že kraj není v dobré finanční a ekonomické kondici. „V loňském roce ten dopad činil zhruba 800 milionů korun, v letošním roce to máme spočítáno na nějakých 580 milionů korun, je to opravdu těžké,“ uvedl hejtman.
Rozpočtové určení daní se ve prospěch krajů posilovalo, navýšení však podle Suchánka bylo kompenzací předchozího snížení. „V absolutní hodnotě to určitě navýšení nebylo,“ uvedl. Peníze by podle něj měly být použity na standardní provoz kraje. „Jsou zde důležité otázky investic nebo dotací, to jsou standardní výdaje, které máme a budeme aplikovat,“ dodal s tím, že investice na letošní rok byly sníženy jenom minimálně. Na zhruba 130 investičních akcí kraje má letos podle Suchánka padnout zhruba miliarda korun.
